Populárně naučný koutek


« strana 5 »

Digitální demence – Laptopy do škol? II


Druhá část pochybného přínosu laptopů a jiné digitální techniky k základnímu vzdělání dětí je zaměřena na téměř tragický dopad této myšlenky ve školách rozvojových zemí. Na rozdíl od první části se nebude až tak dotýkat vědecké podstaty učení. V jádru toho, čeho se dotýká, stojí jeden na první pohled pro vzdělání v rozvojových zemích velmi přínosný projekt. Po druhém a bližším pohledu se však ukazuje, že cílem tohoto projektu bylo něco úplně jiného, než v rozvojových, ale i jiných zemích podporovat vzdělávací systém. Tím cílem je bezpochyby prachsprostý byznys, jenž si se skutečným vzděláním dětí ani náhodou neláme hlavu.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 7         


Digitální demence – Laptopy do škol? I


Poslední příspěvek ze seriálu Digitální demence převzatého z knížky Manfreda Spitzera pojednával o jednom z následků nerozumného využívání digitálních médií v podobě nespavosti. Dnešní je zaměřen na jeden z nejužitečnějších nástrojů, který nám nabízí soudobá počítačová technika, totiž na možnost velmi snadno a rychle využít starých textů k sepsání textu nového. Stačí nám k tomu dvě kombinace kláves: Ctrl+C a Ctrl+V. Tento nástroj bezpochyby značně šetří náš čas, když tvoříme něco nového, k čemuž můžeme použít nejrůznější formulace ze starších našich či jiných, nicméně nám velmi dobře známých a vědomě dostatečně vstřebaných textů uložených na počítači či na internetu. Taky to velmi často používám, jak při psaní odborných článků, tak i u nejednoho z příspěvků, jež vkládám na Neviditelného čerta. Důležité je, zda tuto možnost aplikujeme tvůrčím způsobem, anebo jen tak fixlujeme, abychom byli s něčím, co nám možná vůbec nic neříká, co nejrychleji hotovi. V případě, že se však něco teprve učíme, obzvláště se to týká dětí ve školách, se tento přínos ukazuje být nejen kontraproduktivním, ale i přímo zhoubným.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 20         


Vesmíry, v nichž není nic původního – Nekonečná replikace všeho


Dospěl jsem k závěru, že už je na čase, abych rozsáhlý atlas všech možných (někdy i nemožných) vesmírů, jenž jsem zde s pomocí zdroje od Johna D. Barrowa s ne zcela zanedbatelným tvůrčím přínosem replikoval, uzavřel. Pokud se k němu ještě vrátím, tak už to bude vážně i nevážně na absolutní doraz i nedoraz. Naposledy jsem se dobral až do téměř fantasmagorických končin tohoto jinak vědecky dostatečně podloženého zdroje, v nichž se nacházejí simulované replikace naší reality. Dnes přicházím s něčím možná ještě děsivějším. Totiž s myšlenkou, že i kdyby nás nikdo nereplikoval ve virtuální realitě, tak i ve skutečné realitě může existovat nekonečný počet našich vlastních replik, přesněji řečeno kopií. Celá tahle záležitost souvisí s vcelku elementární představou, že náš vesmír je nekonečný, v prostoru i čase, a zároveň stacionární a statický.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 22         


Falešné vesmíry – Simulovaná realita II


Je pátek, blázni mají svátek, a ti simulovaní ze všeho nejvíce. Není se třeba tedy divit, že včerejší první část o simulované realitě dnes zcela zákonitě dokončím její druhou a ještě mnohem bláznivější částí. Tohle téměř filosoficky a sci-fi kořením obdarované pojednání z Barrowovy Knihy vesmírů mě zaujalo především proto, že jsem v něm nalezl leckterá vysvětlení jevů, obzvláště pak v chování lidí, s nimiž se každodenně střetávám ve veřejně bulvárním teritoriu. Hluboce jsem se nad tím zamyslel a dospěl k závěru, že s komparzisty už nechci mít nic společného. Jen pro ten dnešní den…

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 15         


Falešné vesmíry – Simulovaná realita I


Po delším čase se vracím ke Knize vesmírů od Johna D. Barrowa. Ačkoli jsem i tuto část zařadil do Populárně naučného koutku, očekávejte spíš něco na pomezí čisté vědy a sci-fi, fantasy či poněkud ujeté filosofie, a možná i za tímto pomezím. Otázka, zda existujeme v simulovaném světě (něco jako Matrix) zde již byla několikrát nadhozena, kupříkladu v sérii článků z knížky Grazyny Fosarová a Franze Bludorfa Chyby v matrix. Myšlenka o tom, že bychom se mohli nacházet v nějaké simulaci, vyvěrá z novodobých představ kosmologů, že počet vesmírů s nejroztodivnějšími fyzikálními vlastnostmi může být takřka nekonečný, čemuž obecná teorie relativity (OTR) vůbec nepřekáží. Prvním krokem k této představě byl inflační model vesmíru, z něhož vyplynulo, že ona inflace (nadsvětelná rychlost rozpínání prostoru, což také není v rozporu s OTR) mohla probíhat v prakticky nekonečném množství původně nepatrných oblastí našeho „pravesmíru“, čímž mohlo vzniknout naprosté univerzum nejrůznějších vesmírných „bublin“. Mnohost vesmírů se začala vymykat kontrole během revoluce strunových teorií, o nichž mám stále dost silné pochyby, ale budiž. Strunaři došli k závěru, že těch teorií mohou mít nejrůznější množství a celé to zastřešili jakousi hypotetickou „teorií všeho“ – M-teorií. Něco z těchto úvah jsem částečně sesumíroval v části Vesmír z ničeho – Naše bídná budoucnost?, včetně tam uvedených odkazů. Mezi nimi chybí kupříkladu Vítejte do Multiverza či Dokonce ani ne špatně.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 15         


Digitální demence – Nespavost


V pátečním podletním preludiu jsem naznačil, jak to probíhá v našem mozku, když spíme. S pomocí Manfreda Spitzera, z jehož dílny zde v neděli velmi jurodivě zaujalo pojednání o multitaskingu, dnes bude tato záležitost podrobněji popsána. Je známo lidové rčení, že ráno je moudřejší večera, o čemž jsem se již mnohokráte přesvědčil. Náš mozek totiž ve spánku našeho těla, kdy se od okolních podnětů zcela odpojí, je přinejmenším stejně aktivní jako v bdělém stavu. Jeho aktivita je však zaměřena na zpracování, analyzování a katalogizování všeho toho, co v bdělém stavu přijal jako vnější informační tok. Nespíme proto, aby si odpočalo naše tělo, to lze efektivněji zvládnout i bez spánku, ani proto, aby si odpočal mozek, jelikož i to lze velmi úspěšně zvládnout ve stavu bdělosti, jak můžeme u některých jedinců běžně spatřit. Spíme proto, že náš mozek potřebuje „instalovat nové software“.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 14         


Digitální demence – Multitasking: narušená pozornost


Zachování popřípadě resuscitace nových buněk ve starých mozcích byla vyřešena v předcházejícím pojednání o digitální demenci z dílny Manfreda Spitzera. Dnes, zcela nezvykle v neděli, kdy se na nás začínají valit téměř tropická vedra, tedy pokud naši slovutní meteorologové si, jak je u nich zcela obvyklé, opět nenadělali do kecek, přicházím s velmi důležitou záležitostí z téže dílny. Týká se toho, čemu jistě porozumějí ženy, totiž dělání několika věcí najednou, což se dnes nazývá multitasking. Problém, jemuž zde nyní bude vystaven jakýsi odborný posudek, ovšem nespočívá v přirozené schopnosti zkušených žen chovat v náručí dítě, vařit přitom svému jistě z práce velmi unavenému muži večeři, přemýšlet o štepování jeho ponožek a přitom sledovat v rádiu či v televizi, co se zrovna děje, aby věděly, co budou zítra „štepovat“ – ten problém spočívá především v paranoidních možnostech, které nabízí moderní mediální prostředky, totiž multimediálně blbnout na kvadrát.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 30         


Digitální demence – Nové buňky ve starých mozcích


V předchozí části bylo naznačeno, kterak se v našem mozku tvoří paměťové stopy a k čemu jsou tyto struktury důležité. Pokud se totiž přestanou vytvářet, začíná mozek podléhat demenci a naše osobnost, duše, se zvolna vytrácí jako pára nad hrncem. Tato část je jakýmsi rozvinutím již zde předložených myšlenek podložených nedávnými vědeckými studiemi. Je cílena na „výchovu“ našich nových nervových buněk, jež se v protikladu k dřívějším představám v našem hipokampu mohou neustále tvořit. Důležitým závěrem z této části je, že pokud své nové nervové buňky, stejně jako ty staré, nechcete nechat odumřít, musíte stále hledat a objevovat nové tvůrčí myšlenkové podněty. Nestačí jen tak mechanicky přežvykovat předchozí vědomosti, doplňovat je biflováním něčeho dalšího z druhé ruky, řešit křížovky, mačkat čudlíky na všelijakých supermoderních digitálních přístrojích, monotónně přehrávat počítačové hry atd.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 23         


Digitální demence – Paměťové stopy


V této části neurologické série, jež souvisí s digitální demencí, se po sanskrtských školách pojďme podívat na paměťové stopy. Pokud svůj mozek používáte aktivně a vnímáte, analyzujete a tvořivým způsobem interpretujete skutečnou realitu, aniž byste ho zbytečně oblbovali technickými hračkami, tvoří se v něm strukturální paměťové stopy, jež vám umožní se v té realitě náležitým způsobem vyznat. Váš duševní život bude na dostatečně vysoké úrovni a demence vám nemusí vůbec hrozit. A především: tím vším krásným a přirozeným, co vás obklopuje, se můžete náležitým způsobem kochat bez pocitu, že jste uzavřeni v nějaké paranoidní kleci.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 13         


Digitální demence – Sanskrtské školy


V návaznosti na předchozí pojednání o orientaci v prostoru v souvislosti s hipokampem dnes přicházím se sanskrtskými školami. Proč? Protože absolventi sanskrtských škol mají kromě jiného neuvěřitelný smysl pro orientaci v prostoru, jenž je založený na velmi náročném a pozoruhodném výcviku ve vnímání reality, z čehož se můžeme poučit.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 5         


«   1  2  3  4    5    6  7  8  9 . . . . . . . . . .  30  31  32  33  34   »