Firma Hrnce, společnost s ručením neomezeným, se dostala do těžkých problémů.
Lucifer
Hospodářská krize způsobila, že lidi přestali kupovat hrnce a radši si opékají krysy z kanálu na rožni. Velitelství Hrnce s.r.n. se rozhodlo svolat mimořádnou poradu. Nejdřív vystoupil ekonomický náměstek a přednesl informaci o současném kalamitním stavu firmy: "Naše sklady jsou přeplněné hrnci, obchodníci ruší všechny objednávky, výroba se zastavuje, zaměstnanci se bouří a opékají si na rožni krysy, budeme muset propouštět a pokud nenajdeme řešení, tak zbankrotujeme a půjdeme si opékat krysy na rožni."
Potom vystoupila celá řada dalších náměstků, sypali si na hlavu popelníky, zoufale lomili rukama i nohama, jeden se dokonce počůral a všeobecně se tvářili, že se blíží firemní apokalypsa. Majitelé a ředitelé i s generálním se truchlivě hrbili nad stoly obtěžkanými kvalitním jídlem a pitím, jehož se nebyli schopni ani dotknout a zarytě mlčeli. Poslední slovo si převzal náměstek pro reklamu, který se tvářil nečekaně optimisticky a prohlásil, že ví, jak na to. Navrhl, aby si firma najala módní reklamní agenturu, která by přesvědčila lidi, že nejnovějším výstřelkem módy je nosit na hlavě hrnec a kdo to nepochopí, je starej páprda.
Nastalo hrobové ticho. Pak se ozval ekonom a zeptal se, kolik to bude stát. Reklamní s laskavým úsměvem odvětil, že zhruba několik miliónů a ekonomickej upadl do kómatu. Další se ozval ideologickej a se smrtelně zachmuřeným výrazem vystřelil, že je to ptákovina a že si nedovede představit, že by někdo na hlavě nosil hrnec, ani totální pitomec, a rovněž upadl do kómatu. Reklamní se potuleně usmál a s přehledem vrátil míček zpět - tedy všem, kteří ještě byli při vědomí: "Lidi můžou nosit úplně všechno, na co si vzpomenete. Finta spočívá pouze v tom, jak jim to vsugerovat. Staří páprdové se samozřejmě nepřizpůsobí, ale mladé můžete navnadit čímkoli. Starých je hodně, ale mnozí z nich to páprdovství nechtějí přiznat, a tak se i pohříchu přizpůsobí.
A pak pokračoval: "Konečně vzpomeňte si, co všechno reklamní agentury vnutili mlaďochům. A nejen jim, ale obecně i většině ženských, kterým záleželo na tom, aby vypadaly v soudobém kontextu atraktivně. A podobně i chlapům. Nestrávili to jen páprdové." Jeden ředitel se zoufale a s přiškrceným hlasem zeptal, co jim proboha mohli vnutit tak nesmyslného jako hrnec na hlavu. Reklamní returnoval čopovaným míčkem: "Jaký je rozdíl mezi hrncem na hlavě a padajícíma kalhotama s rozkrokem u kolen? Vždyť ti chlapci se v tom skoro nemohou pohybovat, furt si to musí popotahovat, na schodech se mohou přizabít a před zločincem těžko utéct. A nebo několik čepic na hlavě a na tom kapuci při třiceti stupních nad nulou. Když jsem počátkem devadesátých let viděl, jak se na Václaváku rozmnožili prodejci kšiltovek, tak jsem si s ironickým úsměvem pomyslel, že brzy zkrachují, vždyť to tady nikdo nenosí. A za pár měsíců už to měla spousta lidí na hlavě.
Reklamní agentury ví, jak na to. Rozmnoží přes všechny sdělovací prostředky mraky reklamních klipů, ze kterých se každému bude motat hlava a zaplatí si nejslavnější celebrity zábavního průmyslu či sportu, aby se tu a tam s tím ukázali. A je vymalováno. Lidi jsou dnes připraveni opičit se po čemkoli, co jim šikovně naroubujete do hlavy. Máme sice hospodářskou krizi, ale když jim půjde o ukojení konzumního respektu, seženou prachy, ber kde ber. A venkoncem když roztočíme výrobu hrnců, zvýšíme produkci, zaměstnáme víc lidí a staneme se vlajkovou lodí v bitvě s hospodářskou krizí. Je třeba víc a víc vyrábět a víc a víc konzumovat. Je úplně jedno co. Důležité je, že všichni budou spokojeni a kola se znovu roztočí."
Nastalo opět hrobové ticho. Generální se pak vysmrkal a konečně se ozval: "Asi nám nezbývá, než to zkusit. Žádný jiný návrh tady nepadl. Máme ještě uschované finanční rezervy, tak to pane reklamní rozjeďte. Moc tomu sice nevěřím, ale nevidím jinou šanci." Jeden z ředitelů to však nevydržel a dovolil se zeptat: "Dejme tomu, že to vyjde a lidi budou nosit na hlavě hrnce. Co budeme dělat my? Já si tedy nedovedu hrnec na hlavě představit a ani bych nechtěl ve společnosti vypadat jako páprda. To abych ani nevylejzal ven." Generální na něj upřel sadomasochistický zrak a smečem to ukončil: "Ano, občas se budete muset v televizi objevit s hrncem na hlavě, ale většinu času trávíte v oblastech, které jsou vyhrazeny pro bohatce, po ulici jezdíte limuzínou s tmavými skly a nakupujete v luxusních obchodech, které jsou také umístěny mimo dosah běžného konzumenta." Pak rázným úderem kladívka poradu ukončil a přikázal lékařskému, aby resuscitoval ekonomického a ideologického.
Za pár měsíců nosila spousta konzumentů na hlavě hrnce a velitelství Hrnce s.r.n. připravovalo pro své zaměstnance oslavný mejdan
04.09.2010, 21:38:00 Publikoval Luciferkomentářů: 7