Ztráta identity

rubrika: Pel-mel


Jedna z nejhorších věcí, která nás může potkat, je, když se ztratíte. Nemyslím někde na ulici, v lese či poušti, ale v sobě - když ztratíte sami sebe.

Lucifer


Procesů, které vedou k tomu, že se ztratíte sami sobě, je několik. Pro běžného člověka je dnes jeden z nejrozšířenějších konzumní mašinérie. Výplach mozků pomocí nejrůznějších sdělovacích prostředků, patologické reklamní masáže apod. Odhodíte vše, co vám příroda dala do vínku, co jste zdědili po svých předcích, a začnete idiotsky napodobovat to, co vaší hlavy vmasíroval konzumní průmysl. A konzumní průmysl si vám dnes troufne do hlavy vmasírovat prakticky všechno, i ty nejidiotštější nesmysly. Výsledkem toho všeho je, že z lidí se stávají stádní stupidoidi, kteří jsou schopni si na tělo, do těla a do duše narvat ty nejzhovadilejší zhovadilosti a ztrácí svoji přirozenou identitu.

Typickou ukázkou je módní mašinérie, pseudomódního oblbování za účelem vmasírovat svým konzumentům přesvědčení, že pokud chtějí být "in" a zároveň "jedineční", musí si své tělo odít, upravit či zprznit něčím nesmyslným, nepraktickým a často i velmi nechutným. Kupříkladu notorické nošení kapuce, v dokonalejším provedení s kšiltovkou pod ní, za jakékoli situace, v jakémkoli prostranství, za jakéhokoli počasí a jakékoli roční době, zkrátka furt. Tito "jedineční" a "in" jedinci pak tvoří stádo téměř nerozlišitelných patvorů, kteří zcela ztratili svoji identitu.

Je tragikomické sledovat tyto zoufalce, kteří si myslí, že si svoje ego tak úžasně vylepšili, zatímco ve skutečnosti se jejich identita rozplynula v konzumním bahně. Narodili se jako jedinečné lidské bytosti, a díky stupidní, avšak zřejmě velmi výhodně zpeněžené masáži svých mozků, se o svoji identitu nechali zcela nesmyslně připravit. Řekl bych, že v lidských dějinách se něco takového v tak rozsáhlé míře ještě nedělo.

V této souvislosti mě zaujal jeden článek, kde se praví, že vědci došli k závěru, že populární hudba z 60. let byla mnohem barvitější tvůrčím způsobem propracovanější než ta dnešní (viz Písničky z 60. let byly pestré. Dnes jen více řvou, potvrdili vědci). Tak na tohle jsem bez jakéhokoli vědeckého výzkumu přišel už někdy v 90. letech, kdy jsem hudbu 60. let začal objevovat. Populární hudbu, teď mám na mysli především big beat, jsem vážně začal vnímat někdy v sedmdesátých letech, kdy jsem dospěl do pubertálního věku. Hudba 60. let mi tehdy připadala jako něco pro "starší generaci" - v pubertálním věku člověk často považuje za příslušníka starší generace každého, kdo je o více jak deset let starší.

Nicméně už koncem tohoto desetiletí jsem si všiml, že populární hudba začíná degenerovat. Na scéně se tehdy objevil hudební žánr disco (teď mám na mysli především to, co se objevilo u nás v době normalizace), se kterým jsem se setkal hlavně ve vinárnách, kam jsem občas v pozdních večerních hodinách zaskočil. Poměrně příjemné a intimně osvětlené prostředí bylo často vyplněno jakýmsi jednoduchým a mechanickým dunivým zvukem, ve kterém už tehdy převládaly basy, a ten zbytek někdy nebyl skoro vůbec slyšet. Tento vývoj nakonec dospěl až k tzv. technu, které se rovněž vyznačuje neustálým a monotónním "duc, duc, duc". Tvůrcům techna obvykle stačí elektronický hudební generátor, kde se dá zmáčknutím několika čudlíků naprogramovat vše, co tato hudba obnáší.

Trochu to zjednodušuji, ale podstata je právě taková. Jak tvůrci, tak především posluchači a vyznavači této "hudby" ztratili svoji identitu. Prvně jmenovaní mají výhodu v tom, že si tím "ducducáním" téměř bez jakékoli tvůrčí činnosti a s minimálním úsilím zabezpečí slušnou obživu, zatímco ti druzí si tím zcela zbytečně a nesmyslně nechávají oblbovat a otupovat mozek.

Tuhle hudební vložku jsem do zamyšlení na téma ztráta identity původně vůbec neplánoval. Díky výše jmenovanému článku, na který jsem během přípravy tohoto zamyšlení narazil, mi to však do mozaiky perfektně zapadlo. Abych však zde nedštil oheň a síru na něco, čemu se instinktivně vyhýbám jako čert kříži, navštívil jsem YouTube a poctivě si nějaké to techno poslechl. Zde jsou dva zdroje, na které jsem hned v první vlně narazil: Techno music a Techno 2012 Hands Up(Best of 2011)90 Min Mega Remix(Mix). Méně otrlým nevyznavačům techna doporučuji ten první, poněvadž je mnohem kratší. I když k nim také patřím, z důvodů poctivého výzkumu jsem zkusil i ten druhý, který trvá jeden a půl hodiny. Při smyslech jsem vydržel poslouchat asi patnáct sekund, ale abych z tak krátké sondáže nezobecňoval, začal jsem přeskakováním čili přískokem sbírat další vzorky a dospěl jsem asi tak do poloviny tohoto špičkového výběru dekadentní hudby, pardon, techna. Dál už jsem to nebyl schopen strávit, takže se omlouvám, že jsem svůj výzkum nedotáhl do konce. Skoro všude jsem slyšel zhruba totéž v nejrůznějších primitivních variacích.

Hudební vložku tím definitivně opouštím.

Téma "ztráta identity" by asi chtělo mnohem podrobnější a důkladnější zpracování, na což si však momentálně netroufám. Především proto, že jsem si k tomu zatím nevyhradil dostatečné množství času. K tomu, abych s tím začal alespoň takto zlomkovitě, mě přiměl úplně jiný proces, který způsobil totéž, tj. ztrátu identity. Ano, uvědomil jsem si, že, i přes veškerý odpor ke konzumní idiocii, ideologii a jakékoli jiné duševní masáži, jsem se začal sám v sobě ztrácet. Začal jsem tvořit a chovat se jinak, než jak mi bylo přírodou do vínku dáno, než jak jsem zdědil po svých předcích, než jak jsem nalezl v literatuře atd. Zkrátka mě ta všeobjímající mašinérie zřejmě také nějak semlela.

Jistěže ne až tak úplně, vlastně zatím docela málo, mám tuhý duševní kořínek, uvědomil jsem si však, že se sám před sebou či v sobě začínám ztrácet. Dovolím si tedy nyní prohlásit, že jsem se rozhodl učinit tomu přítrž.

Svou identitu si prostě vzít nenechám, protože je tím nejpodstatnějším a nejdůležitějším, co mi bylo shůry i z genů dáno.


komentářů: 12         



Komentáře (12)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

Axina
13
Axina 25.09.2015, 10:00:43
Jo. A blog není blog a "h" není "h" Smějící se

h
12
h * 24.09.2015, 19:57:51
[11] zmíněný článek není článek a žádné názory neobsahuje. Je zcela bezcenný. Titulek nemá smysl a vztah k následnému. Jde o blábol, prvoplánový.

Axina
11
Axina * 24.09.2015, 09:09:39
Gregoriánský chorál je halucinogenní! Velmi odvážné tvrzení.
Jak jsem tak brouzdala internetem, abych se dozvěděla víc jak o G. chorálu, tak o halucinogenech, narazila jsem na tenhle článek:
http://probuzeni.blogspot.cz/2015/01/kristus-byl-vlastne-velky-saman.html
Neříkám, že s jeho obsahem souhlasím, ale je zajímavý.

A uvědomila jsem si, že včera mnou otřáslo tohle video:
http://www.novinky.cz/zahranicni/blizky-a-stredni-vychod/381454-nezletily-atentatnik-v-syrii-plakal-strachy-nakonec-se-odpalil.html
No comment.

h
9
h * 23.09.2015, 19:46:22
Je potřebí jistého respektu k potřebám a způsobům jejich naplňování "těch druhých". Techno je logickým vyústěním toho, co jsme my, místy i električtí muzikanti, poznávali a rozvíjeli, z pouhé zvědavosti. Stejně jako naprosto perverzní zaměření armádního (a priori zaměřeného na destrukci) základního výzkumu má i praktické a bohulibé důsledky, tak i bohulibá hudba (která toje, prosímpěkně :)), jsouc rozvíjena, leckdy vede ke zdůraznění jenom některých jejích stránek.
Gregoriánský chorál je také halucinogenní. 20 min stejně se vlnícího reggae také. Vyzkoušejte.



Lucifer
8
Lucifer * 23.09.2015, 17:15:48
Pokud má techno sloužit k navození stavů podobných transu, tak by to nenazýval hudbou, ale něčím jako zvukovým stimulátorem. V případě, že se tyto stavy navozují bez toho, aby onen zvukový stimulátor obtěžoval okolí, nemám proti tomu vůbec nic. Bezpochyby je to lepší a, když se to nepřežene s decibely, tak i zdraví zcela neškodný stimulátor než všechny drogy včetně těch lehkých. Souhlasím s tím, že to, co se vyvinulo na komerční úrovni, je naprostý „shit“.

7
roen (neregistrovaný) 23.09.2015, 09:48:29
Techno je hudba v zasade urcena k navozeni stavu podobnych transu, k zmenam vedomi. Nepletme si to s hudbou jejimz cilem je "vypraveni pribehu". Tak to tam fakt nenajdete. Ale chodite si snad kupovat rohliky do zelezarstvi? Asi ne, ze. Nicmene, to co je zrovna v tom odkazu je poklesly komercni shite. To ze zrovna nase kultura s transem prilis nepracuje neznamena, ze jine tak necini, nebo ze je to picovina. Naopak prave to, ze nase kultura se svou karteziansky pozitivistickou tradici tyto fenomeny vytesnuje, zpusobuje ze se nerizene vynoruji v casto dosti - to uznavam - bizarnich podobach. No a misto aby se s temito energiemi nejak konstruktivne spolecensky pracovalo tak jsou ponechany napospas reklame a marketingu... smutne!

6 Moc
Michal Haupt (neregistrovaný) * 01.09.2015, 16:31:12
Myslím si, že čím větší moc jednotlivce je, je ztráta identity výraznější, z důvodu omezení soukromí a nutností se o moc podělit s ostatními. Úžasný Šlápnul vedle

Wai
5
Wai * 06.08.2012, 23:52:15
No a do třetice, pokud tedy bych měl komentovat článek, tak před ztrátou identity člověka chrání všechny existující projevy jeho vlastní existence. Pokud nebudu zabíhat do příliš filozofických podrobností, tak je to každý rozměr lidské existence, tedy rozměr fyzický, nebo fyzikální a tedy pak, pokud platí E=mc na druhou, tak nejen rozměr hmotnostní, ale i energetický. A pak se dostáváme na další rozměry lidského života, tedy nejen ten biologický, ale i osobnostní a spirituální a kdoví jaký ještě.......Tedy křepčící dav pařanů na technopárty určitě nereprezentuje jejich ztrátu identity, jen potlačení určitých projevů vědomí reality k určitým projevům jejich osobní existence.

Bože, to je zase ouchcapek.... Šlápnul vedle Ospalý Ospalý

Wai
4
Wai * 06.08.2012, 23:30:38
Tak jsem se nad pojmem ztráta identity trochu zamyslel, a zdá se mi to jako naprosto zmatený pojem. Tedy platí tento pojem jen v rovině "úřední evidence lidské bytosti jako občana nějakého byrokraticky vyspělého státu". Tam bych to pochopil. Pokud vezmu pojem ztráty identity, tak jemu musí předcházet pojem nabytí identity. Nabýt identitu může lidská bytost zrozením, a pozbýt ji může úmrtím, nicméně i toto je z hlediska filozofie reinkarnace a zákonu karmy jen opakující se rutinní záležitost. Navíc mi přijde důležité spíše uvědomění si vlastní identity a jejího vnímání. ŽÁDNÍ DVA JEDINCI NEJSOU IDENTIČTÍ. Ani klonovaní nemohou být identičtí kompletně a současně, jelikož není s tělem klonována současně i duše Smějící se
Velkým problémem je ale upírání identity. A to mi příjde jako správná úvaha. Upírání identity komercí a vymýváním mozků. Takový to pojem mi je jasný a má pro mne logiku Usmívající se

Wai
3
Wai * 06.08.2012, 22:03:47
Zaujal mne příspěvek i samotné téma. Předem upozorňuji, jak je v mém případě obvyklé, že to bude vypadat jako ouchcapek, i když to stejně jako vždy myslím naprosto vážně. Celé bych to komentoval asi dlouho a tak vyberu jen techno a hudbu 60 let. Paradoxně to vidím jako opakující se trend a na sebe navazující umělecké fenomény. Tedy tvrdím, že techno a hudba 60 let má naprosto stejné jmenovatele - více jmenovatelů - jsou to drogy, revolta proti ztrátě identity v mašinérii současných společenských poměrů, mladí lidé, avantgarda, uvolněné mravy a překračování standardních stereotypních pravidel té které společnosti v té které době. Jako 60. léta měla svůj Woodstock, tak léta současná mají své technopárty a Love parády. Stejně jako ve Woodstoku, tak i na technopárty, se povětšinou neortodoxní mladí lidé konzumující drogy snaží o zcela nový rozměr své vlastní identity, objevují co se s jejich identitou stává pod vlivem hudby, omamné látky, rytmu, tance a celkovém odvazu i alkoholu. No a v nejposlednějším aspektu i v "obecném, době odpovídajícím, nazíraní tuctových občanů" na jejich identity break, trip, únik, útěk či prostě jen manévr.
Závěrem jen dovolte poznamenat že jako na 3D film je potřeba si na oči vzít 3D brýle, aby prostorová iluze ošálila váš smysl pro identitu věcí kolem vás, tak na techno a jeho poslech je třeba se lehce zhulit, stačí i alkoholem, a hlavně se hýbat do rytmu a plně se oddat třepání těla, končetin, vůle i svědomí tak, aby se vám teprve v tomto stavu objevily ve vaší mysli "kouzelné světy" a "nové nazírání na pojem identita", tedy tak jako ve filmu Avatar "kouzelný žijící prales" nebo na technu "kouzelna palba rytmů, impůlzů a vložených trilků", jemných i zcela jasných vibrací, které vnímáte nejen smysly, ale celým mozkomíšním mokem.
No, co jsem říkal, zase to vypadá jako ouchcapek Usmívající se

Axina
2
Axina * 04.08.2012, 08:21:26
Zaujal mne ilustrační obrázek. Odporné. Jak by asi ten nešťastník vypadal, kdyby si všechny předměty z obličeje vyjmul? Jak bude vypadat v pozdním věku (pokud se ho dožije)? Dovedu si představit, že by s ním šlo úspěšně strašit malé děti. Ztratil ten člověk svoji identitu když se pokušel vyrobit ze sebe něco originálního...? Paradoxně zřejmě ano.
V souvislosti se ztrátou identity se mi vždycky vybaví slavný film Síť se S.Bullock v hlavní roli. Ovšem tam jde o identitu formální, o identitu vytvořenou civilizací. O zaintegrování jedince do evidenčních systémů (rodný list, sociální pojištění, řidičský průkaz, trvalé bydliště...) prostředky výpočetní techniky. Přes veškeré snahy lze počítačové databáze bohužel zneužít. Asi přibalím tohle DVD s sebou do kufru na dovolenou. Přítel bere notebook Usmívající se

EvaO
1
EvaO * 04.08.2012, 07:55:41
Tohle téma o ztrátě identity je velmi zajímavé a ve své podstatě bohužel i pravdivé. Stále platí zachovat si zdravý selský rozum a stát nohama na pevné zemi. Já vím, že se tím opakuju, ale je to opravdu ten nejlepší recept, jak si zachovat svoje JÁ. Nedávno jsem je dívala na moje oblíbené Všechopárty. P.Šíp má rovněž inteligentní a vtipný humor a tenhle pořad nemá chybu. Ale zpět k věci. Hostem byl m.j. Ondra Brzobohatý, syn známého herce. Ten tam zcela nepokrytě v bezvadném dialogu s p. Šípem prohlásil základní moto, které mu otec dal do života. Cituji: Jen se z toho neposrat... Dáma, nedáma, přidávám to k mým výše uvedeným 2 zásadám.
V jednoduchosti je ta největší síla. Mít na mysli tyhle 3 úplně prosté zásady (selský rozum, nohy na pevné zemi a jen se z toho nepo ...), určité o s ou identitu nepříjdete !!!! Usmívající se a to myslím úplně vážně Smějící se S vyplazeným jazykem Smějící se

«     1     »