Povídání


« strana 1 »

Rouper de Clotrimazolovo podzimní rozjímání


Rouper de Clotrimazol strávil jaro i léto ve svém sklepním šuplíku, jelikož jeho Tvůrce Mistr L (TML) naháněl ženský po okolních lesích pod vlivem resveratrolu v podpaždí třímaje Kámasútru. Buď spal v poloze skrčence, anebo si četl Nevolnost od Jeana-Paula Charlese Aymarda Sartra, což mu z existenciálního hlediska připadalo ještě skrčenější. Začal podzim a TML nejevil známky přítomnosti. To Roupera už fakt naštvalo, Sartra s jeho Nevolností odhodil do odpadní jímky v nejvzdálenějším koutě šuplíku a začal rozjímat.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 6         


Podzimní Vidoule v hřejivém slunci babího léta


Na úvod pohádky věnované mému vlastnímu miminku jsem oznámil, že vzhledem k oznámení meteorologů o návratu babího léta vyrazím na další výpravu tohoto druhu na Vyšehrad. Neučinil jsem tak, poněvadž bych se nerad zamotal v časové smyčce. Nemá smysl pokusit se v krátké době zopakovat totéž jenom proto, že to bylo fajn. Zpravidla to už není totéž a k tomu ještě ani fajn. Takže jsem v tom nádherném téměř letním počasí vyrazil do míst, kde už jsem nějaký ten čas nebyl, ačkoli je nedaleko mého bydliště, rostou tam stromy a vždycky mi tam bylo fajn. I tentokrát tomu tak bylo.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 9         


Tak nám zapršelo


Tou větou začíná tolik internetových článků! Je v ní skryta úleva, že konečně, ale také ironický povzdech: To se dalo čekat, zase nás to vyplaví. Nebo: No jistě, chtěli jsme k rybníku! Okurky chytnou plíseň a rajčata – škoda mluvit. S podzimním deštěm vezmeme zase na vědomí radiátory či kotel, a my, kteří si to můžeme dovolit, začneme se pomalu choulit do sebe v očekávání jiného „nám“: nám, nám narodil se.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 14         


Směr baboletní Vyšehrad


Poslední den září roku 2017 nastal v sobotu. Asi ne všude v česko-moravsko-slezských oblastech, ale v Praze se babí léto ukázalo v celé své kráse. Poklidné slunečné počasí s maximálními teplotami kolem dvaceti stupňů Celsia – a já se ráno probudil v dost pomačkaném stavu. Rozhodl jsem se, že to takhle nenechám, a nejlepší způsob jak se vyžehlit, který mě napadl, byl vykonat dlouhatánskou procházku.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 2         


Veselá příhoda z metra


U předchozího povídání Stelly na téma všelikého hmyzu a jeho pozoruhodně oblažujícího vlivu na lidské hemžení jsem, vyzván samotnou autorkou, prohlásil, že nastal čas, abych oprášil komprimovanou formu svých zamyšlení. Chvíli po vypuštění tohoto sebevědomého komentáře jsem začal nabývat pocitu, že to nebude až tak snadné. Moje komprimace, jež mi vždycky slušela jako čertíkovi růžky, se v posledních letech vytrácela v bahništi čím dál rozvláčnějších textů. Nejen svých, ale především těch vyexpedovaných z knížek. Už jsem si na to tolik zvykl, že komprimuji, jen když spím, a to si tou komprimací ještě nejsem zcela jistý. Můj pokus najít zpět své komprimované kořeny bude tudíž velmi spletitý. Budu na tom úpěnlivě pracovat, a abych se nechal inspirovat, nahlédl jsem do svého letitého písmenkového archivu. Pro tento prodloužený víkend vám z něho věnuji komprimovanou veselou příhodu z metra, kterou jsem napsal dvacátého prvního července roku 2008.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 31         


Nikdy nejsme sami (O spolubydlících)


„Chaloupky pod horami“ i jiné chaloupky bývají na obrázcích tak malebné! Jak krásně se v nich muselo žít! Dřevěný domeček usazený v zeleni, v něm skromní, pracovití lidé. Takový romantický obrázek nedovolí připustit možnost, že by snad jeden každý obyvatel roubenky klidně vyměnil skromnost a pracovitost za hříšný život na zámku. V prachových peřinách se přece spí lépe než na tvrdé lavici nebo ve společné posteli. A na zámku měli určitě méně blech, štěnic, švábů a jiných podobných spolubydlících. Nejen, že to v chalupách pořádně páchlo, ale obtížný hmyz patřil k životu stejně přirozeně, jako třeba myši. Pokud se někdo narodil se sklonem k alergii, prostě umřel tak brzy, že dnes propadáme iluzím o dokonalé imunitě předků.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 17         


Chmelová šiška v Žatci a svatá trojice v Kokořínském dole


Během léta jsem již učinil dvě výpravy za hranice Prahy. První se odehrála v půli června, kdy jsem mimo jiné navštívil Žatec a Chomutov. Druhá výprava počátkem července byla cíleně zaměřena na Kokořín. V plánu mám ještě uskutečnit nejméně třetí letní výpravu, cíl jsem však zatím nedefinoval. Napadá mě Křivoklát, Šumava, Vysoké Tatry, Tokio, Mars nebo Venuše či kulová hvězdokupa Messier 13 v souhvězdí Herkula. Návštěvu Chomutova jsem tady nenápadně naznačil v podobě Tajemné ženy z města Ch. Nyní bych se s vámi stručně podělil o zážitky z Žatce a Kokořína.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 19         


X let staré dopisy


Léto začíná kulminovat, ačkoli meteorologové prohlašují, že formou podzimního počasí. Na tohle jsem fakt zvědavý. Pokud tomu tak skutečně bude, nezbyde mi, než začít balit vánoční dárky. Ty budu nadělovat sám sobě. Jedním z nich je fiktivní krabice plná x let starých dopisů. Dalším je houpací kůň z dubového dřeva, logopedická příručka pro začínající básníky, perforovaná panna z recyklovaného odpadu dětských knížek či gumové kružítko k otevírání plastických konzerv hmotného zabezpečení. Ze všeho nejdříve však rozbalím fiktivní krabici x let starých dopisů. Už dnes. Přesně o půlnoci. A začtu se do nich.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 10         


Synchronicitní pel-mel


V poslední době mě pronásledují nejrůznější formy synchronicit čím dál tím urputnějším tempem. Některé jsou velmi legrační, jiné méně, ale legrace ani v jednom z těch případů nechybí, abych se, až se dochechtá chechtací pytlík, zamyslel nad tím, co mi vlastně chtějí sdělit. K jednomu závěru jsem už došel, ale nechám si ho pro sebe. Nebudu vás strašit. K jiných závěrům bezpochyby dojdu díky následujícím gejzírům synchronicit, přičemž předpokládám, že i jejich souvztažnost bude náležitě synchronicitní. To mě ale vyvádí tak trochu z klidu, poněvadž lze tudíž předpokládat, že do této synchronicitní pavučiny jako moucha zapadne i můj první závěr, což znamená, že mě asi legrace přejde. Zde je stenografický přepis dvou po sobě následujících synchronicitních dnů minulého týdne:

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 33         


O batůžkářích a jiných samoorganizujících se hmotách


Došel jsem k závěru, že poslední série příspěvků na NČ nabrala tak náročnou kontemplaci, že by vám mohlo začít kapat na karbid. A tak jsem se rozhodl, že v zájmu příjemného prožití sedmého a osmého června tohoto roku zklidním ono čertí rozbouřené moře až na úroveň poklidné hladiny kapesního bazénu v podkroví maminčiny peřiny. Za tímto účelem jsem připravil dva kraťounké textíky. První jsem napsal zhruba před sto lety na palubě Titaniku, druhý včera pod dojmem vietnamského cukrbliku.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 9         


«     1    2  3  4  5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  23  24  25  26  27   »