.:: Neviditelný čert ::.

Třetí prosincová

rubrika: Slovo Neviditelného čerta

Je to sice první prosincová, ale píši ji druhého prosince, jelikož prvního prosince jsem psal něco úplně jiného, a vyjde třetího prosince. Počty jsme si tedy objasnili a teď k věci.

Lucifer

V úterý tohoto týdne jsme rázně vpluli do dvanáctého měsíce, jemuž se v českém žargonu říká prosinec, ačkoli by mu víc sedělo prasinec. Je to měsíc, který dokáže zprasit úplně všechno, včetně úspor, které jsme nashromáždili v předchozích jedenácti měsících. Jako rána z milosti nás na samotném konci tohoto prosincového zprasení očekává Silvestr padlých andělů. Nebuďme však škarohlídi a na počet prasat nehleďme, jelikož hned poté, až vystřízlivíme, nás očekává vstup do fungl nového roku a před námi se bude zase skvět jedenáct spořivých měsíců, během nichž nashromáždíme všechno, co budeme moci dalšího dvanáctého měsíce zase blahodárně a vzletným způsobem zprasit, jelikož vždy je třeba začít od naprosto uklizeného či vyklizeného stolu.

Tato recyklace našeho životního souručenství je v zásadě svých zásad bezodkladně nezbytná. Představte si, že až do skonání svého věku budete na svém stole hromadit čím dál tím větší zásobu svého harampádí. A to nejen na fyzickém, ale i na duševním či přímo duchovním stole. Hrozná představa. Naštěstí tady máme prasinec se silvestrovským čističem.

Přeji vám příjemné prožití celého prasnicového svátku – já ho mám fakt celý, jelikož mi zbývalo 21 dní letošní dovolené povinně vybrat a prasinec má stejný počet pracovních dnů – a pokud se nestihnete ani v samotném závěru dostatečně vyprasit, nic si z toho nedělejte: smrtící čára (deadline) se dá skoro vždycky o nějaký ten pátek posunout dopředu.

Proč si dělat starosti