Archiv - Červen 2016


« strana 1 »

Můj pokoj

rubrika: Poetický koutek


(Věnováno myšlence na založení spolku pro ochranu samoty)

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 3         


Točité schodiště (Pelmel na literární motivy)

rubrika: Pel-mel


Lidové noviny přinesly v pátek 17. června 2016 stať Ondřeje Horáka Svobodná česká literatura vyklidila pozice. Zamyšlení se zabývá důvody, proč se současní autoři neřadí k předním světovým spisovatelům. O. Horák si je vědom toho, že příčiny stavu jsou také mimoestetické. Ale i tak bychom za poslední čtvrtstoletí sotva našli dílo něčím objevné. Zatím čekáme na jedince, který překročí mez solidní průměrnosti. Dobrých domácích knih je dost, ale na veledílo si doba musí počkat. Neuzraje každý den a také potřebuje úrodnou půdu. Zvláštností takové úrodné půdy je to, že připomíná vyprahlý úhor. Neboť i zde platí stará pravda, že nejlepší věci vznikají pod tlakem. Pod tlakem nepříznivých okolností, nikoli pod tlakem společenské objednávky. Zdá se přitom, že nikdy u nás nežilo tolik spisovatelů nebo psavců jako dnes. Českou příchylnost k psaní už kdysi postřehl Karel Havlíček (z Borové u Přibyslavi), když řekl, že u nás je z dopuštění Božího každý vlastenec spisovatelem. Nakonec, vydat knihu může každý, viz internetové návody. (Pokřtít! Včas!)

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 5         


Započíná se léto se vším všudy

rubrika: Pel-mel


Odborníci na roční období rozeznávají tři druhy léta. Dvě z nich mají jednoznačný začátek a konec a jsou kompaktní. Meteorologické začíná prvního června, končí posledního srpna; astronomické začíná letním slunovratem a končí podzimní rovnodenností. Vegetační léto je v našich zeměpisných šířkách definováno průměrnými teplotami nad 15 °C; takže začátek, konec a jeho kompaktnost je variabilní. Letní slunovrat nastal včera 35 minut po půlnoci. Vzhledem k současným teplotám se dá tedy říci, že zde máme všechny tři léta v jednom balení. A nejen to – v nejbližších dnech by se vegetační léto mělo docela rozpálit. Kromě této trojité letní evoluce se nám ještě začíná blížit čas školních prázdnin, letních dovolených a dalších způsobů, kterak se mnozí z nás rozutečou na všechny strany. I na NČ nastane či vlastně už nastává něco jako částečná letní odstávka. Spočívat bude v tom, že frekvence a pravidelnost nových příspěvků (článků) se částečně sníží. To se patrně bude týkat i odbornosti jejich obsahu, takže třeba pokračování teprve započatého seriálu Co je vesmír? bude více či méně zpomaleno, respektive odloženo. Jako startovní výstřel jsem zvolil několik citací z knížky, kterou jsem v neděli ulovil v knihkupectví Kosmas v butovické Galerii. Při jejím čtení v metru jsem dostával záchvaty smíchu, takže jsem některé spolucestující tak trochu zneklidnil. Je to sice poněkud černý humor, ale o Češích je známo, že jsou smějící se bestie. Takže pokud se tomu nebudete smát, nejste buď Češi, anebo trpíte nostalgií.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 11         


Žranice

rubrika: Poetický koutek


(Obžerství – jeden ze sedmi hlavních hříchů)

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 11         


Cohen to říká podobně (Jung – Gross)

rubrika: Filosofický koutek


Je to už rovných sto let, kdy po dlouhých rozhovorech s Filemónem vyslovil Carl Gustav Jung pojem „kolektivní nevědomí“. Se starcem Filemónem z řeckého helénistického období se Jung potkal v jedné z četných vizí, jež prožil během první světové války. Postavu svého guru osobně ztvárnil na zdi ložnice ve věži, ve slavné Turm. Věž vznikla roku 1923, zprvu jako dřevěná boudu kruhového půdorysu. Později k ní přibývaly různé přístavky a věž se stávala proslulým a hojně navštěvovaným místem. Jung si ji vybudoval jako posvátný prostor a vyzdobil její stěny výjevy ze svých vidění. Kromě práce se v ní vášnivě oddával i smyslnému vztahu s Toni Wolffovou, přesvědčen, že napomáhá zdokonalení lidstva. Na dvoře pak do kamenných desek vytesal rodokmen předků z otcovy strany. Razil přesvědčení, že v sobě neseme neosobní rodovou karmu, imaginární svět předků, otázky, na které nestihli naši předkové odpovědět. Tento imaginární svět nazývá „vnitřní otčinou“.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 6         


Mým mentorům

rubrika: Poetický koutek


Dnes budu velmi stručný. Až tak, že poeticky. Tu poetickou stručnost však nevytáhnu ze své kapsy, ale z kapsy Leonarda Cohena. On ji věnoval svým mentorům a já ji přeposílám zase těm svým. Za tímto účelem bych mohl vybásnit něco zcela svého, ale necítím žádný pádný důvod, abych přebásňoval něco, co už bylo zcela trefně vybásněno. Cohenovi mentoři se realizují naprosto stejně jako ti mí, akorát mají jinou visačku. Jakou visačku mají ti mí? – tak to už si zreprodukujte sami, mí mentoři.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 10         


Jak jsem byl za blba

rubrika: Pel-mel


Prezentovat se jako blbec bývá za jistých okolností docela legrace, jež vás může i obohatit. Nezřídka tady vystupuji jako přísný a dostatečně na hlavu padlý anděl, ten nejvyšší, což některé nemlčenlivé někdy vede k tomu, že do mě šťouchají jako tágo do kulečníkové koule. Může se někdy zdát, že mě to dožere – ale to je povětšinou jenom zdání –, což tága kvitují buď záporně a odeberou se do věčných lovišť, nebo kladně a přiloží pod kotel. Oheň na střeše bývá někdy až neuvěřitelně legrační. Na blbce si hráli třeba Laurel a Hardy – první dělal hloupého blbce, druhý chytrého, takže se efektivně doplňovali –, což jim vynášelo docela solidní příjem. Poslední neděli jsem byl za blba dvakrát. Nejdříve jsem sehrál Laurela, potom Hardyho.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 6         


Co je vesmír?

rubrika: Populárně naučný koutek


Jak jsem naznačil v Nesmrtelnosti, mám rozečtenou populárně naučnou knížku Kosmické rozhovory – o povaze vesmíru a pátrání po skutečnosti, jejímž autorem coby dirigentem je americký astronom Stephan Martin. Dirigentem proto, že se jedná o soubor rozhovorů, které vedl a shromáždil s osmnácti zajímavými vědci, filosofy, duchovními učiteli a globálními kulturními aktivisty na téma týkajícího se podstaty a smyslu vesmíru. V onom naznačení jsem oznámil, že se s některými myšlenkami obsaženými ve „vesmírných rozhovorech“ s vámi podělím a popřípadě oglosuji. Je tam toho hodně a má to velmi široký záběr. Předem oznamuji, že ne se vším, co jsem již stihl přečíst, do té či oné míry souhlasím. Koneckonců i já mohu mít jiný úhel pohledu. Pro začátek předkládám něco z úvodu autora této knížky.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 3         


Dva cíle (a přece jeden) – Miroslav Tyrš

rubrika: Pel-mel


Jsou osobnosti v mnohém směru nedostižné, na příklad i ve způsobu, jakým neúnavně hledají své místo v životě. Životní cesta Friedricha Emmanuela Tirsche je cestou hledání, tápání, navracení a houževnaté cílevědomosti. Ale především je to cesta neobyčejného, úporného úsilí. Touhy zmocnit se maxima z bohatství dosavadní lidské vzdělanosti, a zároveň všechno získané uplatnit ve službě celku. Myšlenky osvícenství v praxi!

Původně bylo povídání o Tyršovi zamýšleno jako úvaha o pojmech vlastenectví, národ a nacionalismus. Vždyť i Tyrš samotný měl občas pocit, že nové vlastenectví není jen zdůrazněním příslušnosti k vlastnímu kmeni, ale že jde o novodobé náboženství. Když jsem pak narazila na článek Sokol vznikl díky Němcům, tvrdí sudetoněmecká organizace, uvědomila jsem si, že by psát o něčem podobném bylo nošením dříví do písmenkového lesa. (U daného odkazu upozorňuji na užitečnou diskusi.) A pokud jde o samotného Miroslava Tyrše (podoba jména od roku 1864, předtím se od roku 1852 podepisoval jako F. E. Tyrš), oddanost vlastenecké myšlence je u něj jedním tématem z mnoha.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 9         


Dozráváme zvolna k mlčení

rubrika: Poetický koutek


(S harfou beze strun)

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 5         


«     1    2   »