Populárně naučný koutek


« strana 1 »

Neznámý vesmír – Den bez včerejška


poslední části seriálu o Neznámém vesmíru byla opětovně předložena představa o jakési temné hmotě, jejíž existenci kosmologové potřebuji, aby vysvětlili svoje pozorování. Tato představa v kosmologických teoriích neochvějně zakořenila, ačkoli nikdo jednoznačně netuší, z čeho by se měla ona podivuhodná ingredience skládat a žádné pozorování zatím neuspělo její existenci jednoznačně doložit. V této části se podíváme na to, jak vznikla myšlenka, že se celý náš vesmír zrodil v podobě velkého třesku z jakoby ničeho.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 23         


Neznámý vesmír – Temná hmota versus nová teorie gravitace


Jak bylo řečeno v části Neznámý vesmír – Opravdoví bastardi, s představou o jakési „temné hmotě“ přišel švýcarsko-americký astronom Fritz Zwicky, jelikož mu z výpočtů vyplynulo, že se galaxie v jedné z galaktických kup pohybují mnohem rychleji, než jak by odpovídalo jejich hmotnosti, tedy té „viditelné“. V roce 1959 zkoumání Galaxie v Andromedě ukázalo, že rychlost, s jakou se přibližuje k Mléčné dráze, naznačuje, že tyto dvě galaxie jsou k sobě přitahovány gravitační silou, která je asi 1000x větší než kolik odpovídá jejich vzájemné hmotnosti. A to nebylo všechno.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 11         


Neznámý vesmír – Shapley versus Hubble


Předchozí část seriálu o neznámém vesmíru byla zakončena myšlenkou, kterou nastínil již v roce 1700 anglický astronom, matematik, zahradní architekt atd. Thomas Wright. Mezi astronomy začala klíčit představa, že některé z mlhavých obláčků, jež pozorují ve svých dalekohledech, nemusí být jenom jakýmsi shlukem plynu či prachu, ale též hvězdnou soustavou – galaxií podobnou naší Mléčné dráze. Zajímavé je, že po několikasetletém poměrně vyváženém soupeření plynných mlhovin s hvězdnými ostrovy došlo krátce před vítězstvím hvězdných ostrovů k dočasnému vítězství plynných mlhovin. Tenhle efekt se v přírodě objevuje dost často. Kupříkladu krátce před příchodem teplé fronty (teplého vzduchu) dochází na zadním okraji studené fronty (studeného vzduchu) k ještě většímu poklesu teplot, a vice versa, načež pak dojde ke skokové změně. (Něčeho podobného jsme právě svědky.)

Posledně jsem naznačil, že se ke kapitole Kvetoucí zahrada již nebudu vracet. Druhá část této kapitoly je však prošpikovaná zajímavými postřehy ze života dvou hlavních aktérů, Shapleye a Hubbleho, že jsem se donutil své unáhlené rozhodnutí odvolat. Závěrečné a nejúdernější části tohoto seriálu se tedy opět odkládají dále do budoucnosti.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 4         


Neznámý vesmír – Kvetoucí zahrada a hvězdné ostrovy


Po černých dírách (děrách) a horizontu událostí přicházím s jedním oddechovým odskokem do historie ze stejného soudku. Mohlo by se to jmenovat „Jak jsme v době, kdy teorie jak speciální, tak obecné relativity, natožpak kvantové fyziky nebyla v dohledu, dohlédli s pomocí obrovských dalekohledů tak daleko, abychom pochopili, že to, v čem žijeme, je mnohem větší a strukturovanější, než jsme si původně mysleli“. K tomu nebylo zapotřebí žádných složitých matematických konstrukcí. Stačilo bedlivě pozorovat a výsledky pozorování analyzovat na základě elementární logiky s nohama pevně zakotvenýma v čisté realitě. Je samozřejmé, že jenom s tímto „selským rozumem“ si nevystačíme. Potřebujeme většího nadhledu, včetně užitečného nástroje v podobě matematiky. Zcela se odpoutat od selského rozumu, vytáhnout nohy z pevného základu, nás však může dovést pouze k bludnému kamenu (balvanu), do lesa plného bludiček našich umělých konstrukcí, v němž se cesta poznání utopí v bažinách nepochopení.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 6         


Neznámý vesmír – Černé díry a horizont událostí


V předchozí části populárně naučného seriálu o neznámém vesmíru jsem předložil obecnou teorii relativity v objetí černých děr. Bylo v ní naznačeno, že s černými děrami, o nichž se předpokládá, že se jimi náš vesmír doslova hemží jako mravenci v mraveništi, si naše soudobé fyzikální teorie neokážou poradit. Než v tomto seriálu dospěji k samotnému závěru, jenž bude bezpochyby velmi bombastický, musím těmto podivuhodným kosmickým „mravencům“ věnovat ještě jednu pozornost. A nebude poslední. Tím nechci říct, že v následující části přijde na řadu třetí pozornost černým děrám – jakoukoli další si už nechávám až na závěr.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 196         


Neznámý vesmír – Obecná teorie relativity a černé díry


Když Einstein dokončil speciální teorii relativity (STR), začal se okamžitě pídit po jejím zobecnění, jelikož STR v sobě nezahrnovala gravitaci – z kosmologického hlediska nejdůležitější interakci. Výchozí myšlenkou obecné teorie relativity (OTR, viz Wikipedie, Aldebaran) je princip ekvivalence. Ten praví, že účinek gravitačního pole je nerozlišitelný od účinku zrychleného pohybu. Hlavní idea OTR, kterou Einstein publikoval v roce 1915, spočívá v tom, že představu gravitačního pole v jakémsi prostoru transformoval do představy zakřivení časoprostoru způsobené přítomností hmotných těles (viz Gravitační síla neexistuje IV). Einstein ukázal, že Newtonova teorie gravitace je platná jen tehdy, když je zakřivení časoprostoru nevýrazné, a gravitace tudíž slabá.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 2         


Neznámý vesmír – Speciální teorie relativity


Předchozí zahřívací kolo seriálu o neznámém vesmíru bylo věnováno světlu. Jak bylo naznačeno, podivuhodné vlastnosti světla – jeho kvantových nositelů fotonů – se naprosto vymykají všemu ostatnímu, což mělo za následek vznik speciální teorie relativity. Tato teorie doslova zatřásla dosavadními představami o prostoru a času. Předpověděla jevy či efekty, o kterých se nezdálo ani věhlasnému Newtonovi. Opravdu?

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 13         


Neznámý vesmír – Budiž světlo


V předchozím zahřívacím kole tohoto seriálu byla svým způsobem naznačena metoda KISS. Něčeho takového se v podstatě držím již od útlého věku. Ne jako suchar, ale jako uzemněný či objektivní uživatel bujné fantazie. Tohle zahřívací kolo věnuji jedné velmi důležité věci – světlu. Vlastnosti elektromagnetického záření (interakce) jsou totiž natolik neobyčejné, že první jakžtakž úspěšný pokus o jejich uchopení vedl k formulaci stejně tak neobyčejné speciální teorie relativity.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 11         


Neznámý vesmír – KISS


Tohle zahřívací kolo seriálu o neznámém vesmíru je přímo předvánoční. Následovat už budou jenom příspěvky vánoční, tedy ne zcela vědecké, a v těsném závěsu silvestrovské (před- i po-), o jejichž vědeckém zanícení si není třeba dělat žádné iluze. V názvu aktuálního vesmírného příspěvku je slovo KISS. Ve skutečnosti to není slovo, ale zkratka. Slovo „kiss“ znamená v angličtině polibek, a když to napíšeme s prvním velkým písmenem, tedy Kiss, pak se může jednat o název americké rockové skupiny, jejíž hudební performance, i díky maskérskému umu, měly velmi legrační přídech. Podobně jak to činili Laurel s Hardym, ačkoli Američanem byl pouze Hardy, Laurel byl Angličanem. Jejich tvorba se nicméně odehrávala v americkém Hollywoodu, z čehož bychom mohli učinit závěr, že Amerika je doslova nabitá legrací. Ale to jsem tak trochu ukročil mimo, takže zpět k tématu. Co znamená zkratka KISS, se dozvíte v následujícím textu.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 3         


Neznámý vesmír – „Reverzní inženýrství“ Arthura Eddingtona


V předchozím zahřívacím kole seriálu o neznámém vesmíru byly naznačeny počátky moderní kosmologie. V tomto kole téhož vás s pomocí Zdroje seznámím se zajímavým vědeckým přístupem jistého anglického astrofyzika. Na první pohled to může vypadat, že jsem od původního cíle (velký třesk) ustoupil ještě více do pozadí. Ale není tomu tak. Tato zahřívací část v sobě obsahuje jeden velmi důležitý aspekt. Na scénu přichází nový (revoluční) přístup fyzikálního bádání. Má v sobě spoustu zajímavých vědeckých podnětů, zároveň však i řadu nastražených pastí vedoucích na scestí.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 8         


«     1    2  3  4  5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  31  32  33  34  35   »