Archiv - Duben 2019


« strana 1 »

Malá povelikonoční dekompozice

rubrika: Vinárna U Čerta


Prožil jsem velmi zajímavé Velikonoce. Aniž bych si to přál či pohříchu přímo plánoval, tak jsem si vlastně prošel trnovou cestu slovutného mesiáše Ježíše Krista. O Velkém pátku jsem se díky psychosomatickým kotrmelcům nechal sám sebe ukřižovat. Prakticky celou sobotu jsem strávil na kříži s pocitem, že už to se mnou vypadá doopravdy blbě, v neděli jsem se začal vlastnoručně křísit, no a v pondělí jsem už byl do mrtě vzkříšený.

 

Lucifer


Předpokládal jsem, že v tomto do mrtě vzkříšeném stavu vás oblažím nějakou básní, pohádkou či jinou verbálně písemnou konkluzivní frontou. Jenže takové vzkříšení ze stavu, v němž jste si téměř zcela jisti, že už vám nezbývá nic než napsat závěť, je sice velmi životodárné, nicméně v hlavě duní jako v prázdném sudu. Ano, jistě a bezpochyby jsem opět připraven do té vyhladovělé neuronové půdy opět zasévat semínka svých myšlenkových koagulací, abych vás mohl opět kumulativně oblažovat, avšak tento jako jakýkoli jiný přechod vyžaduje jakousi v rámci Heisenbergových relací neurčitosti kvantovanou přechodovou fázi, v níž jest mi zapotřebí dekomponovat všechny zbytky velikonoční intoxikace.

 

Takže se opět jako v Malé předvelikonoční pornografické uchyluji do azylu vinárny U Čerta, z níž vám mohu bez jakýchkoli dekadentně depresivních deprivací kynout v podobě onoho blahosklonného čertíka na pekelném obláčku. To byla samozřejmě jenom taková implementační imaginace, jelikož už několik dní je na obloze jaksi jasno bez jakýchkoli obláčků a vodní prameny začínají vysychat, což se ovšem kupodivu ne zcela tak týká pramenů vínových, ať už vinných či nevinných.

 

(Poznámka dodatečná z úterního večera: Ve chvíli, když jsem tenhle povelikonočně dekompostovaný příspěvek v pondělí dopsal a umístil na NČ do zásobníku, aby vyšel o půlnoci z úterý na středu, bylo tomu tak, jak píšu. V úterý mi však někdo shora, jako by v mých slovech vycítil zoufalou stížnost, okamžitě poslal obláčky, ba dokonce i těžké mraky, tu a tam začalo poprchávat, vzduch se výrazně ochladil a svůj pohyb tím stejným tempem urychlil. Když si to ve středu někdy před polednem přečtete, může být vše zase úplně jinak.)

 

Jak jsem tak o Velkém pátku a valné části následující soboty podřimoval o suchém kousku housky a kalíšku pramenité vody a zkaleným zrakem občas pokukoval na monitor svého domácího notebooku, aniž bych pociťoval jakoukoli potřebu napsat byť sebepitomější komentář, tak jsem objevil folkovou kapelu Ginevra. Díky kouzelnému hlasu zpěvačky tohoto hudebního uskupení jsem se začal opět, i když zpočátku velmi malými krůčky, navracet ke svému normálnímu duševnímu životu. Rozhodl jsem se, že nad sebou ještě nebudu lámat hůl.

 


komentářů: 31         


Ludvík Vaculík: Mé fyziky

rubrika: Pel-mel


Doplněk k posledním diskusím u Luciferových fyzikálních příspěvků

 

Neexistuje Vaculíkův text bez myšlenky. A neexistuje Vaculíkův text bez myšlenky vyjádřené někdy váhavě, ale nakonec přece jistě, navíc s vtipem, s lehkou sebeironií i se skrytou skromností pochybujícího. A protože je autorem Ludvík Vaculík, text musí být především krásný! Za jednu z jeho nejlepších úvah považuji níže uvedené zamyšlení nad otázkami, jimž se tento blog věnuje asi vůbec nejčastěji: můžeme věřit v nějaký obecný výklad světa, nebo platí, že co člověk, to jiné vidění a vysvětlení? Příznačně své rozvažování Vaculík nazval Mé fyziky. V duchu svého výroku, že na jednu věc mívá více názorů. Osobních!

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 20         


Gravitace jako sémantický konstrukt?

rubrika: Populárně naučný koutek


Jak zde již bylo několikrát řečeno, naposledy v Hledání teorie všeho se Stephenem Hawkingem, fyzika rozeznává čtyři základní (fundamentální) interakce (síly): gravitační, elektromagnetickou, silnou a slabou. Před pár dny se mi do rukou zcela náhodným způsobem dostala knížka od úspěšného autora zhruba sedmi knižních bestsellerů Chucka Klostermana, který pochází ze Severní Dakoty a v současnosti žije se svou ženou v newyorském Brooklynu. V této knížce, jejíž název naleznete na konci příspěvku, Klosterman vtipným způsobem na mnoha příkladech ukazuje, jak jepičí život mají „věčné pravdy“ a jak často vycházíme při svých úvahách z předpokladů, které jsou od začátku chybné. A hned v úvodu svého čtivého elaborátu si bere na paškál gravitaci.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 14         


Malá předvelikonoční pornografická

rubrika: Vinárna U Čerta


Byla neděle čtrnáctého dubna, což je poměrně zajímavé datum, a i když byla zima, tak se začalo oteplovat. Měl jsem v plánu vyrazit na zajímavou procházku do Havlíčkových sadů (Grébovky) s nezbytným ženským doprovodem. Aby bylo jasné: po celý svůj dosavadní život jsem tvrdě trval na tom, že kamkoli půjdu či kamkoli si sednu, popřípadě lehnu, musím mít ženský doprovod. Ne vždy se mi to podařilo, takže jsem tu a tam putoval osamoceně a nesmírně duševně, psychicky i fyzicky trpěl. Ale i v těchto případech jsem si ten ženský doprovod nesl v hlavě, popřípadě jsem sledoval různé kolemjdoucí entity tohoto druhu, které neunikly mému perifernímu zraku. Tentokrát jsem však měl domluvený přímý ženský balíček.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 30         


Vysoustružit lidskou duši (K likvidaci knižních fondů v 50. letech 20. století)

rubrika: Pel-mel


Ještě žijí pamětníci, kteří se nachomýtli k poválečné likvidaci fondů klášterních a zámeckých knihoven. (Doporučuji: K pohybu knižních konfiskátů po roce 1945). Někde se „ten papír“ vyhazoval z okna, jinde nadšení brigádníci nakládali balíky knih na vozy, aby se kulturní paměť stala odpadem, který bude spočívat na dvorech a ve skladištích. Tam knihy vyčkávaly, až soudruzi rozhodnou o jejich dalším osudu. Např. jen na nádvoří kadaňského kláštera bylo takto složeno 8 vagonů knih. Za pasivního přihlížení důvěřivých (nebo dezorientovaných) občanů. Absurdnost situace vystihl Bohumil Hrabal v Příliš hlučné samotě: hlavní hrdina, jenž se ocitá ve společnosti opravdových velikánů filozofie a písemnictví, propadá pocitu neskutečna. On, člověk nicotný, likviduje díla géniů! Něco takového je přece možné jen ve snu!

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 17         


Hledání teorie všeho se Stephenem Hawkingem

rubrika: Populárně naučný koutek


Před nedávnem se mi dostala do rukou knížka od německého vědeckého publicisty Rüdigera Vaase, která se zabývá životním dílem a myšlenkami jednoho z nejznámějších vědců (fyziků) Stephena Hawkinga. Svůj poslední příspěvek do Populárně naučného koutku jsem vložil téměř před rokem (Nejopravdovější skutečnost (kaleidoskopická dětská ohrádka)) a více jak měsíc předtím jsem tam prozatímně zakončil nedokončenou sérii o Neznámém vesmíru. Slíbil jsem, že ji v brzké době dokončím, jenže ani po více jak jednoroční pauze s tím stále ještě váhám. Problém není ve zdroji této série, ale v mém myšlenkovém postoji, který se někdy až výrazně liší od toho, co se píše ve většině populárně naučných, ale i ryze odborných knížkách či článcích. V posledním roce však v mém životě nastala dost výrazná změna, která mé myšlenky zavedla úplně jiným směrem. Blíží se však čas, kdy svůj slib budu moci splnit, nicméně zatím jako předskokana předkládám výňatek z Vaasovy knížky.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 88         


Průvodce po Onom světě – Státní záležitosti

rubrika: Pel-mel


Přicházím s poslední reprodukcí z Filosofie vína od Bély Hamvase, a to s druhým výňatkem z doprovodného dodatku z Onoho světa. Tímto se s Hamvasem Bélou na Neviditelném čertovi viditelně loučím patrně navždy. Nevím jak vám, ale pro mne bylo toto setkání s pozoruhodnými maďarskými kořeny nesmírným, ba nebojím se přímo i nepřímo říci vesmírně smírným přínosem, ačkoli si nejsem zcela jistý, kdy, jak a v jakém punktu, jsem dokázal oddělit zrno legrační od zrna donačního. Pokud ovšem dospějete ke stejnému závěru jako já, totiž k žádnému, tak mi nezbývá, než se domnívat, že čas věnovaný tomuto nevinně vinnému střiku nebyl bez jakýchkoli skrupulí promarněný, natožpak finitně propitý. A ještě než předám slovo Hamvasovi, abych ho pak dorazil svým dodatečným doslovem, chtěl bych vás požádat, abyste vyprázdněné lahvice zavčasu odnesli do tříděného odpadu.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 8         


Dialogy (Pondělní dopoledne)

rubrika: Povídání


Počasí zvelikonočnilo, barvy vyskočily a ptáci si najednou vzpomněli! Po celou zimu se milostivě ukázal na krmítku tu jeden, tu dva, ostatní byli nejspíš na exotické dovolené, neboť je nutné létat s dobou. Od listopadu jsme nezkrmili ani půl kila slunečnice, zatímco v loňské zimě jsem ji nestačila kupovat. A najednou – rvou se o každé semínko. Banda líná. Teď už by se přece snadno uživili bez člověčího přispění. Nebo je tolik vyčerpává budování (rekonstrukce) hnízd? Krmení holátek? A není za tou chtivostí onen často zmiňovaný nedostatek hmyzu? Po mouchách i po komárech i po vosách se nám ještě bude stýskat!

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 27         


«     1     »