Archiv - Září 2013


« strana 1 »

Hepčík

rubrika: Pel-mel


Jak ten čas letí, zítra už bude říjen. Hepčík! Viróza na Hradě je taky dost zajímavá, že? Hepčík! Ještě zajímavější však je, jak jsem k tomu „hepčík“ přišel. Je pondělí, tak vám to můžu popsat, odehrálo se to totiž v pátek. Celý ten krásný baboletní víkend, který po něm následoval, jsem strávil častým opakováním „hepčík“ a rychlou likvidací papírových kapesníků. Hepčík!

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 24         


„Jiní“ mezi námi

rubrika: Pel-mel


Po měnících se mapách a náznacích o existenci Atlantidy přicházím z knížky od téhož autora s dalším záhadným jevem, který s tou Atlantidou může souviset. Po celá staletí se mezi námi objevují neobyčejně nadaní jedinci, z nichž někteří to nadání dokázali projevit už ve velmi útlém věku. Nejde jenom o nadání umělecké, ale třeba i vědecké, přičemž někdy přišli s něčím, co předběhlo třeba i dvě stě let, a dodnes se v některých těchto objevech nedokáže pořádně vyznat ani současná věda. Odkud se ty schopnosti vzaly?

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 6         


Noční jízda vlakem

rubrika: Povídání


Už je to asi hodně dávno, ale tehdy se stalo, že jsem jel nočním vlakem. Ono se to v té době stávalo vícekrát, jenže zrovna v tomto případě se stalo něco, co se nikdy jindy ani zdaleka tak nestalo. Ve skutečnosti se vlastně nestalo vůbec nic, jelikož, jak jistě brzy pochopíte, všechno jsem si od prvního do posledního písmenka vymyslel. Proto vám to taky budu vyprávět.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 6         


Lumíci a chameleoni

rubrika: Pel-mel


Všeobecně se přijímá za holý fakt, že zvířátka zvaná lumíci pravidelně páchají hromadné sebevraždy, což jistě má nějaký důležitý význam. V tomto duchu nám lumíci kupříkladu přinesli neutuchající fantasmagorické představy, kterak skončíme, když se budeme chovat jako lumíci, a tak podobně. Ještě důležitější jsou však chameleoni. Ti se dle naší zažité představy dokáží ve svém okolí maskovat svým barevným repertoárem tak úžasně, že jsou od toho okolí téměř nerozlišitelní. Třeba jako politici, kteří se nám dle potřeby přebarvují z ruda do modra a nápodobně, chameleoni jako vyšití. Jenže vše je tak nějak naprosto jinak. Ne u lidí, ale u těch zvířátek. U zvířátek neexistují politici, kteří se přebarvují, aby si co nejvíc nahrabali, ani jejich oběti, které z těchto důvodů páchají hromadné sebevraždy. 

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 4         


Růžová pentle

rubrika: Vinárna U Čerta


Usoudil jsem, což se mi, věřte nevěřte, někdy stává, že bych měl zase dolít trochu čistého vína do vinárny U Čerta. Bude v tom trochu hokej, protože to, co tam doleju, bych z prvního pohledu měl nasypat do Poetického koutku. Jenže zaplavovat ten skvost čertího poetična kdejakou rýmovačkou by asi nebylo až tak úplně skvostné. Takže: Na zdraví! Dnes s valným předstihem.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 2         


Fialenka Lenka

rubrika: Pohádky


Přicházím s pohádkou, kterou jsem napsal čtvrtého ledna 2006. Je velmi krátká, možná trochu uhozená (alespoň se tak může zdát, ale ve skutečnosti vůbec ne) a původně jsem ji sem nezamýšlel vůbec předložit. Vysypal jsem ji tehdy v několika minutách; byla to prostě jenom taková urychlená duševní extáze. Proč jsem se nakonec rozhodl ji přece jenom vypustit do čertího pohádkového kolbiště?

Jak jsem předeslal v Čertím poklábosení (komentář pod číslem 7196), byly doby, kdy se mi hlavou občas honila jedna písnička od Jaroslava Wykrenta, která se jmenuje Fialenka. Proč? Těžko říct. Něčím prostě byla vybuzena, no a čím, to nechám na vás. Fialenka se mi už dva dny zase honí hlavou. A tak jsem si vzpomněl na tu svoji urychlenou pohádku, k níž jsem chtěl přiřadit Wykrentovu Fialenku v podobě videa. Jenže žádné takové video jsem na internetu nenašel, dokonce ani text této písničky, pouze zvukový záznam v podobě mp3. Možná to video někdy sám utvořím, ale pro tentokrát jsem tu kratinkou pohádku - skoro tak krátkou či dlouhou, jako je její předehra v podobě tohohle perexu - doprovodil částí textu Wykrentovy Fialenky.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 45         


Vrah

rubrika: Povídání


Měli jsme tady za sebou tři náročná filosofická pojednání, tedy ty první dvě byly vlastně jedno nadvakrát, a tak se domnívám, že je třeba zklidnit filosofický hormon. Za tímto účelem jsem si již potřetí přizval Borise Viana, který sice mezi námi už nějaký ten pátek nepobývá, ale vzhledem k tomu, že do našeho vesmíru velmi promyšleně zapsal svou myšlenkovou stopu, dá se z ní zcela čitelně přizvat. Následující text jsem zcela bezmyšlenkovitě a bez jakéhokoliv špásu překopíroval ze stopy, která nese cedulku Flanďákova koupel. Jistě se vám to bude líbit, protože nic jiného od vás ani neočekávám. Ještě než tento Vianův špás vypustím na světlo Neviditelného anděla, rád bych vás připravil na to, že to bude povídání tak říkajíc z vlastního Vianova ega. Chtěl jsem tím naznačit, že je psáno v první osobě, že tou první osobou je samotný Boris Vian, a tudíž se tak seznámíte s jeho vlastním a ničím nenapodobitelným zážitkem. Je to takové Vianovo interview s jistým chovancem jednoho nenápravného zařízení. Předávám slovo Borisovi Vianovi:

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 9         


Kuří oka

rubrika: Filosofický koutek


Šlápl vám někdo na „kuří oko“, čímž vás naprosto vytočil? Tím „kuřím okem“ není samozřejmě myšlen zrakový orgán nedospělého jedince kura domácího, ani nějaká bolístka na noze, ale bolístka na duši, kterou jste si tam z nějakých hloupých příčin zasadili jako zhoubný plevel. Jenže vy to šlápnutí na své „kuří oko“ můžete vrátit šlápnutím na „kuří oko“ tomu po vašem „kuřím oku“ šlapajícímu. V lepším případě z toho bude „mýdlová opera“, v horším případě střelba na Divokém západě. Je třeba mít „kuří oka“? Je třeba je hledat u jiných za účelem použití nášlapných min? Leonard Scheff a Susan Edmistonová se vám pokusí tu otázku tak nějak z buddhistického hlediska osvětlit.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 11         


Masová kultura II

rubrika: Filosofický koutek


Jak vyplynulo z komentářů k první části Adornova pojednání o masové kultuře, střelhbitě jsem se rozhodl vypustit její druhou a závěrečnou část. Bude zřejmě patřit k těm nejdelším příspěvkům na Neviditelném čertovi, možná úplně nejdelší, ale již jsem to nedokázal zarazit. Snažil jsem se vybrat to nejdůležitější, vynechal jsem charakteristiky některých uměleckých děl atd., a doufám, že se mi to podařilo alespoň jakž takž zesumírovat. No a teď už předávám slovo Theodorovi Ludwigu Wiesengrund-Adornovi.  

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 13         


Masová kultura I

rubrika: Filosofický koutek


Pro dnešní nedělní relaxaci jsem se rozhodl, že opět naplním Filosofický koutek, který tady už téměř čtrnáct dní zívá nudou. Je to asi měsíc, co se mi v knihkupectví Academia dostal do rukou takový malý, téměř kapesní, brožovaný svazeček (teda brožovaný – spíš v něčem jako balicím papíru) od Theodora W. Adorna, který se svým způsobem filosoficky zamýšlí nad přínosem moderní masové kultury. Jak si jistě najdete pod Adornovým jménem uvedeným linkem na Wikipedii, Adorno zemřel v roce 1969; tento svazeček byl však dokončen v roce 1942 v jeho americkém exilu. Když jsem tedy napsal „moderní masová kultura“, asi se budete ošklíbat; ale faktem je, že to, co jsem v tom svazečku nalezl, se dá s úžasnou aktuálností naroubovat nejenom na kulturu našeho předchozího režimu (Žena za pultem, Muž na radnici, Nemocnice na kraji města atd.), ale taky na tu naši současnou a nerozborně demokratickou, liberální a samozřejmě supermoderní konzumně masovou kulturu (Ordinace v růžové zahradě a… a další mě nenapadají, protože už jsou to drahné roky, co ty nechutně stupidní výměšky současné hromadné pseudokultury přehlížím jako velké, širé, rodné lány). Předávám slovo Theodorovi Ludwigu Wiesengrund-Adornovi.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 11         


«     1    2  3  4   »