Archiv - Srpen 2014


« strana 1 »

Nekromanteion

rubrika: Pel-mel


Ke školní docházce kdysi patřily výlety s konkrétním výchovným a vzdělávacím cílem. Alespoň jednou do Národního divadla, na Karlštejn a na Křivoklát, a svého času také na Slapskou přehradu a do Koněpruských jeskyní. (Rozhodně nám to přineslo víc než výlet do multikina…) V Koněpruských jeskyních našli docela nedávno, v roce 2007, kosti medvěda staré 800 tisíc let. Kosti jiných zvířat i lidské kosti nalezené už dříve pocházejí z doby před půl milionem let až třinácti tisíci roky. Jako úkryt byly jeskyně využívány odjakživa. Ale mnohé uchovávaly tajemství, které poodhalily jen vyvoleným. Tajemství konce lidského života.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 16         


Splašené vesmíry

rubrika: Populárně naučný koutek


Přišel čas, abych se definitivně rozloučil s velmi podnětnou procházkou galerií vesmírných modelů od Johna D. Barrowa. K tomuto účelu jsem použil několik výňatků z poslední kapitoly zmíněné knížky, která se nazývá stejně jako název tohoto příspěvku. Psaní populárně naučných knížek Johna D. Barrowa se mi velmi líbí, protože jejich autor to umí velmi uchopitelně, vzletně, literárně, podnětně atd., čemuž mi nezbývá než se klanět, ačkoli o něco podobného se též snažím. V posledním přívěšku této kosmologické galerie nenaleznete pouze jeden klikací odkaz. Vše už tu bylo řečeno, a pokud se vám některé termíny nebudou zdát zcela uchopitelné, tak si to můžete zopakovat v primárních a sekundárních odkazech uvedených v pojednání Falešné vesmíry – Simulovaná realita I.  

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 16         


Špaténka a Hlas

rubrika: Pohádky


Započal se poslední srpnový týden a léto se nám tak nějak zcela neočekávaně ochladilo. Že by to už chtělo s takovým předstihem zabalit? Bude ještě alespoň babí léto? To jsou otázky, na které na rozdíl od meteorologů neumím odpovědět. Tedy na rozdíl od nich ve skutečnosti umím, ale nechce se mi. Někdy se mi totiž nemusí chtít. A tak, abych ten poslední srpnový týden alespoň malou svíčičkou zahřál, podělím se s vámi o dvě krátké pohádky, které jsem napsal zhruba před deseti lety. Až si je přečtete, tak si asi budete ťukat na čelo, že to s pohádkami nemá nic společného. Jenže ony to jsou takříkajíc patafyzické pohádky, takže si v klidu zaťukejte na čelo ještě jednou, budete to potřebovat.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 20         


A můžu za to snad? (O svobodné vůli)

rubrika: Pel-mel


Na stránkách lucifeřího blogu vyšlo už několik článků, které čerpají z esejů Františka Koukolíka. V jednom z nich (Svobodná vůle a politická manipulace) se tento neuropatolog zabývá i svobodnou lidskou vůlí. Určitě znáte lidi, kteří o sobě tvrdí, že jsou přímí, čestní, nekompromisní – ale jejich skutky vypovídají o pravém opaku. Podle odborníků se tohoto omylu dopouštíme všichni. A když se ještě k tomu dočtete, že mozek už ví, co provedete, a teprve pak vyšle elektrický signál, abyste podlehli iluzi, že jste se k něčemu o své vůli rozhodli (interval je málem tak dlouhý – u mne tedy určitě – jako doba od cvaknutí vypínačem k rozsvícení úsporné žárovky), pak je to přímo k zlosti.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 18         


Kubohnát a Sláva

rubrika: Povídání


V zájmu dnešního pátečního srpnového zpoklidnění přicházím s ukázkou z knížky Srdcerváč od mého již téměř od kolíbky srdcervoucně oblíbeného psavce Borise Viana. Tahle jen tak letmo sešrotovaná literární fikce, ostatně jako všechny jeho ostatní, je v literárních kruzích považována za jeden z jeho nejjurodivějších románů. Ani se těm literárním kruhům nedivím, i já jsem z téhle vianovské šrotoviny byl doslova a do písmene na šrot. Hlavním hrdinou tohoto patafyzického šrotu je mladý psychiatr a psychoanalytik Kubohnát, který se jednoho dne nasáčkuje do starého domu na útesu, ve kterém žijí mladí manželé – Anděl s Klementýnou obdarováni služkou Bělořitkou. V době Kubohnátova příchodu se tomuto mladému páru narodí trojčata – Alex, Felix a Calex – a z Bělořitky se stane chůva. Tyhle podrobnosti však zde rozebírat nebudu – pokud tu knížku neznáte, tak si ji najděte a během jejího čtení se oživujte slivovicí, nebo alespoň mešním vínem. Ukázka, kterou vám předkládám, začíná ve chvíli, kdy se Kubohnát rozhodne navštívit kostel v nedaleké vesnici:

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 5         


Když zrají švestky

rubrika: Povídání


„Jó švestky zrály, zrovna švestky zrály, modrý švestky zrály, a jak to bylo dál.“

 

(Parafráze úvodní části zrajících třešní od Waldemara Matušky)

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 34         


Ženský princip

rubrika: Pel-mel


Člověk je od přírody založen na dvou základních principech, ženském a mužském, které jsou reprezentovány dvěma lidskými pohlavími, ženou a mužem. Pro člověka nic podstatného jako harmonické spojení obou principů, ženského a mužského, neexistuje. Podstatu ženského principu jsem hledal už od narození. Velmi zajímavě se k tomu vyjadřuje autorka Doby jedové 4 Sherrill Sellmanová. Ještě dřív než přetlumočím výtažek z první části kapitoly Cesta k ženské síle, dovolím si učinit krátký proslov.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 31         


Na chudý lid musí být přísnost

rubrika: Pel-mel


Také jste někdy přemýšleli o tom, jak se žilo člověku, který nikdy neopustil rodnou vesnici a ani ho nenapadlo, že by to měl udělat? Domov byl domov, láska byla na celý život, manželství právě tak, věci byly jasné a měly své stálé místo jako hřbitov za kostelem. Krátký život nenarušovaly zbytečné pochybnosti o jeho smyslu. Vše bylo v rukou božích a člověk hleděl, aby řádně naplnil své dny prací a pokorným přijímáním osudu. Vesnice byla ve svých soudech nemilosrdná a s řešením problémů pomáhal kněz, o jehož autoritě nikdo nepochyboval. STUD, HANBA a HŘÍCH byly věci, jimž se každý snažil vyhnout. Je náhoda, že se s těmito třemi slovy v současnosti téměř nesetkáváme? Že argumentovat OSTUDOU je leda pro smích?

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 10         


Návštěva zříceniny hradu Perštejn

rubrika: Povídání


Zřícenina hradu Perštejn se nachází pár kilometrů od Klášterce nad Ohří a tyčí se na příkrém skalním ostrohu nad vesnicí téhož jména. Mé letošní letní putování zde dorazilo osmého srpna s neodolatelným pocitem, že když už se na sebe nemohu podívat do zrcadla, tak bych si alespoň mohl prohlédnout nějakou cizí zříceninu.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 28         


Čistá práce

rubrika: Poetický koutek


Srpen se nám zvolna začíná klonit ke své půli. Ještě mu schází pár dní, ale ta jeho polovičnost je tady už cítit. Dny se po červencové pauze začínají krátit, ale léto, to tady ještě stále je – jenže už začíná dozrávat. Zrající léto. Červen a červenec jsou jistě neskonale krásné měsíce a i tentokrát jsem prožil velmi zvláštní a jurodivé chvíle. Rozhodně si nestěžuji a jsem za ně vděčen. Leč nastal čas, aby ve mně to letní víno dorazilo ke svým výšinám, jež budou kulminovat v první půli září. Nedávno jsem napsal, že letošní léto zde bude protkáno poetičností, což zatím trvá, ačkoli jeho dozrávání může pozvolna a nenápadně změnit směr někam jinam. Zatím však ještě ne.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 23         


«     1    2   »