Babizna a Kolafa

rubrika: Pohádky


Multipohádka. Každý komentátor se může připojit k jejímu pokračování.

Astra


elfka2.jpgBabiznu představovat netřeba, ale Kolafa, to už je jiná. Je to zvíře? Je to člověk? Je to nadpřirozená bytost? Kolafa je vždycky tím, čím chce sama být. Nebo jak se jí to hodí do krámu. S babiznou se seznámily náhodně, jak to tak bývá, a seznaly, že to seznámení může oběma přinést prospěch. Zejména babizna si mnula ručičky...

Babizna měla ráda klid. Potřebovala ho pro rozvoj svého nitra, které, ač neviditelné, zcela opanovalo její nálady. Poslední dny se každé ráno v převleku za Miss 2010 vydávala do sídlištní sámošky, kde pod záminkou koupě dvou rohlíků a poloviny litru mlíka, zpoza kontaktních čoček v sytě bleděmodré barvě, přímo rentgenovala mladíka, sedícího u kasy. Líbil se jí totiž. Vypadal nezkaženě a pro její plány byl ten pravý. Kolafa, která mezitím spala na křesle v příbytku babizny, v podobě předoucí kočičky, a samozřejmě věděla, co se kde děje, vytahovala a zatahovala drápky, jako by trénovala. Na co asi taková kočička může trénovat?

 


Komentář autorky:
Toto je začátek pohádky. Dávám k úvaze zdejším davům, jestli by se nechtěly připojit a psát pokračování. Mohla by to možná být i legrace..... zároveň nevím, jestli to není blbý nápad. Takže se ptám majitele této reality, jak se ptal i Lenin - Co dělat? Krok vpřed či dva kroky vzad?

 

Odpověď majitele této reality:
Nápad vskutku velmi báječný.


komentářů: 70         



Komentáře (70)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 3 »

40
Anna Kopecký (neregistrovaný) 29.10.2011, 17:44:35
(změna kurzu... sado-maso s prvky sci-fi)

39
Astra (neregistrovaný) 29.10.2011, 14:31:39
Kora uložila mátožného Charlieho na svoje obrovské letiště. Křivě se usmívala a zadržovala skřehotavý smích, který se jí dral z hrdla.Její new age facelift se zvolna proměňoval v škleb. Ubohý Kája omámeně mžoural a nechápal kde je, co se děje, s kým to je, proč tu je...jeho mysl plula v jiném rozměru, jeho tělo pozbývalo tělesnosti. Kora mu začala hedvábnými šátky přivazovat údy k vyřezávaným pelestem. Ruce, nohy. Třásla se rozkoší, že dokázala Charlieho dovést až sem. Šeptala si pro sebe "můj Charlie, můj Kájo, můj Šódlíku..."
Kolafa nevěřila svým několika muším očím. "Tak tohle je touha? Tomu se říká láska?" V tu chvíli brutálně rozřízlo ticho ječivé zazvonění telefonu.

38
Angioletto (neregistrovaný) 28.10.2011, 17:22:41
"No to se jí povedlo, sakra!" spílala Kolafa- alias moucha na adresu Kory. "Potřebuju jasně vidět, co se kolem těch dvou odehrává. Detaily!" Dobře věděla, že by mohla použít svoje leaserové oči, ovšem byla by velice nápadná. Nemohla spoléhat na to, že si toho hlavně Kája nevšimne, ačkoliv se zdálo, že je momentálně duchem nepřítomný. Byl plně zaujatý a okouzlený, či potažmo zblbnutý žhavými polibky a doteky Kory. Po chvilce mazlení opět vzala Kora sklenky s aperitivem a podávala jednu z nich Kájovi se sladkými slovy"Chcešli zažít nezapomenutelnou chvíli ve svém životě, vypij tento nápoj až do dna." Kája přesvědčený o tom, že jeho život do této chvíle stál za starou bačkoru a i kdyby to měla být jeho poslední noc, s touto myšlenkou vzal sklenku a bez rozmyšlení ji vypil do poslední kapky. Kolafa, která mžourala svýma očima mouchy pozorovatelky nebo spíše čučela tak napjatá, jaký bude mít účinek toho rudého moku na Kořinu oběť, že podruhé málem spadla ze stěny. To, co se začalo dít neviděla ani ve svých nejdivočejších představách.

37
Astra (neregistrovaný) 28.10.2011, 16:37:07
"Aperitiv? To ano. Ale co to je?", řekl Charlie. "Voní to jako mandle. A tady ty jednohubky?" Opatrně začal očichávat obsah misky, kterou držela Kora v ruce."Víte, Koro, mám absolutně vyvinutý čich. Jako někdo má absolutní sluch, tak já mám čich", pronesl tiše, rozpačitě a stydlivě, a v duchu přemýšlel, jestli Koru neurazil. Ta položila misku na stůl, vzala Kájovu hlavu do svých dlaní, přitáhla si ji k sobě, a sladce ho políbila na rty. "Ale jdi, koloušku, připravila jsem ti to nejlepší, co mám. Ničeho se neboj, jsi v dobrých rukách. Napijeme se?" - Moucha na stropě si nervózně a netrpělivě drhla nožičku o nožičku, až málem spadla. Čekala rychlejší spád situace. V tu chvíli zhasla v pokoji všechna světla, jen svíce vydávaly mihotavé záblesky.

36
Anna Kopecký (neregistrovaný) 28.10.2011, 15:57:42
Prostřeno bylo pečlivě, v místnosti teplo a útulno. "To je zvláštní v tuhle roční dobu... poletujou tu mouchy," řekl Charlie, aby zamaskoval nervozitu a přerušil ticho. Jeho zkušenosti s opačným pohlavím byly menší než letmé a nevypadalo to, že by mu Kora chtěla být nápomocna. (Intermezzo: Liduš, nemohli bysme to přepnout na dvojku, dávaj hokej!?) Pokynula jen k židli, aby se posadil. Pak se otočila a velmi ladným krokem, vědoma si pohledu Charlieho, odkráčela. Moucha na stropě kousek popolítla, jakoby nakažena jemně nervózní atmosférou. (Intermezzo: Bohoušku, teď ne. Teď je to napínavý.) Charliemu se začalo chtít čůrat. Vtom už se vracela Kora, v jedné ruce karafu s tekutinou barvy rubínu, v druhé filigránskou misku s předkrmem. (Intermezzo: To ale přijdu o celou první třetinu.) "Dáme si aperitiv," řekla Kora oznamovací větou.

Axina
35
Axina 27.10.2011, 17:24:46
Charlie pohlédl na hodinky. 20:00. Nebyl to všechno jen sen? Nebo dokonce špatný vtip? Kora nikde. Sotva si to pomyslel, uslyšel za svými zády tichý, melodický hlas: "Dobrý večer, Kájo." Ohromeně se otočil. Stála před ním Kora. Dlouhé vlasy, modré oči, úsměv. Podala mu ruku. Uchopil ji a podržel trochu déle, než je běžné. "Dobrý večer, Koro. Vůbec jsem vás neslyšel přicházet." Usmála se. "Projdeme se?" Rozpomenul se na dávné hodiny v tanečních a nabídl jí rámě. Zvolna se vydali po cestě vedoucí kolem lesa.
Prvotní rozpaky pominuly. Probrali mnohé a zjistili, že mají tolik společného. Když se zastavili u jednoho ze vzrostlých stromů, kam už jen spoře dopadalo světlo ze vzdáleného sídliště, pomalu se otočili čelem k sobě. Podíval na hodinky. Čas poskočil o celou hodinu! "Není vám zima, Koro? Možná, že bychom mohli ..." Nedořekl. Položila mu ruce na spánky a po chvíli zajela prsty do vlasů. Pak znovu. A znovu. Zavřel oči a podvolil se dotykům. Když je znovu otevřel stál v místnosti, kde hořel krb a na stole bylo prostřeno k večeři.

34
Astra (neregistrovaný) 27.10.2011, 07:53:07
Když Kolafa zaslechla zabouchnutí dveří,v současné podobě mouchy rychle přelétla k prostřenému stolu. Podle návodu svých Absoutních ředitelů poopravila nutriční hodnoty připravených lahůdek tak, aby jejich účinek byl maximiální.Bylo důležité, aby vyznění večera ladilo s představami jejích nadřízených. Připravené červené víno se tak stalo omamnějším, třešně v bublanině zvýší libido na maximum. Svůj úkol splnila s šikovností sobě vlastní.Poté se skryla v temném koutku, ale opatrně se rozhlédla, jestli náhodou někde nečíhá pavouk. Zaujala výhodné postavení a jala se čekat...

Axina
33
Axina 26.10.2011, 19:53:57
Blížila se osmá večerní. Charlie už před půl hodinou opustil svůj malý byt. Před tím zvelebil svůj zevnějšek, jak jen to šlo. Hladce se oholil a aplikoval decentní after shave. Venku byla zima a tma. Bylo jasné, že si musí vzít jeansy a bundu. Takže aspoň nový svetr. V tom ho Kora ještě neviděla. V předsíni zaváhal. Rukavice? Ne. Ještě by je ztratil. Šálu? Tu už teprve ne. Neměl šály rád, necítil se v nich volně. Ujistil se, že v náprsní kapse má malý balíček s parfémem. Pomáhala mu ho o polední pauze vybrat kolegyně. Dárek pro Koru. V jiné kapsičce nahmatal malou, lehkou, papírovou krabičku. S jejím nákupem mu nikdo pomáhat nemusel. Na chvilku mu přišla na mysl závratná představa, že ji bude dnes potřebovat.
Teď už asi 10 minut přešlapoval na cestičce u lesa. Pozoroval rozsvěcující se a zhasínající se světla v panelácích. Vždy když nějaké světlo zhaslo, představil si, že to bylo světlo v bytě Kory, která právě vyšla na večerní schůzku. Nevěděl z které strany přijde. Nevěděl, zda vůbec přijde. Ale přál si to.

32
Astra (neregistrovaný) 23.10.2011, 13:28:10
V příbytku babizny vládne napětí. Na infrasporáku bublá proměňovací lektvar, Kolafa sleduje žlutýma očima Babiznu, která těká po kuchyni, roztržitě si hladí boky a šeptá - "až se to uvaří,loknu si hodně a s chutí. Musí to vydržet tak dlouho, dokud tady bude Kája. Nesmím selhat.( Jako ohavnou babiznu ji Kája vidět nesmí).

Kolafa si zatím připravuje i svoji proměnu. Je jasné, že setkání chce být přitomna.
Ve své třistaprocentní paměti okamžitě vyhmátne potřebnou informaci. A už stojí svými několika nožičkami přilepená na stropě jako malá muška.
Babizna má oči jenom pro sebe. A už je z ní zase krásná bloncka. Poslední pohled okolo, ano všechno je tam kde to má být, jídlo, pití, dárek pro miláčka...Dveře bouchnou a Kora vychází plavným sexy krokem vstříc Kájovi. Jen ty kramfleky si neměla brát. Po lesní cestě to není to pravé. Ale ze všeho jde udělat přednost. Prostě škobrtne a Kája ji bude muset držet galantně přinejmenším v pase, a bude ruka v rukavici.

31
Anna Kopecký (neregistrovaný) 22.10.2011, 20:44:42
Intermezzo: Crrrr, crrrr (telefón)... Produkce, Vomáčková.... Čau Jiřinko, tady Jéňa, tak co, jak jste daleko, šéf přidal další okna, od novýho roku pojedem každej den, kolik dílů máte do foroty?... No to si děláš Jéňo prdel. Utáhli jste nám rozpočet, musela jsem vyhodit čtyři dialogisty a z osmi linkařů jsou dva marod.... Hele, Jiřinko, udělej to, jak chceš, ale pozejtří chci mít na stole scénáře na díly 765 až 821... To se nezlob, Jéňo, to nestíháme, celej tejden točíme díly 234 až 366, byly tam exteriéry, musely se dělat postsynchrony, šéfautor si vymyslel, že hlavní hrdinka poletí do Singapuru koupit si volume řasenku, ta herečka se bojí vlézt do letadla, nemám čas teď honit scénáristy... Já se, Jiřinko, vůbec nezlobím, ale pozejtří jak nebudou na stole ty scénáře, tak máš padáka. Slyšelas tu zprávu, že dalším kandidátem na prezidenta má být Svoboda z ODS? To je prča, co? Nechceš se mnou skáknout do Rohlíku na oběd? Co? Ne? Haló! Haló! Dokopru, se to přerušilo...

Axina
30
Axina 22.10.2011, 16:51:28
Astro, to fajn, že to říkáte právě vy Usmívající se Podívejte se na své příspěvky 8 a 13. Uznávám, že požadavek pravidelného střídání se spoluautorů je dost svazující. Nechť tedy píše ten, kdo má momentálně čas a chuť a inspiraci.

29
Astra (neregistrovaný) 22.10.2011, 16:28:30
Axino, vy k tomu přistupujete děsně zodpovědně. Berte to jako legraci.Jestli vydržíme, za pár dní se to srovná (musíme se to naučit, ne?) a děj poletí logicky nebo nelogicky, copak na tom záleží? Přece se bavíme, nejde o seriózní tvorbu.Každá z nás má různě času v různou dobu, takže asi nemá cenu určovat nějaká rázná pravidla...

Axina
28
Axina 22.10.2011, 15:30:16
[26] Pokud se nebudeme pravidelně střídat, bude docházet k těmto nedorozuměním. V mých časových možnostech je 1 příspěvek denně.
Chápu, že je to málo. Máte-li s Annou více času, ustupuji z tvorby. Vůbec se nebudu zlobit. Bude to rozumné.

Axina
27
Axina 22.10.2011, 15:23:04
Babizna spěchala k lesu. Naléhavě si uvědomovala, že záhy skončí působení lektvaru. Na zvíře se může proměnit kdykoli. Na člověka jen díky lektvaru a na omezenou dobu. Kráčela stále hlouběji do lesa. Nikde nikdo. Uklidnilo ji to. V mysli se začala zaobírat mladým mužem, se kterým má zítra schůzku. Je mladý... Je pohledný... Je galantní... A je urostllý! Tak báječně urostlý! Musí mít spoustu sil ... Sice ponekud nesmělý, ale to nemůže být valný problém. Představila si jak mladík omámeně podlehne jejím kouzlům a na tváři se jí objevil vítězoslavný úsměv. Dospěla k úpatí kopce. Mžikem je její tělo změnilo v pružné kočičí. Šedivá kočka se bez obtíží vydrápala na vrcholek a skokem se ocitla ve svém obydlí.
Kolafa ji samozřejmě očekávala. Chvíli proti sobě stály. Udýchaná šedá kočka se zplihlým kožichem a černá kočka se zelenýma pronikavýma očima. Komunikace proběhla rychle a beze slov. Zdá se, že mise je zdárně započata. Pak černá kočka zlostně mrskla ocasem. To když dospěla ke zjištění, že nebyl domluvena ani hodina ani místo schůzky. Šedivá kočka se bázlivě přikrčila. Cítila, jak ji ovládá cizí mysl tak, že se nemůže ani pohnout. Jen sledovat jakýsi film. Opět byla v samoobsluze a dávala se na Charlieho.
Pokladní Charlie zdárně odbavil netrpělivého zákazníka a pak zbylé lidi ve frontě. Oddechl si. Konečně se může věnovat myšlenkám na Koru. Pak si se vzrůstající panikou uvědomil, že vlastně neví, dky a kam má zítra jít! Kora odešla tak náhle. Nemá ani její telefon. Musí doufat, že se zítra pro něj sama zastaví. Malomyslně pohlédl na elektronickou pokladnu. Na display se pomalu posunoval zelený text: ZITRA VECER V 8 HODIN NA CESTE K LESU. PROCHAZKA PRED VECERI NAM OBEMA UDELA DOBRE. TESIM SE. VASE KORA.

26
Astra (neregistrovaný) 22.10.2011, 14:34:54
Kolafa hlasitě předla a usilovně přemýšlela. Nelíbilo se jí, jak babizna bezhlavě propadá chtíči. To by znamenalo, že babizna přestává být ostražitá, bdělá a uvědomělá. Kolafa s ní měla jiné záměry a rozbouřená babiznina krev jí šlápla do rozpočtu. Jen nemíchat emoce, to se nikdy nevyplácí...Zdáli bylo slyšet "Micinkoooo, něco ti nesu", rozletěly se dveře a babizna se smíchem běžela ke Kolafě. "Tady máš obrázky, koukej, samá kočička. To ti posílá Kája, abys nebyla tak sama, když nejsem s tebou". Babizna se roztouženě roztančila po světnici. Nakonec sebou praštila na kanape, rozepjala ruce, jakoby někoho objímala a volala - já jsem tak šťstná!Konečně, konečně dostanu to, po čem tolik toužím! - Kolafa se znechuceně odvrátila, hleděla do kouta a očima vysílala depeši do svého rodného hnízda. Depeše zněla: Pozor - stop - zádrhel - přichází něco, čemu nerozumím - stop - babizna jeví známky slastného nepokoje stop - nedovedu si s tím poradit - stop - čekám na pokyny - stop

«   1  2    3    4  5   »