Archiv - Leden 2017


« strana 1 »

Zneutralizované citrusy (Jedovatě)

rubrika: Pel-mel


Kolik vypravování začíná slovy Tak jsem tuhle šel a... Dnes tomu nebude jinak. Tak jsem tuhle šla prosoleným sněhem a říkala jsem si, už aby byly barvy, svět je bez nich otravný, fádní. Bílý sníh sice zakryje to šedivé a matné, ale to je pořád málo. Ulice jsou pochmurné i proto, že už mnoho let přetrvává móda černého oblečení. Čím to, že se ten pouliční smutek drží tak houževnatě? Textilní průmysl se potřebuje zbavit nějakých předimenzovaných zásob? Familie přede mnou, pět lidí, všichni v černém. Ale – vždyť já taky! Od podrážek až po bambuli na čepici, a nakonec je černé i to, co pod ní mám.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 14         


Rouper de Clotrimazolovo sanatorium PERPLEX

rubrika: Povídání


Rouper de Clotrimazol se snažil lednové mrazivění přečkat ve svém sklepním šuplíku bez jakéhokoliv pokusu o cokoliv. Jednoduše se adaptoval a své neurony uložil do příručního mrazáku, ze kterého musel za tímto účelem vyexpedovat několik dlouho uležených ryb, erotický magazín a kuličkové pero. Usnul takříkajíc na svých leporelových vavřínech v úrovni téměř absolutní nuly a vše, co se dělo kolem, mu neříkalo ani sbohem. A když se trošku oteplilo, vyexportoval ze své mysli poslední sen, v němž založil speciální sanatorium pro nedomrlé PERPLEX (Pozitivně Exaltovaná Rekonstrukce Paranoické Levitace Empatického Xichtění). Export se podařil a Rouper de Clotrimazol se bez uzardění okamžitě jmenoval jeho ředitelem a řa(á)ditelem. S nadšením vypreparovaného lososa si uvědomil, že se konečně zařadil do směrodatného pracovního procesu s neskonale tvůrčími rysy, jimiž se jako červená nit poflakovala myšlenka v podobě humanistického poslání zaopatřit všechny nebožáky, kteří v područí současné fúze všech možných i nemožných postmoderních technologických anabolik upadají do nepříjemného stavu, v němž si připadají, že jsou kompletně perplex.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 7         


Použití autosugesce

rubrika: Pel-mel


Druhá část autosugestivního seriálu byla zakončena myšlenkou, že loutkami přestanete být jen tehdy, když se naučíte vědomě ovládat svou představivost. Ve třetí části se to pokusím s pomocí zmíněného zdroje tak trochu osvětlit. Na rozdíl od obou předchozích částí jsem do vybraného textu až na několik drobností vůbec nezasahoval. Své jsem si k tomu už řekl a nic nového momentálně na skladě nemám.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 10         


Vzteklá filozofie (Podle Jeana Baudrillarda)

rubrika: Filosofický koutek


Když jsem se pokoušela prodrat houštinou pojmů v eseji Odvrácená strana zločinu, místo rozumového uchopení textu ve mně uzrála představa filmové scény (ne scény ze života – přesně v duchu Baudrillardových závěrů o realitě). Ta scéna ukazuje pult v tmavém krámku, za pultem se nervózně třese vzteklý zastavárník a prošacovává obnošený kabát. Z děravých kapes vyhazuje tu to, tu ono – všechny myšlenkové proudy a uznávané filozofické systémy Evropy. Co vám za tohle můžu dát? Podívejte se, kam jste to dotáhli. Nic už není ničím, všechno je pouhým obrazem něčeho. Tenhle otřepaný papírek – jo, Nietzsche. No prosím. Do koše! A co není obrazem, to je odrazem, vůbec se většina věcí schovává za zrcadlem. Nejhorší je, že tak jste to chtěli. Schovat se za něco. Tak jste se schovali. Nevšimli jste si přitom, že ani vy už nejste vy.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 26         


Vědomá a podvědomá bytost (Vůle a představivost)

rubrika: Pel-mel


posledním věcném příspěvku loňského roku jsem vás seznámil s knížkou zabývající se vědomou autosugescí, jejímž hlavním autorem je Émile Coué. Samotného Couého jsem citoval pouze ve dvou krátkých odstavcích. Zbytek čili podstatnou část textu jsem sestavil z více či méně poupravených výňatků z předmluvy od Archibalda S. Van Ordena a mých poznámek. Druhá část tohoto autosugestivního pojednání je zaměřena pouze na Couéovy formulace. Tentokrát jsem však zvolil jiný přístup, který jsem zde už několikrát použil. Zdroj je až na drobné stylistické úpravy doslovně citován jen velmi zřídka. Jelikož je mi toto téma blízké a Couéovy myšlenky mi nejsou nijak cizí, tak místo vkládání poznámek jsem to celé přepracoval dle svého uvážení a místy jsem vložil vlastní doplňky.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 6         


Lednová noc s věstonickou Venuší

rubrika: Poetický koutek


Je leden, jak má být, a venku mrzne, až v kostelích a mostech praští. Zima se zdá ještě nemá na ústup a tak jsem se rozhodl tuhle noc vyspat se s věstonickou Venuší. Jí bude dobře a mně klid na duši, a když ten duet dohrajem, zjeví se venzadem dlouho očekávaný jarní vánek, jenž bude skrývat naše dítě v rosou opýřené loktuši.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Časy se mění?

rubrika: Pel-mel


Už roku 1932 ve stati Nová nemoc: profesionální otupění Ferdinand Peroutka píše: „Poslanec… navykl si pokládat vzájemné vztahy stran za první věc na světě, a rezoluce poslaneckého klubu udělá na něj větší dojem, než zemětřesení venku. Myslí si, že celá politika dělá se v parlamentě a přehlíží, že do osmdesáti procent se dělá a děje venku… Parlamentní machři, kteří se o nic tak nestarají jako o zmechanizovaný boj mezi stranami, ukázali se zcela neschopnými pochopit, jak intenzivně reaguje veřejnost proti každému zjevu korupce v parlamentě. S profesionální otupělostí spěli obvyklou cestou ke koaličnímu kompromisu… Veřejnost, vidouc tuto lhostejnost, udělala značně nepříjemný závěr: asi kradou všichni“.

Věřte nevěřte, také následující níže uvedená slova jsou hodně starého data. Uveřejnil je Ferdinand Peroutka v Přítomnosti roku 1937. Člověka napadne, že za těch 80 let nám sice přibylo technologií, ale jinak se v našem životě (mírně) změnily jen kulisy. Peroutka rád připomíná Karla Havlíčka Borovského a zdůrazňuje jeho neochvějně realistický, sebevědomý pohled na svět. Havlíčkovy postoje byly zřetelné, srozumitelné a nepochyboval o nich, protože měly pevné ukotvení v plodném prostředí, z něhož vyšel. Jen málo soudobých novinářů, ve skutečnosti spíše glosátorů, se těmto dvěma žurnalistům může rovnat, pokud jde o věcné a jasné vyjádření. O pevných postojích nemluvě.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 8         


Kyberstres

rubrika: Pel-mel


Předchozí třináctka byla laděna více méně víc než romanticky. Jenže datum, které spatříte pod tímto příspěvkem, je skutečně pátkem třináctého ledence, kdy se na chvíli oteplilo, aby se za pár dní zase omrazilo. S jistým předstihem tudíž ze své zimní ledničky vypouštím krátké pojednání o stresu v kybernetickém hávu. Tímto způsobem navazuji na Spitzerovu digitálně nemocenskou sonátu, kterou jsem loni opustil ve stavu Zmanipulovaný systém odměňování v lidském mozku.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 8         


Řeka lásky

rubrika: Vinárna U Čerta


Tento příspěvek do čertí vinárny je načasován na 11. 1. 2017. Když si číslice v datu sečtete, dostanete třináctku. Mnozí lidé si myslí, že třináctka je nešťastné číslo. V některých hotelích je třinácté patro vynecháno, po dvanáctém následuje čtrnácté. Hosté ve třináctém patře jsou spokojeni, že jejich patro je označeno jako čtrnáctka a onou značkující blamáží se vůbec netrápí. Nemnozí lidé si pak myslí, že je tomu přesně naopak. Bydlím na Praze 13, a jsem nesmírně šťasten, že jsem si tuto lokalitu vybral. Se všemi obyvateli v tomto pražském obvodu patřím, až na pár kverulantů, mezi ty nemnohé.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 5         


Feminine Mystique (O knize Betty Friedan)

rubrika: Pel-mel


Za druhé světové války byly mezi americkými ženami pilotky, jiné ženy pracovaly v továrnách a měly své odbory. Skončila válka a od žen se očekávalo jediné: že se vrátí do domácnosti a plně se oddají péči o děti a o manžela. Zprvu ženy tuto roli považovaly za samozřejmou a dá se říci, že ji plnily s nadšením. Ale po čase začal vzrůstat počet žen otupělých, bezradných i nevysvětlitelně nemocných. Hospodyňky se ocitly v pasti. Důsledkem obětavé starosti o spokojenost rodiny v domku na předměstí byla ženina emocionální prázdnota a těžký pocit viny.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 15         


«     1    2   »