Sobotní meditace V

rubrika: Filosofický koutek


[I] [II] [III] [IV] [V] [VI] [VII]

Třetí část Přehledu terénu je věnována Vnitřnímu blahu. Pokud jste prošli bránou pokory a nalezli stezku úcty, musíte se ještě zbavit všech emocí a neovladatelných myšlenek, které se ve vás nahromadily na pozadí běžného života, a za pomocí vnitřní hygieny nabýt mentální a emoční rovnováhy:

Lucifer


contemplative_meditation.jpgKultivace mentální a emoční rovnováhy

Když poprvé ustaneme s vnější činností a zaměříme svoji mysl, žasneme nad rozdováděným zmatkem, který v mysli v zásadě převažuje. Myšlenky se přesouvají jakoby odnikud nikam. Náš mentální záznamník nám náhle začne ukazovat tři naléhavé a zapomenuté pracovní dluhy, které si rychle musíme zaznamenat, než je zapomeneme. Naše mysl se obrátí k nedávnému argumentu našeho manžela (druha, přítele) či manželky (družky, přítelkyně), a my víme, co bychom měli v takovém případě říct, a podobně.

Nejprve se myšlenka, že mysl může být klidná, osvícená a pod kontrolou, jeví jako vzdálená budoucnost, ne-li jako naprostá nemožnost. Emoce, jež byly zapomenuty nebo potlačeny, se nyní znovu vynořují, neovladatelné myšlenky se zmocňují života, třou se o sebe a spějí po vlastní dráze, mají svoji vlastní asociativní logiku. S myslí v takovém stavu lze od meditace jen málo očekávat. Základním úkolem je tudíž kultivace mentální a emoční rovnováhy neboli vnitřního pramene bytí. Myslete na tuto otázku jako na vnitřní hygienu.

Třídění mentálních strastí a negativních emocí patří k západní i buddhistické psychologii. Buddhismus tak skutečně hovoří o čtyřiceti osmi tisících druzích negativních emocí! Nicméně všechny lze zestručnit na pět základních, které jsou v jádru vší strasti: nenávist, chtivost, nevědomost, pýcha a žárlivost. Jiný užitečný způsob, jak utřídit zmatek, je založen na trojčlenném obraze niterné existence člověka: myšlení, cítění a chtění. Každá z těchto oblastí se může vyznačovat patologickými tendencemi, jež mohou být meditujícím zaznamenány a kvůli nimž jsou kontemplativní cvičení konána. V prvním plánu se tudíž praxe týká navržení struktury, která tyto zmatky zmírní.

Emoce, myšlenky a zkušenosti obyčejně nahlížíme zevnitř. Ztotožňujeme se s nimi. Jsou námi a my jsme jimi. V tomto smyslu jsme uvízli ve svých emocích a myšlenkách a zakoušíme vědomí svého já či identity skrze ně. Takováto zkušenost je klamná a je zdrojem potíží. Objevit novou a vyšší rovinu prospěchu není vždy snadné, ale jakmile se to jednou naučíme, otevře se přímá cesta k emoční rovnováze a umožní nám rozvažovat nejintenzivnější každodenní zápasy požehnaně, z perspektivy blízké meditaci.

Ve svých životech zakoušíme nejrůznější potupné situace, a i ty zdánlivě drobné mohou vést k dlouhým obdobím rostoucího hněvu a vnitřního rozčilení. Kontemplativní cvičení začínají výběrem z minulých zkušeností, jejichž příčinou byly nenávist, žárlivost, chtíč a podobně. Mohou to být i silnější zkušenosti, ne však zdrcující nebo příliš čerstvé. Poté, co jste našli cestu k bráně pokory a stezce úcty, prožijete opět tyto vybrané události.

Když zvete tyto zkušenosti zpět do mysli, je důležité, abyste nechali opětovně vyvstat i s nimi spojené negativní emoce, jako chtíč, pýcha a hněv. Vnímejte jejich sílu, pociťujte neklid v citové oblasti a jejich spodní proud, který vás, není-li pod kontrolou, může zavést zpět do temných, nekontrolovatelných emocí původní situace. Pouze když těmto emocím umožníme, aby měly jakousi moc, můžeme je překonat a tak se naučit vidět situaci v novém světle. Když se emoce začínají srocovat, hledejte ve svém nitru vyšší prostor, místo, z něhož můžete uzřít sebe i celou situaci. Obklopte všechny konfliktní části dramatu polem vlastní pozornosti. Vnímejte spojení mezi dvěma svými já. Opusťte spodní proud destruktivních emocí a zaujměte pozici svědka. Z této nové výhodné pozice prozkoumejte vnitřní dynamiku, které je v této situaci ve hře.

Podlehnout neklidu negativních emocí znamená být zaslepený. Když se necháváme unášet hněvem, chtíčem nebo žárlivostí, nevidíme, kdo či co před námi skutečně stojí. Nedokážeme pak posoudit síly, které jsou ve hře, nebo vytušit cestu, která vede vpřed. Nyní se však z tohoto nového úhlu pokuste vnímat, kdo před vámi skutečně stojí a jaké síly jsou právě činné. V tomto okamžiku vnímejte minulost této události i příležitost, která se za ní skrývá. Každodenní události a vpravdě celý náš život vedou ke srážce a negativním emocím. To jsou faktory, jež mohou být nazřeny a uznány.

Nepsychologizovat sebe ani ostatní

Jestliže jsou toho součástí i ostatní, představte si je podobným způsobem. Oni mají ve vztahu k tomuto střetu svoji minulost a budoucnost, a také žijí událostmi, které vám v každodenním životě nejsou známy. Nepsychologizujte sami sebe ani druhou osobu. Raději prostě soucitně a objektivně oceňte složitost a mnohočetnost dimenzí dramatu, které se rozvíjejí. Nejde o to, co je dobré nebo špatné, ale o soucitné porozumění. Emocionální síla výměny, ačkoli je stále přítomna, je nyní nahlížena a uchopována odlišným způsobem. Když mluvíme a jednáme z místa soucitného porozumění, jsme snáze schopni rozptýlit hněvivý dav a odpovědět na nenávist láskou.

Když se plavíme na těchto otevřených mořích a udeří bouřka, jak budeme reagovat? Zatracovat vítr a narážet na vlny může být stejně nedospělé jako neúčinné. Mnohem lepší je přijmout fakt, že je bouřka, nad kterou nemáme kontrolu, a přesunout svoji pozornost k tomu, nad čím kontrolu máme, k sobě a lodi: kolik plachet máme napnout, co by mělo být na přídi a zda je náklad připoutaný a stavidlo zavřené. Život se nám představuje jako bouře a zkoušky. Často za jejich existenci neseme odpovědnost, neseme ji však za to, jak s nimi nakládáme. Toto cvičení nás tedy nemá vést k vyprázdnění od emocí, ale spíše nám má usnadnit plavbu na otevřeném moři.

Musí být zřejmé, že rovnováhu nerozvíjíme, abychom byli lépe připraveni na protiútok; jde spíše o otevřenost pro porozumění a usmíření. Z výhodného místa u kormidla nebo z vyšší pozice můžeme lépe objevit triviální základ naší žárlivosti nebo klamné pudy našich tužeb. Takto získaný vhled nevede automaticky k zničení žárlivosti a chtíče. Je mnohem těžší své vhledy žít nežli je pouze mít. Nicméně začínáme tak, že se nesnažíme své emoce překonat, ale zastavíme se, odložíme stranou egoismus, hledáme vyšší pozici, a tak uchopíme konflikt do mnohem velkorysejších rukou. Vyšší rovinu v sobě, která překračuje ego, můžeme nazvat "tiché já".

Zdroj: Arthur Zajonc, Když se poznání stane láskou: Meditace jako kontemplativní výzkum


komentářů: 0         



Komentáře (Array)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 0 »

«    »