Dong-hai

rubrika: Povídání


Dnešní oběd jsem konzumoval v čínské restauraci Dong-hai.

 

Lucifer


Dong-hai se nachází pár kroků od stanice metra Kobylisy, směrem k Vozovně Kobylisy. Poslední dobou se tam občas stavím na oběd, abych ty restaurace trochu prostřídal a na čínské pokrmy mám někdy chuť. Tedy, jak už jsem jednou napsal, s výjimkou čínských bufáčů v nákupních centrech. Chuť na pokrmy z těchto bufáčů mě nedávno navždy přešla. Vstup do Dong-hai je lemován dvěma hezkými sloupy, vyparáděný klasickými čínskými motivy, jak si můžete prohlédnout ve fotogalerii na jejich internetové stránce. Uvnitř to vypadá ještě hezčeji, no zkrátka jako v čínské restauraci. No jo, já vím, je to trochu kýčovité, ale pod nablýskaným povrchem se dá najít čínská duše. A ta je, jak známo, stará tisíce let.

Jsou tam tři místnosti. V první je barový pult obsluhy, akvárium a pouze tři stoly pro zrychlené návštěvníky. Ve druhé, prostřední je těch stolů trochu více, ale nejkrásnější je ta třetí. Je hezky vyparáděná a má velká okna do krásné čínské zahrady, kde se dá v létě také sedět. Tak tu jsem si oblíbil. Než jsem tam došel, uslyšel jsem nejmíň pětkrát velmi uctivé přivítání od všech přítomných Číňanek obslužného personálu. Už mě tam znají a když jsem si posledně vyžádal čínské hůlky a obratně jsem s nimi do sebe naládoval donesenou krmi, evidentně jediný z návštěvníků, tak si mě začali vážit.

Mají tam docela široký výběr jídel a mezi nimi i thajské speciality. Sushi, jak je teď v čínských restauracích v Praze módní, však ne. Dnes jsem si vybral smažené rýžové nudle s masem tří druhů, které se nachází na konci poledního menu, jak si můžete zkontrolovat na přiloženém linku, a k tomu krišna promiň skleničku rulandského vína. Když jsem si to obědnal u velmi sympatické mladé čínské dívky a ona mi bleskově tu skleničku přinesla, zahloubal jsem se do filosofického meditování směrem k čínské kultuře, no a proč bych to zatloukl, tak trochu jsem tu meditaci věnoval čínským dívkám, ženám. Když jsem byl v nejhlubším rozpoložení, všiml jsem si, že se na mě z okenního parapetu dívá čínský bůžek. Sedící soška rozesmátého a baculatého Číňana s poměrně velikým bříškem. Nejspíš to byl velký labužník. A ten se mé meditace evidentně smál.

Přišla s nudlema a já se chystal obřadně požádat o hůlky, ale když jsem viděl, jak vypadají a že je k tomu správně po italsku přiložena lžíce a vidlička, tak jsem to neudělal. Čínský bůžek se popadal za bříško. Byl to hezký oběd v čínské restauraci, u čínské zahrady, v pražských Kobylisích.


komentářů: 4         



Komentáře (Array)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

4 Čínská restaurace
MarieL (neregistrovaný) 02.11.2010, 15:05:22
Početla jsem si teď, Lucifere, ve vašich pohádkách. Moc příjemné. Jen mě mrzí, že nemají moc čtenářů. Publikujete je ještě někde jinde? Měl byste, je jich takhle ležících ladem škoda. - K jídlu u Číňanů - taky je ráda navštěvuju, a objevila jsem nedávno jednu jídelničku - na Pankráci v tržnici vaří manželská dvojice. Nabídka je asi čtyřicet druhů jídel. Výborné chuti i kvality, připravované před očima hosta. Chodí si tam pro jídlo spousta lidí z nedalekých úřadů.

Lucifer
3
Lucifer 20.10.2010, 00:43:33
A pokud jde o Čínu. V Praze je pár dobrých čínských restaurací. Kdoví z čeho vaří, ale faktem je, že mi z toho nikdy nebylo špatně. České restaurace se už také polepšily, ale často je to pořád dokola to samý. Já si můžu vybrat, takže to střídám. Škoda, že toho výběru je tak málo, nic proti asiatům, ale chybí mi některé evropské či americké kuchyně. Jsme v Evropě, dokonce zakombinování v EU, ale kolem je většinou jenom staročeská či čínská kuchyně. A když už něco jinýho, tak podstatně dražší.

Lucifer
2 M21
Lucifer 20.10.2010, 00:32:49
České dálnice stojí skutečně zaprd. A na víc: i přesto, že je tam nejvyšší rychlost vyšší než v Americe, 130, tak se tam běžně prohánějí nakonzumovaní opičáci i dvoustovkou. A policajti kontrolují lékárničky, zda-li tam nemáte prošvihlý vobvaz o pár dní. V Kanadě mě nikdy nezastavil žádný policajt a nekontroloval, zda nemám prošvihlý vobvaz. Zda ho mám čí nemám, to byla moje věc. Oni kontrolovali něco podstatně důležitějšího. Kdybych jel jako prase, tak bych nedojel ani pár kilometrů.

1 M21 by bylo pro mně
Mgr.Milda (neregistrovaný) 19.10.2010, 19:16:07
ale já mám smůlu, v Praze jsem už dvakrát byl u Číňanů na Vinohradech u vysílací věže, nic moc. Já si potrpím na jídla ostře kořeněná, v Čechách se toho restaurace bojí. Ani tu standartní červenou pastu z mletých čilí papriček neměli na stole, aby si člověk mohl sám dokořenit.
Prahu tak hned neuvidím, odtud se tam dostanu jenom po R4 a abych si na návštěvu restaurace, muzea nebo archivu kupoval dálniční známku, ani mně nenapadne. Raději si zajedu do Českého Krumlova, Budějic, Plzně. Tam se nemusí přes dálnici. Při poslední jízdě D1 do Olomouce vloni jsem zlomil obě přední pružiny na úseku Jihlava- Velké Meziříčí. Od té doby jedu raději přes pole, než českou dálnicí.

«     1     »