Neviditelný čert

Bylo mi asi pět let nebo pět měsíců, když jsem s maminkou vyrazil na procházku do lesa. Tatínek nikam nešel, protože štípal dříví v obýváku. Anebo se koukal na televizi. Podrobnosti si už nevzpomínám, dokonce, jak jste si jistě všimli, ani svůj věk. Důležité je si uvědomit, že jsem byl ještě velmi nedospělý chlapec. To se mi stává i dnes. Například včera jsem si nedokázal uvázat tkaničky od bot. Asi proto, že to byly sandály. Možná si myslíte, že skončilo léto, což není zcela vyloučené, takže proč ty sandály. Protože jsem k jiným botičkám ještě nedospěl.

Lucifer

Vyrazili jsme s maminkou do lesa, který se rozkládal nedaleko našeho domova. Byl krásný den a maminka chtěla sbírat borůvky, jahody, maliny, houby s octem, anebo dříví pro tatínka. Já jsem se za ní batolil jako slůně v porcelánu a zkoumal vůkol se kymácející stromoví. Zaujalo mě, že ty stromy stojí furt na místě. Tak jsem se též zastavil a nejbližšího stromu se zeptal, proč se nebatolí jako já. Strom zašuměl listovím, že nevidí důvod, aby své místo, ve kterém může prožít celý svůj život a dotýkat se kořeny ostatních stromů, opustil. Že nemá smysl pohybovat se tam či onam, když svými kořeny může vnímat celý les.

Usedl jsem pod tím stromem, kterému mohlo být už tři sta nebo tisíc let, a začal přemítat nad obecnou teorií relativity. To jsem ještě netušil, že už ji někdy dříve vymyslel nějaký Albert, když nevěděl, jak si uvázat tkaničky od sandálů. Moje dětská představa obecné teorie relativity spočívala v naprosté jednoduchosti: Když jdeš, tak vlastně stojíš, a když stojíš, tak vlastně jdeš. To mě tolik zaujalo, že jsem pod tím stromem usnul.

Když jsem se probudil, les se už utápěl v temnu. Po mamince nebylo vidu ani slechu. Někam asi zmizela. Možná šla do obýváku podívat se na televizi, anebo s tatínkem tamtéž štípat donesené dříví či pochutnávat si na lesních plodech. Byla si jista, že její dítě se dobatolí zpět do postýlky v pokojíčku hned vedle obýváku, jelikož tak už mnohokráte učinilo.

Povstal jsem z mechu a kapradí na úpatí stromu, který už se mnou nekomunikoval, a zaposlouchal se do lesního ticha. Cítil jsem se strašně osamělý. Nikde žádná muchomůrka, která by mě pobavila svými puntíky. Muchomůrky bývají někdy otravné, ale když člověk ví, jak si s nimi zašpásovat, chutnají docela dobře. Anebo hřib satan, s tím je taky legrace. Jenže houby už asi šly spát do nějakého úplně jiného obýváku.

Brouzdal jsem se temným a tichým lesem směrem ke své postýlce – tohle jsem už od pěti let či pěti měsíců suverénně uměl – když tu se ozvalo vytí. Byli to vlci a bezpochyby hledali nějakou kořist. Asi měli hlad. Já jsem taky už měl hlad, ale vlky nejím.

Najednou se kolem objevila spousta vlčích očí. Zářily jak hvězdy na nočním nebi, když je jasno. A mně bylo jasno, že mě sežerou. Ne jejich oči, ale jejich tlamy. Prostě si mě naskládají po kouskách do svých vyhladovělých žaludků. Napadlo mě, že když mě stráví, tak se vlastně stanu vlkem. Ne jedním, ale několika vlky. Jako když se muchomůrka stane mnou, když ji pozřu. Nebo vepř, kuře, brambory a knedlíky se zelím.

Vlci už kolem mě kroužili jako mezinárodní vesmírná stanice kolem Zeměkoule a zavile vyli. Chystali si už příbory a mikrovlnou troubu. Když tu najednou umlkli a stáhli ocasy mezi své zadní končetiny. Z vlčí smečky se totiž vyklubala nádherná a dobře stavěná vlčice a mrskla na mě vilný pohled. Byla asi tak stará jako já, tedy pětiletá nebo pětiměsíční, a uměla si uvázat tkaničky na sandálech. A ta neochvějně zamířila ke mně.

Ostatní vlci pochopili, že po zbytek noci jim nezbývá nic jiného, než se nakrmit muchomůrkami nebo si zajít do Mekáče na hambáč, jelikož u nich přetrvával matriarchát. No a já jsem pochopil, že jsem v temném lese potkal vlčici, která mi dokáže nejen uvázat tkaničky na sandálech, ale ukojit všechny mé dětské potřeby, abych konečně dospěl.

Když jsem se ráno probudil ve své postýlce, tatínek s maminkou hráli v obýváku piškvorky. Vůbec jsem si jich nevšímal, zašel do kuchyně dát si vepřo knedlo zelo a těšil se, že zase někdy v temném lese potkám svoji vlčici.

21.09.2021, 01:18:29   Publikoval Luciferkomentářů: 7