V testu Má tři nejoblíbenější zvířata jsem vyjmenoval kočku, kocoura a myš. Faktem však je, že mezi mé nejoblíbenější zvířecí tvory patří také ptáci. Hned prvním tvorem uvedeným v zoologické knize Johna Lloyda a Johna Mitchinsona je albatros. Než zde přetlumočím, co o něm tito pánové říkají, položím následující kvizovou otázku: Jak dlouho může Albatros létat bez přistání? a) deset dní b) deset týdnů c) deset měsíců d) deset let. Lucifer
Správná odpověď je d) - hned pod titulkem Lloyd s Mitchinsonem dokonce uvádějí, že albatros může bez přistání létat po desetiletí. Na celém světě žije více než 100 druhů řádu trubkonosých, od maličkých buřňáčků velkosti vlaštovky až po majestátního albatrosa stěhovavého (Diomedea exulans), který může mít rozpětí křídel až tři a půl metru. Albatrosi létají dál a déle než kterýkoli jiný ptačí druh. Satelitní sledování ukázalo, že někteří albatrosi obletí celou planetu za necelé dva měsíce a dokáží se šest dní vznášet ve vzduchu bez jediného mávnutí křídly. Většinou se nechávají unášet teplými proudy jako dravci, ale létají nízko nad hladinou moře, kde je nadnáší vítr z vln. Nejnáročnější část letu albatrosa je vzlet: je to jediný moment, kdy tito ptáci musejí rázně zabrat křídly. Když mladý albatros stěhovavý vzlétne, přistane zpátky na rodnou zem teprve tehdy, když je pohlavně dospělý, což může být až za deset let. Živí se rybami, chobotnicemi a krilem, pro které se buď potápí pod hladinu, nebo je chytá na hladině a spí v letu, přičemž vždy jedna polovina mozku zůstává bdělá. Albatrosi patří do řádu Procellariiformes, což znamená "trubkonosí". Ony "trubky" jsou trubicovitě protažené výstupy nozder. Dalším znakem je zahnutý zobák s velmi dobře vyvinutými čichovými orgány, které albatrosům umožňují najít potravu a hnízdiště vzdálená kilometry daleko. Trubicovité nozdry mají dvojí funkci, ptáci díky nim mohou lépe dýchat a zároveň vyfrkávat přebytečnou mořskou sůl. Mladí albatrosi tráví několik let pozorováním starších, aby se naučili složitý zásnubní tanec s klapáním zobáku. Když si najdou druha, stráví s ním celý život a vytvoří si jedinečnou řeč těla, kterou se pak vítají po delším odloučení. Snášejí jen jedno vajíčko za dva roky, rodiče se na hnízdě střídají a oba také shánějí potravu. Albatros pro nakrmení mláděte někdy nalétá až 1600 kilometrů. Pevná potrava je od rodičů natrávená, ale po dlouhé cestě už bývá přeměněná na koncentrovanou olejnatou kaši, bohatou na bílkoviny, kterou albatros přechovává v žaludku. Může ji použít i místo vody k uhašení žízně nebo také vyvrhnout jako rybí kašičku svému mláděti. Albatrosi se dožívají šedesáti let, ale rozmnožují se tak pomalu, že jim v tomto století hrozí vyhynutí. Hlavní hrozbou je pro ně, ale i pro další mořské ptáky, v současnosti velmi rozšířený způsob rybolovu "na šňůře", při kterém jsou návnady napichovány na tisíce háčků připevněných na laně a plovoucích po hladině. Na háčcích s návnadou každoročně zahynou tisíce albatrosů. Samuel Taylor Coleridge ve své "Písni o starém námořníkovi" (1789) vymyslel mýtus, že zabití albatrosa přináší smůlu. Britští námořníci je ve skutečnosti často lovili a jedli, z jejich kostí si dělali dýmky a z plovacích blan peněženky. Ještě rozšířenější bývala pověst, že albatros je převtělený duch utopeného námořníka. Někteří skotští rybáři dodnes neradi používají zápalky značky Swan Vesta, protože pták na krabičce vypadá jako albatros. Když je poprvé spatřili portugalští mořeplavci, dali jim jméno alcatraz, což je výraz pro všechny velké mořské ptáky. Toto slovo pochází z arabského al-gat-tás, kožený kbelík nebo vodní kolo, které vypadá jako zobák pelikána. Takže "Ptáčník z Alcatrazu" v portugalštině doslova znamená "Ptáčník z velkého mořského ptáka". Nejvýraznějším znakem albatrosů jsou mohutná křídla. Udržet křídla roztažená albatrosa nestojí prakticky žádnou námahu, díky "ramennímu zámku" - unikátnímu spojení šlach, které drží křídla. Zdroj: John Lloyd a John Mitchinson, Kniha všeobecné nevědomosti o zvířatech
15.07.2012, 00:49:05 Publikoval Luciferkomentářů: 2