Neviditelný čert

Tento týden jsem se rozhodl započít několika úryvky z knížky Realita VESMÍRU od Jana Blažeje. V pátek jsem tady s lehkou nadsázkou naznačoval, že naše civilizace je zasažena kulturní DDT. Dělal jsem si z toho trochu legraci, ale ono to až taková legrace není. V této knížce jsem narazil na některé pasáže, které svým způsobem říkají totéž, co si myslím:

Lucifer

Otevřené srdce přináší šťastný život, energii, zdraví, lásku. Je však plné soucitu a často vlivem vnějších vlivů trpí. Proto by takový člověk měl žít v odpovídajícím prostředí, raději mezi menší skupinkou dobrých lidí, s vyloučením vnějších negativních vlivů. Tedy i bez některých programů televize, která už standardně masově zpracovává lidstvo ve smyslu velmi nízké duchovní úrovně. Pokud se denně člověk denně dívá na doslova výjevy z pekla, zanechává to v něm nové a nové bloky, jako by vše sám prožil. A jako zablokovaný se pak na duchovní cestě nikam nedostane, ani ji nepřijme, nehledě na důsledky bloků na zdravotní stav. Naopak citová uzavřenost, lež, vypočítavost, žárlivost, touha po penězích a moci či obdivu, závist, setrvání v prostředí nižších vibrací, krádeže a podvody, negativní slovní projev, to vše nás strhává dolů. A odtamtud je už jen kousek k úplnému dnu.

Slovo má mnohem širší dopad, než jak je mu přisuzováno. Všimněte si, jak slušně se mluvilo ve starých dobách. Stačí porovnat doby černobílých filmů a filmů posledních třiceti let. Od té doby šla lidská společnost po duchovní stránce hodně dolů. Přestože se velká část společnosti hlásí k víře či náboženství, zdá se, že je to jen klišé, Jinak by většina, teoreticky vzato, měla být schopna ovlivnit v tomto smyslu dění. Začít by se muselo od všech médií, přes školu, rodinu a výchovu, duchovnost prolínající životem celé společnosti - jen tudy vede cesta k jejímu zdravému vývoji.

Nesmí však z těchto dobrých snah vzniknout paskvil, byrokracie, zneužití moci, v což se vše lidské obrací. Vlastností jedněch je uzurpovat moc, vlastností druhých je stádnost, slepé uplatňování dogmat moci. Muselo by jít o duchovnost v rámci svobody a svobodného rozhodnutí jednotlivce. Svoboda a duchovní inspirace jsou zde hlavními krédy.

V tisku se často píše o zneužití některé víry některou militantní skupinou - a to je velmi smutné. Bůh a jeho světci jsou nositelem vesmírné moudrosti a lásky, ne egoistických cílů a boje. Žádný světec nikdy nevyzýval věřící k zabíjení nevěřících. Pokud některá svatá písma o něčem takovém píší, pak nešlo o světce, anebo mohla být opisovaná historie zkreslena. Všechno začíná právě u toho zdroje zneužití. Pokud je originálnímu Božímu slovu podsunut, ať úmyslně či z neznalosti jiný význam, dochází k takovému zneužití. Ve všech svatých knihách bývá pasáž tohoto či podobného znění:

"Jen ten je mne hoden, kdo je ochoten pro mne i zemřít."

To jsou Boží slova, ale nerozumí jim plně ten, kdo ke spojení s Bohem neprošel. Jde o symbolickou smrt, člověk jdoucí za Bohem se vzdává všeho, i života zde na Zemi. Hlupák nebo chytrák to však vezme za opačný konec a začne podněcovat ke skutečnému zabíjení - a to ještě ve jménu Boha.

Je příšerné, když se v nějakém ghettu většího města vytvoří a šíří na všechny strany centrum assuri šakti. Jde o nejnižší, nejagresivnější a nejzvrácenější vibraci, která přináší uspokojení z těch nejpokleslejších činů - z přepadů, týrání, vražd, krádeží, ničení ze záliby. Tam už vše končí, nic horšího už není a je velmi těžké člověka v tomto stavu změnit. Je téměř nemyslícím robotem zla. Snad kdyby musel žít v naprostém odloučení a sám se starat o své přežití a ne zle parazitovat na úkor druhých a zlo šířit dál, to by mohlo vést k nějakému výsledku. Dokud je pro něho možné živit se svým zlem na úkor společnosti, ke změně nedojde.

Základem manter je mantra Óm. Óm je vibrací absolutna. Vše hmotné je v podstatě manifestací dalších prvotních zvuků a vibrací. Síla mantry je obrovská. Realita VESMÍRU se promítá skrze mantru. Mantry sestávají z posvátných slabik, z nichž se koncentrují různé formy sil božské šakti.

Konec citace.

Přeji příjemné prožití dalšího týdne, navlečeného jako korálek na prostoročasové niti, která nekončí a nezačíná, i když má nejrůznější počátky a konce.

Óm mani padmé húm.

Óm transformuje pýchu a egoismus, ma žárlivost a závist, ni připoutání a egoistická přání, pad nevědomost a zmatek, mé chamtivost a lakotu a konečně húm nenávist a hněv.

A na závěr bych přidal mantru: Ong namo

09.05.2011, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 7