Archiv - Říjen 2013


« strana 1 »

Bludičky a ohniváci – Světýlka ze Šumavy

rubrika: Pel-mel


Víte, jak vznikla Šumava? Podle jedné pověsti byla Šumava původně úrodnou náhorní rovinou, kde se dařilo jak dobytku, tak obilí. Jedním z jejich obyvatel byl i hospodář, který měl usedlost v místech dnešního Prenetu. Právě on se dostal do sporu s obry, na Šumavě v té době běžně se vyskytujícími. Jednoho dne, když odjel na trh a čeleď byla na polích, vtrhli závistiví obři na statek a začali ho plenit. Sedlák se mezitím vrátil a z trosek svého statku vytáhl čarodějnou knihu, pomocí níž všechny obry proměnil v hory. A tak se z úrodné roviny stala hornatá Šumava. Šumava je velmi podivuhodné místo, plné bytostí, jež se jinde nevyskytují. Do panoptika jejích démonů zcela určitě patří i světelné fenomény, obecně nazývané bludičky.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 10         


Smolaři

rubrika: Povídání


Skutečný podzim konečně započal. Žádné baboletní repete už zřejmě není v plánu, čekají nás chladné dny, občas ochucené mlžným oparem, klasickými podzimními dešti s chmurně zakaboněnou oblohou… a to až do té doby než to ocukruje první sníh. Abych ten čas tak nějak správně přivítal, vyrazil jsem včera poprvé ve svém novém kabátu, pod ním zatím jenom košili s krátkým rukávem. Musím si na něj zvykat ještě zavčasu. A tím můj povídací úvod končí, jelikož jsem momentálně v záběhu. Povídání samo však ne, protože jsem si k němu opět přizval Borise Viana, a to s výtažkem z povídky Smolaři z povídací knížky Vlkodlak. Myslím, že se jako úvod ke skutečnému podzimu docela hodí:

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 3         


Vybrat si nemít zlost

rubrika: Filosofický koutek


Nejen že si volíme, co uděláme, když dostaneme zlost – jestli ji dáme najevo nebo ne a jakým způsobem -, ale můžeme si i vybrat nenaštvat se.

Dokážete si vybavit nějaký incident, jedno zda velký nebo malý, kdy jste měli zlost a přitom i pocit, že za vzniklou situaci nenesete žádnou zodpovědnost? Může to být období, kdy jste cítili spravedlivé rozhořčení a řekli: „Podívejte, co mi ten parchant udělal.“ Vraťte se zpátky a znovu si promítněte, zda byste dnes mohli udělat něco jinak a vyhnout se tak problému, kdybyste znali motivy dotyčného.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 10         


Kopřiváky a penicilin

rubrika: Pel-mel


Jak spolu souvisí kopřiváky (což je takový druh vojenské uniformy) a penicilin (což je takový antibiotický druh plísně)? Na první pohled patrně nijak. Při hlubším pohledu by se tam však nějaká souvislost možná dala najít. V každém případě jsem je propojil do jednoho celku, z prvního pohledu hlavně proto, že v zde již mnohokráte zmiňovaném zdroji po sobě takto následují.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Lesopaní

rubrika: Povídání


Probudil jsem se z nějakého podivného snu, v němž mě něco mrazilo a pálilo zároveň, když jsem však otevřel oči, okamžitě jsem zapomněl co a proč. Mé oči se totiž dívaly nahoru do vznešených korun stromů, tak bohorovně se nad vším v bezbřehém klidu vzpínajících a s neskonalou dobrotivou trpělivostí se ke všemu sklánějících, že ten mrazivý a žhavý dozvuk ze snu ve mně ještě několikrát zavibroval do ztracena.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 17         


Podíl obezity na vzniku rakoviny

rubrika: Populárně naučný koutek


Z jedné hromádky knížek jsem opět vylovil druhý díl Doby jedové od Anny Strunecké a Jiřího Patočky, z níž jsem zde naposledy reprodukoval pojednání Najdeme elixír života a věčného mládí? Žijeme v době, kdy nás obklopuje ohromné množství nejrůznějších chemikálií produkovaných konzumním průmyslem, z nichž drtivá většina nemá s elixírem života ani náhodou nic společného. Nedávno jsem se kupříkladu dočetl, že obyčejný rohlík dnes obsahuje přes třicet různých chemických látek, z nichž prý žádná není zdraví závadná, ale naopak ten rohlík tak nějak chuťově a trvanlivě vylepšuje. Zatímco naše babičky si vystačily s olejem, solí, moukou a vodou, a pokud chtěly, aby jim pečivo zůstalo déle čerstvé, přidaly trochu oleje, tak naše moderní konzumní doba se s něčím tak přízemním spokojit nemůže. Nežijeme však jenom v „době jedové“, ale i v „době obžerské“.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 6         


Roztoč – Neviditelný podnájemník

rubrika: Pel-mel


Je tady pátek, bláznivců svátek, a tak po předchozích, pro někoho asi dost pochmurných příspěvcích, v nichž docházelo k psychickým rejdům téměř smrtelným, někdy až za touto hranicí, přicházím s uklidňujícím příspěvkem odňatým z živočišné galerie Johna Lloyda a Johna Mitchinsona. Řeč bude o takových droboučkých tvorečcích - že je naším okem ani nespatříme, ačkoli bychom měli, protože to někdy může být pozoruhodné - kteří s primárně dobrými úmysly v celých armádách okupují naše příbytky. Najdete je tam prakticky všude, a všude tam pilně pracují, kupříkladu na likvidaci odpadků vaší kůže. Kromě toho, že myslí především na své přežití, tak to s námi zřejmě nemyslí až tak zle. Jenže, jak už to tak bývá, do jejich pracovního procesu se bezskrupulózně zapojí gangy zločineckých parazitů v podobě virů - a tam už přestává legrace. Předávám slovo roztočům:

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 13         


Poslední hodina

rubrika: Poetický koutek


(Ještě)

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 9         


Záhadný Karel Hynek Mácha II

rubrika: Pel-mel


Ve druhé části mystického pojednání o Karlu Hynku Máchovi se konečně dozvíte, proč jsem na závěr perexu první části  napsal, že se Mácha nacházel na pomezí dvou různých světů. Ačkoliv zdrojem obou částí je zmíněná knížka od Aleše Česala, v této části se jako druhý zdroj objevuje knížka Daniely Hodrové. Zmíněn bude také Stanislav Grof, jenž se zde už někde vyskytl (najděte si to, pokud chcete), a jako třešničku na dortu jsem připojil dvě kratinké poznámky, jejichž souvislost s Karlem Hynkem Máchou si přeberte dle svého naturelu.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 10         


Záhadný Karel Hynek Mácha I

rubrika: Pel-mel


Jednou z nejzáhadnějších postav české literatury je bezpochyby Karel Hynek Mácha. Většina z vás si jistě okamžitě vybaví jeho slavnou lyrickoepickou skladbu Máj, která vyšla v roce 1836. Byla to jediná kniha, která vyšla za jeho života, a to přesně v roce kdy zemřel. Už to samo o sobě působí mystickým dojmem. Mnozí z těch, kteří se s Máchovým Májem setkali už někde na základní škole, si nejspíš přestaví něco jako „lásky čas“, jenž se odehrává v romantickém rozpuku jara na počátku května čili máje. Ve skutečnosti je však Máchův Máj úplně o něčem jiném, co s rozpukem láskyplného jara nemá nic společného - je to totiž velmi chmurná vize odněkud z pomezí dvou různých světů.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 9         


«     1    2  3  4   »