Povídání


« strana 1 »

Rouper de Clotrimazolovo hašení požárů


Když v prvních fázích léta Rouper de Clotrimazol fúzoval se svým Stvořitelem jak tělesně tak duševně, nastalo sekulární období jeho života v komprimované podobě. Rouper se neměl komu klanět, koho zbožňovat, a Stvořitel zase neměl koho zavírat do sklepní kóje a potajmu se za něj modlit. Letní měsíce pak ubíhaly jako voda v písku až do chvíle, kdy přišlo léto babí. Rouper náhle pocítil, že jeho fúze skončila a on skončil v sklepní kóji. Faktem je, že byl docela rád, jelikož mu rouperovské stvořitelování začínalo uzlovat mozkové závity. Usedl na sud vína amontilladského, který byl zaparkován hned vedle železité postele vypolstrované nadýchanými obláčky z husích brk, zapálil si cigárko a hned po dvou šlucích se skulil do těch obláčků postelních upadaje do spánku téměř kómatického ražení.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 5         


S úsměvem z Polska podruhé (Jerzy Wittlin)


Pokud na vás s příchodem zářijových mlh začínají padat podzimní chmury, připomeňte si s Jerzym Wittlinem čas návštěv a zájezdů. Uvedené ukázky jsou staršího data, ale humor neztrácejí, jak už tak u zdařilých textů bývá. Co se od doby jejich vzniku změnilo, je to, jak si myslíme, že nás vidí svět, a to, jak svět chápeme dnes my. A tak, pro ty, kteří milují návštěvy u příbuzných, a pro ty, kdo pamatují trable s povoleným množstvím vyvážené měny a čas devizových příslibů, Wittlin píše následující.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 2         


Letem mým životem


Následující skládačka mého života je něco jako curriculum vitae po vzoru filmu Andaluský pes od Luise Buñuela, čímž nechci říci, že chci tomuto filmu konkurovat.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 4         


S úsměvem z Polska (Od Jerzyho Wittlina)


Není nad to přenechat povídání někomu úplně jinému! Mnohokrát se zde osvědčilo. Nedávno jsem pustila ke slovu moudrého kosmopolitu Erasma Rotterdamského. Ten byl ale moudrý tak moc, že zůstal, např. na poli manželských vztahů, čistým teoretikem. Přitom teoretikům se svět jeví vždycky nějak posunutě a kromě toho jsou bůhvíproč přesvědčeni o neomylnosti svých rad. O zástupu aktuálních koučů a kouček (nenaleznuvších pohodlnější zaměstnání) nemluvě. Jerzy Wittlin napsal mnoho návodných knih, ale na rozdíl od knižních průvodců po lidském štěstí (míněných úplně vážně) zachycuje absurditu a grotesknost našeho počínání. Jakkoli se říká, že humor je v každé zemi jiný, nakonec zjistíme, že to, co milujeme v humorných filmech i knihách nejvíc, je na celém světě stejné. O. Henry, Mark Twain, Stephen Leacock, Stanislaw Jerzy Lec, Jerzy Wittlin… Při výběru ukázek z kratičkých próz Jerzyho Wittlina jsem zůstala u tématu načatého posledně: u vztahů v rodině.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 24         


Krátká cesta do Dalejského údolí


Z astronomického hlediska se právě začalo léto. Došlo totiž k tzv. letnímu slunovratu – tedy k okamžiku, kdy je nejdelší den a nejkratší noc. Od této chvíle se bude den krátit, noc prodlužovat, až se vyrovnají na počátku astronomického podzimu, kdy dojde k tzv. podzimní rovnodennosti, a kdy skončí astronomické léto. Meteorologové však kladou začátek léta na začátek června, s čímž souhlasím. Obzvláště letos jede léto na plný výkon již někdy od druhé poloviny května. Pátého června, velmi žhavého letního dne, jsem se vydal na krátkou procházku do Dalejského údolí.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 2         


Rouper de Clotrimazolův červen roku 2019


Když se Rouper de Clotrimazol probral z relativně dlouhodobého kómatu v malé sklepní kóji, kam ho pravidelně ukládal jeho Stvořitel, aby si od něj oddechl, jelikož mu Rouper pravidelně lezl na nervy, tak s údivem zjistil, když hodil pohled na kalendář z toaletního papíru (Rouper, ne Stvořitel), že už je zase červen. Možná by mohly začít zrát třešně, řekl si Rouper a ze své hlavy vykydal všechny patafyzické sny. Opatrně se porozhlédl po sklepním prostoru, jestli se tam náhodou nepotlouká Stvořitel, a jelikož neucítil ani jednu molekulu sirného prachu, oprášil svou tělesnou schránku a ze sklepa vyrazil rovnou ven, kde ho čekal první červnový den.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 7         


Virginia Woolfová: Vlny (Do čítanky)


Jsou knihy o světě, úplně správné a výstižné, ale po jejich přečtení si řekneme: A co dál? A potom jsou knihy, které odkryjí povrch věcí a otevřou i člověka, podívají se dovnitř a zevnitř a připomenou, že svět vypadá úplně jinak, když ho pozorujeme ze stoje na hlavě, ač je to pořád týž svět. Virginia Woolfová žila mezi lidmi, kteří nemohli rozumět, že ona vidí neviditelné (a marné) a že ji tento dar zatížil bezvýchodnou osamělostí. Ve Vlnách uvozuje monology spolužáků o jejich životě (každý hovoří o tomtéž, ale každý úplně jinak, jako různé plošky jednoho vybroušeného kamene) výsostně básnickými, dynamickými a barevnými popisy slunce, moře, zahrady s květinami a ptáky, s hrou světla za oknem pokoje. To vše v různých fázích dne – života. Všechna čest překladateli Martinu Pokornému!

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 11         


Cesta do Krtně


Ve druhé polovině října minulého roku jsem se rozhodl vyrazit do Krtně. Do čeho a proč jsem tam chtěl vyrazit? Většina z vás nejspíš odpověď na první část otázky nezná, takže: Krteň je zaniklá ves nedaleko Chab a Třebonic na západním okraji Prahy 13, na jejímž východním okraji bydlím v části nazývané Nové Butovice. Jasný? Odpověď na druhou otázku je vcelku jednoduchá, ale ne zcela jasná. Její nejasnost spočívá v tom, že mě někdy kolem poledne zničehonic napadlo vyrazit na procházku do Krtně, ačkoli jsem celé dopoledne přemýšlel o tom, že se budu celý den povalovat z důvodu odpočinutí.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 8         


Velká májová procházka


Bylo pozdní dopoledne, až téměř poledne, osmý máj, sváteční máj, a já jsem vyrazil s pomocí svých nohou oslavit vítězství. Ne však to, které se v tomto dni tak nějak povšechně slavilo, ačkoli drtivé většině oslavenců bylo naprosto ukradené, ale své vítězství. Jaké? Po delší době jsem se rozhodl jít na dlouhatánský pěší výlet, a bylo mi v podstatě jedno kam, jelikož mým bezpodmínečným cílem bylo zvítězit nad svojí leností, především tou fyzickou, která ve mně začala nebetyčně kypět.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 23         


Dialogy (Pondělní dopoledne)


Počasí zvelikonočnilo, barvy vyskočily a ptáci si najednou vzpomněli! Po celou zimu se milostivě ukázal na krmítku tu jeden, tu dva, ostatní byli nejspíš na exotické dovolené, neboť je nutné létat s dobou. Od listopadu jsme nezkrmili ani půl kila slunečnice, zatímco v loňské zimě jsem ji nestačila kupovat. A najednou – rvou se o každé semínko. Banda líná. Teď už by se přece snadno uživili bez člověčího přispění. Nebo je tolik vyčerpává budování (rekonstrukce) hnízd? Krmení holátek? A není za tou chtivostí onen často zmiňovaný nedostatek hmyzu? Po mouchách i po komárech i po vosách se nám ještě bude stýskat!

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 27         


«     1    2  3  4  5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  27  28  29  30  31   »