Je pátek, jurodivé bytosti mají svátek, červenec se nám nachýlil do poslední dekády, počasí se nám brzy uchýlí zpět k létu... Není to zkrátka vhodný okamžik dát si k tomu takový malý kviz? Otázka, na kterou se můžete pokusit odpovědět, se skví v názvu tohoto pel-mel mudrování a zde je několik možností, ze kterých si můžete jednu vybrat. Jurodivým bytostem dodávám, že pouze jedinou, víc není povoleno. Takže: a) obrovskou houbu b) sportovní letadlo c) malé rodinné auto d) námořníka e) grapefruit Lucifer
Správná odpověď je až na konci tohoto kratinkého seznamu, jehož položky jsem seřadil podle velikosti, od největší k nejmenší. Ano, grapefruit, což je jistě velmi pozoruhodné, ale hltan plejtváka obrovského měří v průměru přesně tolik jako jeho pupík (velký asi jako dezertní talířek), ale je přitom menší než jeho ušní bubínek (velký spíš jako normální talíř). Pokud vás zaujalo, že jsem na první místo seznamu zařadil houbu, tak vězte, že ne náhodou. Václavka obecná, která roste na pařezech stromů a kterou možná máte i doma na zahradě, totiž může vyrůst do velikosti největšího živého organismu. Největší zaznamenaný jedinec, který se vyskytuje v národním parku Malheur v Oregonu, pokrývá 890 hektarů a jeho stáří se odhaduje na 2000 až 8000 let. Většina se nachází pod zemí v podobě obrovské podložky z chapadlovitých bílých mycelií (jakýchsi houbových kořínků). Rozrůstají se podél kořenů stromů, které zabíjejí, a občas vykouknou nad zem jako nevinně se tvářící trsy václavek. Původně se myslelo, že oregonská obří václavka v lese vyrůstá v samostatných trsech, ale relativně nedávno vědci potvrdili, že se jedná o největší samostatný organismus, jehož jednotlivé části jsou pod zemí propojeny. A teď zpátky k plejtváku obrovskému. Plejtváci obrovští osm měsíců v roce prakticky nic nejedí, ale zato v létě hodují takřka nepřetržitě a denně spořádají tři tuny potravy. Jak si možná vzpomínáte z hodin přírodopisu, jejich stravu tvoří malincí růžoví korýši podobní krevetám, kterým se říká plankton, a ti se polykají jedna radost. Plankton se velrybám úslužně servíruje v obrovských hejnech, která mohou dohromady vážit až 100 000 tun. Tyčinky z těchto korýšů se s přiměřeným úspěchem prodávají v Chile, ovšem v Rusku, Jihoafrické republice a v Polsku skončil prodej mleté pasty z nich katastrofou, protože měla nebezpečně vysoký obsah fluoru. Jejich krunýře jsou totiž tak malé, že je před mletím nebylo možné od masa oddělit. Úzká výměra velrybího hltanu je důkazem, že velryba nemohla spolknout Jonáše. Jediná velryba, která má hrdlo dostatečně široké, aby jím prošel celý člověk, je vorvaň, jenže vzhledem k vysoké kyselosti jeho žaludečních šťáv by člověk stejně nepřežil. Slavný případ "novodobého Jonáše" z roku 1891, kdy James Bartley tvrdil, že ho spolkl vorvaň a kamarádi z posádky ho o patnáct minut později zachránili, se ukázal jako podvod. S výjimkou hrdla je ovšem vše ostatní na plejtváku obrovském skutečně obrovské. Měří na délku 32 metrů, takže je největším tvorem, který kdy žil - třikrát tak velký jako největší dinosaurus a těžký jako 2700 lidí. Jeho jazyk váží víc než dospělý slon, srdce má velikost rodinného auta a do žaludku se mu vejde víc než tuna jídla. Vydává také nejhlasitější zvuky ze všech zvířat: jeho nízkofrekvenční "hmmm" slyší ostatní velryby až do vzdálenosti 16 000 km.
Zdroj: John Lloyd a John Mitchinson, Kniha všeobecné nevědomosti (Co je PRAVDA, a co je úplná BLBOST?)
Aktualizace (05.06.2015): Na základě diskuse pod článkem byl původní obrázek, na němž je ve skutečnosti žralok obrovský, nahrazen obrázkem, na němž je ve skutečnosti plejtvák obrovský. Dotyčnému diskutérovi děkuji za upozornění.
20.07.2012, 00:06:22 Publikoval Luciferkomentářů: 9