.:: Neviditelný čert ::.

Boj o pozornost

rubrika: Filosofický koutek

Lidé si předávají mezi sebou energii. Někdy si svou energii zvyšují tím, že si věnuji pozornost. To znamená, že v mysli jednoho člověka je rozvinuta jistá představa jiného člověka, která interaguje s duší tohoto jedince a její shodné části zesiluje. Persona jedince se vytváří jak v jeho vlastní mysli, tak v mysli lidí, kteří s ním přicházejí do styku.

Lucifer

Lidé si svou energii mohou posilovat také tak, že jeden druhému pomáhají uspokojit své potřeby a touhy či si poskytují pocit bezpečí, který umožňuje uvolnění mysli a oproštění od pocitu ohrožení, jež vysává psychické síly jedince. Psýché se tak automaticky rozvinuje a regeneruje.

Někteří lidé si mohou svou energii zvyšovat tak, že si vynucují pozornost druhých, ať se jim to líbí nebo ne. Již velmi malé děti vědí, že když začnou plakat a křičet, získají si ihned pozornost svých rodičů. Později si mohou získávat pozornost rodičů a blízkých lidí zlobením. Pokud se jim dostane pozornosti bez toho, že by si ji museli vynucovat, zlobení, které může vyvolat také negativní reakci rodičů, raději zanechají. Nedostává-li se jim však dlouhodobě dostatek pozitivní pozornosti, stávají se z nich psychičtí deprivanti, kteří si pozornost jiných lidí vynucují za každou cenu.

Muž, který zabil Johna Lennona, si získal pozornost milionů lidí na celém světě. Stalin a Hitler se nesmazatelně zapsali do života milionů lidí své doby a rovněž mnoha následujících generací. Teroristé vyhodí do vzduchu autobus dětí, aby si jich svět všiml. Deprivant s puškou v ruce postřílí hromadu nevinných lidí pouze proto, aby se mu dostalo publicity ve večerních zprávách, aby si mohl prožít svých patnáct minut "slávy". (Poznámka: U Anderse Breivika se to poněkud protáhlo.) Deprivant slabšího kalibru rozbije alespoň obchodní výklad, vysype popelnici nebo opile huláká na ulici, aby alespoň na chvíli zaujal pozornost svého okolí.

Vynucuje-li si někdo násilím pozornost, vytváří v myslích lidí negativní představu o sobě. Tato persona se skládá dohromady s jeho vlastní duší, až ji nakonec překrývá. Individualita jedince se dostává do pozadí a místo ní se rozvinuje archetyp. Člověk se stává živým obrazem ďábla. Právě proto mají tyrani a diktátoři různých dob a zemí tolik podobných rysů. Získávají pozornost a energii jiných lidí, ale ztrácejí svou vlastní osobnost. Zůstává jen princip, který je stvořil. Člověk ztrácí svou duši - upisuje ji ďáblu. Stává se Stínem.

Získává-li někdo energii tak, že přinutí druhé lidi, aby mu věnovali pozornost, pak také tuto energii rychle ztratí, jakmile mu lidé pozornost věnovat přestanou. aby energii opět získali, musí si opětovně vynutit pozornost. Hrozí však, že lidé, kteří mu prve věnovali svou pozornost, příště mu už pozornost věnovat nemusí. Tento jedinec proto musí vyvolávat větší a větší emoce svými činy. Podruhé již ale stejný čin nevyvolá v myslích lidí stejně silnou reakci. Musí tedy zabít víc lidí, udělat masakr nebo vyvolat válku či vyhubit miliony lidí v koncentračních táborech. Nakonec se vždy dostane na hranici svých možností vyvolávat hrůzu, ztratí svou moc a je poražen tím, co vyvolal.

Zdroj: Rostislav Szeruda, Kvantová duše