Neviditelný čert

xyz (neregistrovaný) 22.05.2023, 15:29:35
Znovu zdyraznuji, ze predchozi text se netykal nikoho konkretne. Prelozila jsem jen navod jak zachazet s lidmi v depresi.

xyz (neregistrovaný) 21.05.2023, 23:38:54
Radost prichazi necekane.

xyz (neregistrovaný) 21.05.2023, 23:35:40
Co vlastně potřebují lidí, žijící v depresi.
Děj jim najevo,že o ne stojíš. Ne tak, z oni budou volat, psát a prosit, abys jim to dal najevo. Měl by si to udělat iniciativně. Tak, že je potěšíš sám, oni budou vědět, nebo aspoň myslet si to, že o ne stojíš. A pokud se ozvou sami, nech je vykecat. Potřebují to, nesuď je,nekárej je, poslouchet i když je to otrava. Děj jim najevo, že o ne stojíš a udělej to sám, inciciativne. To znamená, že jim to dáš nejevo třeba i v situaci, kdy už to neočekávají. Nápis jim, pošli jim něco, co je potěší, děj jim nějako neočekávanou poklonu ať už se týká jejich zjevu nebo inteligene. Zkrátka děj jim najevo, že o ne stojíš. Ale hlavně, měl bys to udelat sám, ne až oni se k tobě zoufale obracejí. Aby ten člověk věřil, že tvůj zájem je opravdový. Potěšení a radost přichází často nečekaně. Opravdov potěšení a radost. Nejen to dej se do pořádku, bojuj, porvi se s tím, ono to nakonec přijde. Někdy funguje i to, jindy ne.

Jenže problém je v tom, že kde nic není ani čert nebere. Proč to dávat, když sám nepociťuješ potřebu to zrovna tomu nebo onomu dávat.

Toto samozrejme neadrsuji nikomu konkretnimu je jenuvaha na zaklade zkusenosti.

xyz (neregistrovaný) 20.05.2023, 22:42:19
Text nesouvisi nijak s predeslymi prispevky, zduraznuji. Nesouvisi ani s nikym konkretne.

"A true friend cares about you and is able to have concern and respect for your thoughts and emotions even when they may not agree. If the disappointment you are experiencing in a friendship has become consistent, it may be time to redefine your definition of a true friend."

xyz (neregistrovaný) 18.05.2023, 18:46:53
22534
Co je mi po tom? Taxíka jsi mi navrhoval ve svém zájmu.

Což ale je jen doplněk k tomu, jak konverzace o placení v táži službě vznikla. Jde o to, že mne není nic po tom, jakým způsobem jsi platil v Praze taxíka.

Je mi to jedno. Tady taxikari, ještě jednou pro pomalejší, prostě taxikáři na karty doplácejí a proč by měli, když jejich účel je výdělek.

Jestli chceš kritizovat poměry v zemí, kde ziju, klidně tak čin, já je taky někdy kritizuju, zrovna jako ten absurdistan.

Jasná páka je ta, že taxi brát nebudu a jsem taky zastáncem názoru, že ať si každý svoje zlezitosti vyřídí sám a jak a čím za to bude platit je čistě jeho věc. Ne moje. Ovsem jako pritel pomuzu, kdyz to povazuju za emergency, coz tato situace ani nenaznacuje.

Lucifer  18.05.2023, 18:02:13
Nad titulkem Neviditelného psa vidím reklamu na banku Creditas. Reklamu doprovází muž, který se šklebí způsobem, který by mu záviděl i Pepek Vyskoč. V prohlížeči Google Chrome mám nainstalovaný AdBlock. Ale ten už částečně přestává fungovat. Pokaždé, když si poprvé zobrazím stránky Neviditelného psa, musím AdBlock restartovat.

Reklamy na internetu mi připadají jako dotěrný hmyz. Vůbec mě nezajímají a jen mě obtěžují. Nepotřebuji, aby mi někdo vnucoval sekáček na maso, který je ve slevě. To, co potřebuji, najdu na internetu na webových stránkách dané společnosti.

Lucifer  18.05.2023, 17:36:46
Když jsem naposledy několikrát jel taxíkem, vždycky jsem platil kartou. Mám se kvůli tomu oběsit a provolávat slávu americkým taxikářům?

xyz (neregistrovaný) 18.05.2023, 16:27:23
No samozřejmě je ti to jedno. Momentálně se té to netýká.
Já když přijedu so své původní země, řada si nechám poradit a věci vysvětlit, neboť vím, že po letech života jinde se nemohu orientoval jako domácí.

Domácí bohužel, ať už kdy přijedou sem nebo kdykoliv to ví lip.

Pobavil mne jeden můj zdejší kamarád, který na v Brne poctive odpovídal na otázku položenou nějakým jeho původním krajanem a ten mu po poctivě odpovědi řekl: "To já mám jiné informace". + milion dalsich historek ktere nemam ted ani chut popisovat.

Co krajan to génius, to se ví všude a on sám to ví nejlip. I když na cestách pak potřebuje pomoc každých deset minut.

Jinak mi je dost fuk že je nokomu fuk jak to dělají zdejší taxikari. To je jich věc. Tech texikaru.

Lucifer  18.05.2023, 15:48:00
Je mi celkem jedno, proč američtí taxikáři chtějí platit pouze v hotovosti. Tady to funguje tak, že téměř všude se upřednostňuje placení kartou. Kdo platí kartou, neplatí za tuto službu žádné poplatky. Když například platí v supermarketu za nákup v ceně 253.50 Kč, tak se mu z účtu strhne 253.50. Žádný extra poplatek pro zákazníka neexistuje.

Provoz terminálů k zaplacení kartou není samozřejmě zadarmo. Ten si však financují obchodníci, ne zákazníci. Dělají to v zájmu svého obratu. Když budete mít vedle sebe dva obchody a v jednom z nich se může platit pouze v hotovosti, zatímco ve druhé i kartou, drtivá většina zákazníku upřednostní ten, kde se dá platit kartou.

Většinu lidí nebaví chodit neustále k bankomatům a vybírat hotovost. Koneckonců provoz bankomatů není také zadarmo. Jednotlivé banky si tuto službu, stejně jako jiné služby, zaúčtují do provozních nákladů.

xyz (neregistrovaný) 18.05.2023, 14:57:07
Credit Cards-when a customer pays with a credit card, a %5 service fee is taken right off the top, the cab company applies these credit card charges to cover the lease (which can be $500 to $600 per week), and, if there is anything left, the driver will get a check, sometimes immediately, sometimes not.

To je tady pro ty angličtináře, kteří nerozumí, že zdejší taxikáři nenávidí credit carts. Nerozumí tomu a argumentují, že přece v Praze taxikáři karty berou. To můj dlouholetý boj se životem mezi původní zemí, kde jsem se narodila a zemí, kterou jsem si vybrala k životu později ( díky, komouši a rusaci v jednom). Nejen, že jsem nucena furt vysvětlovat veco, které zde pochopí každý, ale v pudovnim domově je to jinak a setkávám se s postojem, že u nich je to lepší a srozumitelnejsi. Síce není, jak sami nadávají denně i nočně, ale to neva.
Zkráceno - taxikáři nenávidí karty, protože na nich prodělávají.

xyz (neregistrovaný) 17.05.2023, 11:58:04
jako vždycky, omluva za všechny překlepy.
Na klávesnici v noci dobře nevidím, nemám tu u compau osvětlení. Jednak. A taky zrak. Nenevstevuji teď očního doktora, tudíž závisím na brýlích z internetu ( brýle na čtení), které nenahradí skutečně, odborné pořízené brýle. Jinak venku žádné brýle nepotrebuju, na dálku vidím skvěle.

xyz (neregistrovaný) 17.05.2023, 11:30:04
Ještě toto na počest mého otce - i když si zároveň uvedomoju, že tím trochu přichází o počtu moje máma, které ji po právu náleží.
Můj otec byl všude, kde se octl, objevil, byl oblíbený člověk. A zejména lidmi inteligentními.

Byl velkorysý, snášenlivý, hrál šachy, předtím skvely fobalita sportovec vůbec a tvor, jenž prakticky neměl s lidmi konflikty. Byl moudrý a zbytečně se nehádal. Když ale se naštval skutečně, pak to lítalo.

Milovala jsem ho, proto měl každý rok pozvání k nám, kde zůstával každý rok nejmíň tři měsíce.

Pokaždé, když odletěl domů, bylo u nás smutno. D mým mužem se po krátkém čase našeho manželství velmi spřátelili. Pavel mu pomáhal v práci na vinohradů a otec ho postupně přijal za syna, měli spolu skutečně dobryelu relationship.

V lazdem prostředí, kde žil, ho měli rádi hlavně lidí inteligentní a vzdělání, ale zároveň i humanitně citliví a vnímaví, kteří dokazeli jeho mimořádně kvality ocenit. Ostatní toho jen zneuzivali - podle inteligence a úrovně.

Moje kamarádky mi ho záviděly. Nekere to dokonce opakovaně vyslovily, závidím ti tvého tatínka. To byl on, kdo mne přinesl Věrného a Londona, kdo mi pořizoval kvalitní literaturu od destvi, kdo mne tím pádem naučil číst a psát před skloním věkem, kdo mne naurcil číst kvalitní eci a četli mi před spaním krásný pohádky. Postupně kdo mě naučil mít řada přírodu, rozlišovat houby a vnímat všechno, co se v přírodě děje.

Jeho rodinný doktor Stanislav Dočkal ho měl velmi rád též. Přiznal se, se se na návštěvy tatínka, které podnikal na kole, kdy mu vozil léky, doslova těšil. když otec zemřel. hlubuce v domě ti, co ho měli rádi, litovali, že se o dnů pohřbu nic nedověděli a nemohli tedy na jeho pohřeb přijít.

Jeho to však nezranilo, ono se to všechno tam na kopečku vyjasní.

K predchozimu: (neregistrovaný) 17.05.2023, 08:53:10
lidí to ví, za kým mají jít, když je jim blbě nebo jim teče do bot.
Ale zároveň ušlechtilým vlasnostem a velkorysosti nerozumí. A z té blbosti yakovymi vlastnostni pohrdají. Jednak většinou nedostali ten background aby porozuměli a druhák tím pádem ani nejsou schopni tyto vlastnosti dostatečně ocenit. A tak skoro vždycky vitezi hamtivost a sobectví. Škodí sice sami sobě, ale oni to neví.

Umřou nakonec urpstred hnoje krámu, která nahromadili ani sami neví proč.

xyz (neregistrovaný) 17.05.2023, 08:36:04
Neorozumim tomu. Vím jen to, že v této společnosti se nevyplácí být klidem vstřícný, stejně ti v situaci, když tobě je blbě, nepomůžou. Vím, že se se to nevyplatilo ani mému otci, pohostinnému, hodnému člověku, kterého v případě potřeby vyhledali vždycky a on nikdo nikoho nevyhodil. Když třeba někomu zemřel jeho otec: věděl, že je potýkat se s tím je těžká věc.

Kamarádovi zemřel otec a on se svoji bolesti nešel domů za svoji manželkou. Uprostřed noci se vydal za mým tatínkem, protože věděl, že jeho pocitům bude nejen rozumět, ale uprostřed noci mu otevře, nalije mu klenicku a řekne mu pár dobrých slov. A ten kamarád to věděl, že to tak bude, jinak by za ním, a nemocným člověkem, kterého nikdo neměl právo budit ve dvě noci se svými stesky, nechodil.

Ale jdyz ev. poteboval pomoc on, můj otec, nikdo tam nebyl.

Ale on si z toho nic nedělal, moudry muz, věděl, že to se všechno vyřídí až tam, nahoře na kopečku.

K predchozimu: (neregistrovaný) 17.05.2023, 03:12:01
Jakože se dneska nedá důvěřovat ničemu a nikomu.