Neviditelný čert

Tento příspěvek do čertí vinárny je načasován na 11. 1. 2017. Když si číslice v datu sečtete, dostanete třináctku. Mnozí lidé si myslí, že třináctka je nešťastné číslo. V některých hotelích je třinácté patro vynecháno, po dvanáctém následuje čtrnácté. Hosté ve třináctém patře jsou spokojeni, že jejich patro je označeno jako čtrnáctka a onou značkující blamáží se vůbec netrápí. Nemnozí lidé si pak myslí, že je tomu přesně naopak. Bydlím na Praze 13, a jsem nesmírně šťasten, že jsem si tuto lokalitu vybral. Se všemi obyvateli v tomto pražském obvodu patřím, až na pár kverulantů, mezi ty nemnohé.

Lucifer

Když tuhle ledovou vinárenskou tříšť píšu, nacházím se ještě na patře číslo dvanáct. Koukám nahoru a vidím, že ve třináctce začíná úpěnlivě mrznout. Mnozí lidé nemají rádi mráz. A když se k tomu přidá třináctka, tak jsou psychicky nadoraz. Nemnozí lidé mráz vítají, protože si myslí, že díky němu zamrzne spousta věcí, kterými se trápí. V tomto směru je můj postoj neutrální. Záleží na situaci. Něco je jistě třeba nechat zamrznout, něco jiného nám pak může nenahraditelně chybět.

Ano, všechny řeky mohou zamrznout a chybět nám bude především ta, v níž teče láska. Naštěstí ledy na všech řekách mohou zase roztát. Když tak koukám do patra číslo třináct, tak někdy kolem půlnoci, když se bude třináctka chystat přerodit ve čtrnáctku, by ten mráz měl polevit. Třináctku je třeba vždy sledovat až do konce, jelikož trpělivost je výsadou králů a královen lásky.

Že se to bude zase a zase opakovat? Jistě – to je nejen koloběh života, ale i lásky.

11.01.2017, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 5