Slovo Neviditelného čerta


« strana 1 »

Můj Viditelný čert


K započetí prvního čistě prosincového týdne bych vás chtěl seznámit se svým Viditelným čertem. S tím čertem, kterého tady už dobře znáte, avšak toto seznámení bude mnohem bližší, soukromější, osobnější a intimnější. A bacha! Je totiž plyšový.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 6         


Odpojení


Rozhodl jsem se odpojit od leckterých věcí, k nimž jsem byl až dosud připojený. Už nějakou dobu tuto aktivitu činím, ale zatím to byla jen jakási lehká verze, která sice znamenala řadu změn, ale ve svém jádru po skutečném odpojení netoužila. No a teď přichází na řadu verze tvrdá.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 17         


Sponsoring


Neviditelného čerta

 

Lucifer


Neviditelný čert je soukromá webová záležitost, kterou vlastním já (Lucifer) a jejíž provoz si též platím. Po nějaké době tohoto provozu mě napadlo, že by mohl být částečně sponzorován třeba reklamami. Zkusil jsem Sklik a Google AdSense. V obou případech jsem pohořel. Kdejaký prťavý web může mít milion reklam, z nichž jeho autor žije, ale Neviditelný čert je v tomto směru zakázaný. Navždy. Prý na něm probíhalo jakési nepřiměřené klikání. Ono tam samozřejmě probíhá. Jsem jeho vlastníkem, ale ne správcem, což mi vůbec nevadí, jelikož se nemusím zabývat správou celého webu, mohu však spravovat jeho redakci s právy admina. Takže jsem vlastně též návštěvník a jakýkoli můj počin se započítává do kliků na NČ. Ano, při pokusech dávat sem reklamy jsem si na ně několikrát kliknul, abych jako vlastník NČ věděl, co vlastně reklamuji. Možná i za to jsem byl zlikvidován jak Sklikem, tak Google AdSensem. Seru jim na to. Je mi to jedno. Jsou to bastardi. Ale přece jenom si říkám:

 

Pokud by někdo chtěl sponzorovat Neviditelného čerta, tak to Neviditelný čert uvítá. Ne proto, že bych na tom chtěl nějak vydělat, ale alespoň částečná podpora provozu by nebyla od věci. Každý takový sponzor si může říct o zveřejnění reklamy na jeho záležitosti (viz redakční email pod jménem Lucifer). Bylo by to jen mezi námi, ne přes nějaké bastardy od Skliku čí Google AdSensu.

 

Účet Neviditelného čerta je: 451106103/0800 (IBAN: CZ32 0800 0000 0004 5110 6103)

 

Nepíšu to tady proto, že bych chtěl žebrat. Žebrání nikdy nebylo zakódováno do smyslu mého života. Tohoto způsobu se odjakživa štítím. Je to samozřejmě moje věc, že píšu články na NČ. Ale nejen já. Možná by nějaká pozornost za tuto činnost mohla k provozu NČ nějakým způsobem přispět.

 

Tímto nechci nijakého čtenáře NČ k ničemu nabádat. Jen mě to tak prostě napadlo. Osm let po založení Neviditelného čerta, Antoníne Pavloviči Čechove.


komentářů: 6         


Veselý konec starého roku a začátek nového roku


Jak už to bývá, mám za úkol se nějak důstojně s vámi rozloučit na sklonku skomírajícího roku (dle našeho kalendáře) a ruku v ruce se svým čertím doprovodem vás přivítat v kolíbce roku nového. Zase se nám narodí nové dítě, a za nějakých dvanáct měsíců jako stařeček přenechá místo dalšímu dítěti. Tak už to chodí. Někteří si u zadnice bouchají petardy, jiní se snaží utopit své dojetí v obrovské číši alkoholického moře, jiným stačí rychlé špunty a jiným zase kompletně se na tento dle nich přitroublý šaškec vykašlat. Těm posledním docela fandím, ale má nevyléčitelná závislost na některých společenských tradicích, z nichž se i přes veškerou neoblomnost pokusím v nadcházejícím roce vyléčit, mě nutí své důstojné rozloučení a přivítání de facto téhož zde performovat (ne perforovat – i když vlastně asi též).

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 8         


Halloween


Ne, nebude to báseň, ačkoli jsem chtěl něco takového zveršovat v šatičkách démonických. Halloween, tento pošahaný svátek původem z Irska, předchází Slavnosti Všech svatých, po níž následují Dušičky, kdy už bez pošahané náruživosti slavíme či spíše vzpomínáme naše již odešlé dušičky, svaté i nesvaté. Tento příspěvek bude zřejmě jedním z nejkratších, který jsem na NČ vypustil. Pro tento kraťas se najde několik důvodů, ale zmíním pouze jeden. Dušičky sice budou až ve čtvrtek, avšak pro mě se nade mnou budou vznášet celý týden, jenž se ve středu překlopí do listopadu.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 14         


Poslední srpnový víkend roku 2017


Přesně za týden bude zase pátek, jenže už v září. Ve čtvrtek se s námi srpen rozloučí, jmeniny bude zrovna slavit Pavlína, alespoň dle českého kalendáře. Zajímavé je, že prvního září jsou v tomto kalendáři uvedena hned tři jména: Linda, Samuel a Jiljí. Linda je jasná, Samuel… no dejme tomu, ale Jiljí? Tož brknul jsem klávesnicí strejdovi Googleovi a hned na prvních dvou místech v seznamu jeho bleskových odkazů jsem se dozvěděl, že Jiljí byl mnich a poustevník a zároveň i jeden z nejoblíbenějších středověkých světců, za což byl vyznamenán svatým řádem a v Praze mu pak vystavěli kostel. Tak jsem se zase poučil. Jinak v kalendáři tohoto týdne dominují ženská jména. Před Lindou (se Samuelem a Jiljím (ihned mě napadlo něco jako švédská trojka)) je kromě Pavlíny Vladěna a Evelína, za ní pak Adéla, která možná ještě nevečeřela. Muži, kromě již zmíněného Samuela a Jiljího s Lindou, jsou zastoupeni pondělním Augustýnem a nedělním Bronislavem, přičemž tomu poslednímu byla kalendářníky přifařena Bronislava. Příští týden je kromě emancipačního kalendáře české provenience zajímavý také tím, že se budu vyskytovat na jedné z mnoha svých dalších mimopražských výprav.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 12         


Vyhoření


Syndrom vyhoření je známá věc. Šlapete jako perfektně seřízené hodinky, v hlavě se vám rodí inspirativní myšlenky jako houby po dešti, pod rukama se vám tvoří jedno dílo za druhým a najednou BUM! Vaše duševní hodinky se zastaví, jako by dostaly ránu dvoutunovým kladivem. Nepohnete se z místa a nejenže nejste schopni nic kloudného vykonat, ale ani nevíte, co byste chtěli vykonat. Ve vaší hlavě je pusto a prázdno jako v čerstvém hnoji. A navíc vám to začíná být úplně jedno. Dokonce nemůžete ani umřít, jelikož i tento čestný způsob odstoupení ze života, který evidentně ztratil jakýkoli smysl, je vám naprosto ukradený. Čumíte jen tak do blba v pozici nehybné sochy z žulového kvádru.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 7         


Narozeninové PS (Vážné)


Stalo se to včera a bylo to jakoby nečekané. Měl jsem narozeniny. Proč nečekané? Vždyť říkám „jakoby“ – což znamená, že jsem se to v sobě do poslední chvíle snažil zatloukat a přitom jsem si vlastně hrál jenom na schovávanou. Neschovával jsem se před sebou, což jindy s oblibou činím, třeba ve sklepním šuplíku v dřevěné podobě Roupera de Clotrimazola. Schovával jsem se před kalendářem. Cyklickým trhacím kalendářem. Ten je rozdělen do dvanácti měsíců s jednatřiceti, třiceti, dvaceti osmi a někdy i devětadvaceti dny. Těch dvacet osm a jednou za čtyři roky dvacet devět se odehrává pouze jediný měsíc v roce. No a v tom jsem se narodil. Každý rok se to opakuje, přičemž rok je doba, za kterou Země oběhne Slunce. My pak obíháme ten kalendář a v něm se skví jeden oběhový okamžik, kdy jsme se narodili, což v nás aktivuje hluboce zakořeněný podnět ho více či méně razantně oslavit. Někdy více znamená méně, někdy méně znamená více, někdy je to úplně jedno. Způsobů oslavy narozenin je několik, včetně absolutní ignorace. No a na to poslední jsem se snažil hrát, jenže kalendář mi řekl: „Piky, piky na hlavu, na schovávanou nehraju.“ A tak jsem to vzdal, z kalíšku vína upil další kapku své krve a z kalendáře utrhl další narozeninový list. V následujícím cyklu se pokusím tu schovávací ignoraci dotáhnout do konce. Nehodlám neustále recyklovat pod taktovkou jakéhosi trhacího kalendáře.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 4         


Silvestrovská a novoroční v jednom balení


Nastává poslední den roku 2016, jenž bude okamžitě následován prvním dnem roku 2017. Je to takový konec něčeho a začátek něčeho jakoby jiného v jednom balení, což ani jinak býti nemůže. Jak jsem ve Vědomé autosugesci předznamenal, tenhle příspěvek na rozhraní obou aktuálních let bude úplně praštěný. Pokud si chcete zachovat jakous takous soudnost a přiměřeně příjemné duševní rozpoložení na hraně rozdělení obou výše zmíněných kalendářních let, radši ten zbytek už nečtěte. Přijměte pouze mé blahopřání k zdárnému ukončení roku 2016 a přání k ještě zdárnějšímu vykročení do roku 2017. Nenapravitelný zbytek nechť se odebere o patro níže.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 15         


«     1    2  3  4  5  6   »