Vždy odpor, vždy vzdor… - O spiritismu u nás

rubrika: Pel-mel


Nové myšlenkové proudy, nová hnutí, nové církve… Vynoří se, chvíli okouzlují domnělou originalitou: Vždyť to je přesně to, co hledám! Než člověk pochopí, že mu předkládají znovu a znovu totéž, jen v pestřejším a lesklejším obalu. Jako by i pro hledání smyslu lidského bytí platilo, že nic nového pod sluncem – jen pár věcí dosud nemá jméno… Ale představitelé myšlenkových alternativ nabízejí tak přesvědčivé odpovědi! Koncem první republiky měl prý u nás spiritismus půl milionu přívrženců. Snad každý znal jméno jeho vůdčí osobnosti, Karla Sezemského, právě tak jako jméno Břetislava Kafky – parapsychologa, který vyrostl z podobného zdroje. Spiritisté působí dodnes…

 

Stella


V době před listopadem 1989 všechny noviny přinášely stejné informace. Rozdíly mezi tituly nestály za řeč. Ale každou sobotu po čtvrté ráno se z chodby činžáku ozýval dupot lidí spěchajících do trafiky, aby se jim podařilo koupit Lidovou demokracii a Svobodné slovo. (Vypravujte dnes někomu, že do osmé hodiny byly noviny a časopisy vyprodané!) V Lidové demokracii a Svobodném slově totiž v sobotu bývaly zajímavější články než v Rudém právu, a hlavně – jiné inzeráty.

 

Dlouhá léta se opakoval inzerát, jímž někdo sháněl Jitro kouzelníků od Jacquese Bergiera a Louise Pauwelse. Tato kniha vydaná v Paříži r. 1960 vyšla v českém překladu podruhé v roce 1990, v nákladu 250 000 výtisků. (Pokud mám správné informace, poprvé vyšla česky r. 1969.) Znamenala velký objev - svět záhad viděný očima vědce, který připouštěl jiné než jednoznačné, materialistické odpovědi. A pak už zaplavila trh ezoterika všech barev a odstínů. Kdosi časně po převratu opsal např. i Drbalovy - Rejdákovy Perspektivy telepatie a klidně je vydal pod svým jménem… Seznámili jsme se s osudy úspěšných léčitelů, za nimiž potají dojížděli i soudruzi ve vysokých funkcích. Doba získala nový rozměr.

 

Léčitelé žili zpravidla mimo větší centra. Jako by představovali symbol dosud žijící tradice hledačů pravdy o životě a Bohu. Takových hledačů, jaké předkládá čtenářům venkovská próza z přelomu 19. a 20. století. Určitě každému něco říkají Děti čistého živého od Terézy Novákové nebo Blouznivci našich hor Antala Staška. Jaképak idylické chaloupky pod horami! Nesnášenlivost mezi rodinami různých vyznání, tajné (a vysmívané) spolky, pohrdání jinověrci a podivíny – to byla realita. O to tíživější, že víra nebyla něčím, co by se neodráželo v každodenním životě. Rozhodně se nepovažovala za soukromou záležitost.

 

Spiritismus se začal v Čechách šířit v druhé polovině 19. století. Toto hnutí prý vzniklo na farmě nedaleko New Yorku. Členové rodiny farmáře Foxe slýchali ve svém domě klepání duchů. Duchové prozradili farmářovým dcerám, kde najdou utajený hrob zákeřně zabitého kupce. Pozůstatky se prý na udaném místě našly. Roku 1850 v USA působilo 30 000 médií, roku 1856 už jich byly 3 miliony. Vyvolávání duchů se rozšířilo do Velké Británie, do Francie a do Německa. Se spiritismem se v Anglii seznámil také továrník z Horního Starého Města u Trutnova, Ignác Etrich (1839 – 1927). V 80. letech 19. století pořádal každý týden pro dělníky ze své textilky spiritistická sezení. Pomáhal mu Američan Slade a místní dívka Lotty Wihanová. (R. 1898 vznikl v Maršově spolek německých spiritistů, Harmonische Gesselschaft . Po 1. světové válce vydávali časopis Die Glocke a v červnu 1930 (!) byl slavnostně otevřen Glockenheim, spolkový dům s modlitebnou ve Svobodě nad Úpou.)

 

Vůdčí osobností českého spiritismu se ovšem stal KAREL SEZEMSKÝ (1860 – 1936), zakladatel Sdružení českoslovanských spiritistů. Sezemského edice Spirit vydala 200 spisů (Zločiny v hypnóze, Magnetismus…) V letech 1900 – 1936 vycházel časopis Posel záhrobní. Po smrti Sezemského ve vydávání časopisu pokračovala jeho žena, a to až do změny politické situace v roce 1939. Sezemský ovšem nebyl jediný. Různá spiritistická uskupení vydávala vlastní tiskoviny.

 

Jaký byl oficiální postoj k tomuto hnutí? Zprvu prý bylo zakazováno, protože tzv. mediáni vystupovali z církví. Později byl spiritismus prohlášen za neškodný. Za protektorátu se zdálo, že činnost ustala. Ale oficiálně nebyla zakázána ani po komunistickém převratu 1948. Nepochybně se vyvolávání duchů jevilo něčím naprosto absurdním. Slavné shromaždiště přívrženců spiritismu bylo ve skalním bludišti Kalich v Českém ráji. (Původně sloužilo českým bratřím.) Podle vzpomínky pana Věroslava Kunce z Jablonce nad Nisou se zde scházeli ještě v 60. letech, vždy 9. 5. a 6. 7. Pan Kunc si pamatuje, že r. 1966 paní Horáková ze Staré Paky předpověděla, že posledním komunistickým prezidentem bude Gustáv Husák. (Předpověď je tedy z doby, kdy prezidentem byl Ant. Novotný, po něm následoval Ludvík Svoboda…) Několik osob zde bylo uzdraveno vkládáním rukou. Na shromáždění, jehož byl pan Kunc svědkem, vystoupila také žena, která mužským hlasem promlouvala několika cizími jazyky. Pan Kunc navštívil shromaždiště ještě roku 1978, ale našel jen několik lidí, kteří debatovali o politice.

 

Údajně se spiritistické spolky scházejí stále, ale jejich členové nestojí o publicitu. Prý se hnutí přesunulo do jižních Čech a na jižní Moravu. Podle dostupných údajů za své centrum považují Uherský Ostroh. (Na stránkách města Uherský Ostroh se dá přečíst nejedna zajímavost o programu pravidelné akce Bylinkové dny aneb Cesta za poznáním. Jde o festival alternativní kultury a medicíny, ve spolupráci s Městem Uh. Ostroh… Zajímavý je výčet aktivit přenášejících.) Roku 1995 byla otevřena expozice spiritismu v Nové Pace.

 

Zpravidla se uvádí, že důvodem rozšíření spiritismu v Podkrkonoší byl charakter krajiny. Každodenní nepřetržitá dřina na poli nebo u tkalcovského stavu. Práce od tmy do tmy, vyhlídky na zlepšení života žádné. V neděli lidé v kostele pospávali a, jak říká jeden z hrdinů Terézy Novákové, ani člověka na Vysočině nezajímalo příliš, jak farář stále znovu odříkával, co se kdysi naučil. „Každej ať sám vod sebe všecky věci poznává a rozumu nabejvá vode škod svejch. Ani farář, ani manželka mě nepřinutí sloužit Nejvyššímu ináč, než mě otec učil a než před svědomím zodpovědít můžu. Rozumem svým Jeho poznávám ve všem, co je kolem mě a co je ve mně, tím ho uctívám v duchu a v pravdě. Světlu čistýmu a jasnýmu se přiblížíme, když věci porušitelný a pozemský pořádem budem zdokonalovat.“

 

Tak se zrodila například víra v nové božstvo: Rozum. Přesvědčení, že zlepšování každodenní praxe je nejlepší cestou ke změně. Pro jiného bylo řešením to, co šířila autorita, pan továrník – spiritista. Další naslouchali anarchistům nebo propagátorům socialismu. Ale cítili, že nikdo z nich nepřináší odpovědi na konkrétní otázky a že nabízená řešení pro ně nejsou přijatelná. Teréza Nováková jako nejmodernější z dobových prozaiků si nedělá iluze o žádné víře a žádné teorii – její hrdinové snad bez výjimky končí stejně špatně, protože o jejich životě nakonec rozhodl zákeřný osud. Nováková končí svůj román Děti čistého živého slovy: „Vždy odpor, vždy vzdor, jednou zděděný, jindy přivátý – věru, tito lidé nepřestanou nikdy býti disidenty!“

 

Antal Stašek začal roku 1895 publikovat povídky později vydané pod názvem Blouznivci našich hor. Jeho syn, Ivan Olbracht, výstižně zformuloval charakter spiritismu: Spiritismus převzal dogmata křesťanských církví a přidal k nim: 1. Bůh Otec přestal vládnout, když přišel Kristus. Bůh Syn vládne dosud, ale brzy přijde Bůh Duch Svatý a nastane království boží. 2. Duchové mrtvých mohou komunikovat se světem. Olbracht ve spiritismu vidí nové křesťanské náboženství, které vzniklo z touhy po štěstí a spravedlnosti.

 

(Proč u tohoto tématu využívám dobovou beletrii? Protože mě srdce bolí z toho, jak se podceňuje poznávací charakter literatury. Vždyť zajišťuje ukotvení, tvoří článek řetězu, vysvětluje, odkud jsme vyšli. Historie poučí o faktech, nepoučí o vztazích a cítění…)

 

BŘETISLAV KAFKA

 

Z kraje písmáků, lidových myslitelů a hledačů pravdy pochází také parapsycholog Břetislav Kafka (1891 – 1967). Jeho hypnotizérské schopnosti odhalil náhodou ředitel školy, spiritista z Bílé Třemešné. Kafka, vyučený řezbář a sochař z Červeného Kostelce, se začal zabývat nejen hypnózou, sugescí, telepatií, ale také přírodním léčitelstvím. Pro svou činnost si vybíral jedince – citlivce, jež nazýval subjekty. Přes jejich podvědomí určoval postup léčení. Léčil bezplatně. Prostředky získával vydáváním knih. Postupně vyšla Experimentální psychologie, Parapsychologie, Svítání v duši – přejmenované na Nové základy experimentální psychologie. Svítání v duši bylo poprvé vydáno roku 1925. (V únoru 1948 vyšlo už 11. vydání a dva další dotisky, v lednu 1949 další dotisk.) Dalšími díly jsou Člověk zítřka a Kultura rozumu a vůle.

 

Kafka byl hluboce věřící. Byl přesvědčen o tom, že v člověku jsou skryté obrovské duševní síly, které neumíme využít. „Naše tělo, složené ze sitonových částic, nemůže ani vidět, ani slyšet, ani usuzovat. Toho všeho je schopen jen lidský duch, který pokračuje za hranice života – nikde není zánik, nýbrž jen změna, vše je podrobeno vyšší božské moci.“ Zhypnotizovaní subjekti určovali např. energii potravin. A tak Kafka začal doporučovat co nejvíce syrové potravy, především zeleninu, dále ovesné vločky a naklíčené obilí. Po roce 1945 Kafku pozvali přednášet do Ameriky a do Austrálie. Odmítl a po r. 1948 toho litoval. Byl mu vysloven zákaz veškeré činnosti a zakázána byla i všechna díla. Zažil výslechy, prohlídky, vyvlastnění…

 

Několik poznámek ke Kafkově PARAPSYCHOLOGII:

 

Jasnovidectví považuje za novou poznávací vědeckou metodu. Odvolává se na Kanta, Schopenhauera, Bergsona, Lodge. Popisuje neuvěřitelnou činnost polského telepata Wolfa Messingera – jeho únik z nacistického vězení, pokusy, jež prováděl v SSSR, jeho setkání se Stalinem… „Já pravím, že silný duch z duševních konfliktů a duševních otřesů neonemocní, neboť má sílu reflexe nad svou činností, ví, co chce a co chtít může. Slabý duch tuto sílu postrádá a podléhá neurózám… Každá chorá myšlenka má být vyvážena myšlenkou zdravou, a to se děje opakováním nových, zdravých představ… Vtíravé myšlenky musí být ignorovány. Je nutné být k nim lhostejný a apatický. Nebát se jich. Každé ráno a večer, během dne, si volit vhodné představy, jako: Nemám strach…“

 

Kafka podrobně popisuje vlastní zkušenosti s opouštěním hmotného těla. „My všichni jsme duchy a jediný rozdíl mezi živoucími a takzvanými ’zemřelými‘ je, že první mají hmotné tělo s hmotnými smyslovými orgány, kdežto druzí svou zevní schránku již opustili.“ Při smrti se od hrubého těla oddělí energotvorné tělo. Smrti a umírání Kafka věnuje mnoho místa. „Zemřít znamená probudit se se všemi bývalými schopnostmi a vzpomínkami, neboť celý náš pozemský život přešel do paměti duše, do duševědomí.“ „Činnost ducha nepodléhá zákonům, které platí o činnosti hmoty.“ Kafka přináší i vlastní odborné pojmy, stanovil jednotlivé fáze odcházení duše z těla… Ale to už, jak zde bylo kdysi moudře (nebo mazaně) řečeno, si přečtěte sami…

 

Zastánci divokých i méně divokých teorií považují Kafku za „Největšího Šamana.“ V každém případě je řazen k zakladatelům tzv. psychotroniky. (Toto slovo použil Zdeněk Rejdák, aby jím nahradil zprofanovaný termín parapsychologie.)

 

Závěrem:

 

Člověku je hledání odpovědí vlastní. A ze všeho nejraději hledá jakousi třetí cestu… Je neuvěřitelné, kolik prapodivných skupin, spolků a menších sdružení u nás v současnosti působí. (Viz internet.) Jen si tak říkám, kolik opravdovosti a často i zoufalství stálo u touhy najít pravou cestu před sto lety. Kolik ochoty k sebeobětování, odříkání, pro myšlenku a víru. A kolik z té opravdovosti najdeme v dnešní podobě alternativních proudů všeho druhu? Vždyť z mnohých čiší módní potřeba výlučnosti a snadného živobytí! Ti opravdoví jsou tiší…

 

Zdroje:

 

Časopis Krkonoše – Jizerské hory č. 8, 2010 (Dušek, Libor: Tajní spiritisté)

Časopis Krkonoše – Jizerské hory č. 1, 2013 (Tichý, Antonín: Glockenheim…)

Klub psychotroniky a UFO v okrese Semily (Článek Lad. Loutchana a Jindřicha Kalvacha)

Kafka, Břetislav: Parapsychologie, ROAD Praha, EDICE PSÝCHÉ, 1992

Nováková, Teréza: Děti čistého živého, ČS, Slunovrat, Praha, 1979


komentářů: 31         



Komentáře (Array)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 2 »

Lucifer
16
Lucifer * 17.09.2013, 22:34:36
Koukám, že jsme ze spiritismu utekli úplně na jinou lopatu. To bude mít Stella radost. Mrkající Úžasný

Lucifer
15
Lucifer * 17.09.2013, 22:32:08
A tady je něco z Divného století

http://www.youtube.com/watch?v=rVnlXu3I9N8

Nevinný

Lucifer
14
Lucifer * 17.09.2013, 22:25:02
Herrkrišna, teď jsem si teprve všiml, že ti původní kejklíři končí nečekaně... no jiné už hledat nebudu... už jsem si zvykl na kejklíře z Divného století... pořád mám ale ještě takový mikroskopický pocit, že tam něco chybí...

Lucifer
13
Lucifer * 17.09.2013, 18:18:56
Jistě, Starý kocoure, vypnout vyšší mozkové funkce je samozřejmě někdy velmi důležité, obzvláště když jsou zasviněny konzumním balastem, ale...

Jenže co třeba takoví proutkaři, ne podvodníci, ale skuteční profíci, jejichž receptory jsou správně naladěny, a vůkol není žádná pěšinka zvěře či jiný podobný přírodní úkaz? Jestliže se v podzemí nachází rezervoár vody, pak má tato podzemní oblast zcela jinou fyzikální charakteristiku než ta bez vody. No a ty správně naladěné receptory to odhalí. Proutek je jen něco jako žárovka, která začne blikat, když elektricky nabuzená, signální žárovka, to nabuzení přichází odněkud z nitra proutkaře a do té "žárovky" proudí rukama...

Úžasný

12 Možná na to kápl Rézy:
Starý kocour (neregistrovaný) 17.09.2013, 18:07:53
Pěšinky od zvěře! Pokud člověk jde i kulturním lesem, o který místní polesí začne jevit zájem, až když budou stromy v kácení schopném věku a nechce skončit poškrábaný a orvaný od větviček, za pár desítek minut zjistí, že pobíhá po stezkách srnčí nebo i černé svěře. Bývají i společné. A tak se, kupodivu celkem bez velké fyzické námahy dostane ne sice úplně přímou, ale snesitelnou cestou z bodu A do bodu B. Po krátkém zácviku člověk tyhle cestičky sleduje intuitivně, bez většího soustředění. Ale když to neumíte, klidně se budete prodírat houštím tři metry od průchodu, který už někdo udělal dávno předtím a denně ho udržuje.

Možná to chce na tu dobu vypnou takové ty "vyšší mozkové funkce". Prostě stát se pračlověkem. Úžasný

Lucifer
11
Lucifer * 17.09.2013, 17:46:58
rezy, jenže všechny ty signály, i ty vizuální a pocitové, jsou elektromagnetického původu. Možná tam může hrát nějakou roli i čich a další smysly, ale podstata je v elektromagnetických signálech. Naše buňky a nervová soustava pracují pouze s elektromagnetickými podněty. Tedy povětšinou se dají samozřejmě zjednodušit na elektrické. Jistě, že v našem programovém vybavení máme i jakési situace, prostorová uspořádání atd., zkrátka jakousi smyslovou zkušenost. Jenže, jak jsem pochopil, Starý Kocour naráží na něco jiného, na něco, co nevycítil z polohy stromů atd., ale z těch signálů na poněkud jiné úrovni, než na jaké je v nás zabudované specifické uspořádání krajiny. Viz ona zde už omílaná Biologie víry.

rezy
10
rezy 17.09.2013, 17:16:17
Lucifere, ne že by mi to nědělalo radost slyšet, že se bez elektromagnetického pole nenajde ani přírodní studánka, ale právě v tomhle případě bych spíš očekával, že to je z té krajiny vidět a cítit. Kolem studánek je zeleněji, hnije tam všechno vůkol rudý vřes, chodí tam srnky, zající, divočáci, a ne že by si odbíhali na velkou někam moc daleko, takže to je i cítit. Když se v samotném lese, na lukách podíváte po pěšinkách vyšlapaných zvěří, tak Vás to obvykle dovede k pramenu jedna dvě.

Lucifer
9
Lucifer * 17.09.2013, 16:57:02
To jsou ty signály z prostředí, Starý Kocoure, jak už tady bylo řečeno kupříkladu v souvislosti s Biologií víry od Bruce H. Liptona. Všechny tyto signály jsou zřejmě bezpochyby elektromagnetického charakteru. Naše buňky a celá nervová soustava na ně má speciální receptory a programy, jak na ten či onen signál zareagovat. Můžeme tomu zjednodušeně říkat instinkt, tedy podvědomé programové vybavení, které se vyvíjelo a ladilo v průběhu stovek a tisíců generací. Tohle mají ve svém programovém vybavení všechna zvířata. Díky stupidnímu novodobému konzumnímu stylu je lidem tento instinkt odbouráván. Říkám tomu odpojení od reality.

Vzpomínám si, že typická ukázka tohoto odpojení konzumních lidí od reality byla demonstrována před několika lety, kdy k pobřeží Indie dorazila vlna tsunami. Ještě dříve než dorazila, tak ze všech pobřežních prostor se odklidila všechna volně žijící zvířata. Dovolenkoví konzumní hosté to brali na lehkou váhu, anebo se o tom nedoslechli. Jak známo, tak těsně před příchodem tsunami k pobřeží dojde k výraznému odlivu. Když to někteří turisti spatřili, ihned se nadšeně vydali sbírat škeble na odkrytých částí mořského dna. Byl to jejich poslední životní zážitek.

Tsunami výrazně opláchla i ostrovy poblíž Indie. Jeden ostrov se ocitl téměř celý pod vodou s výjimkou centrální části, kde byly nějaké kopce. Na tomto ostrově se vyskytoval jeden domorodý kmen. Několik dní po přechodu tsunami tam po jeho obyvatelích nebylo vidu ani slechu, a tak lidé, kteří to tam připluli či přiletěli zkontrolovat, došli k závěru, že tsunami tento kmen smetla do moře. K tomuto závěru však došli pouze po tom, co si prohlídli pobřeží, kde se měly nacházet chatrče tohoto kmene. No a po uplynutí těch několika dní se kmen vynořil z centra ostrova a začal své chatrče znovu budovat, jako by se nechumelilo, či vlastně netsunamilo. Tento popis je pochopitelně přibližný, detaily si už nepamatuji, ale podstata zůstala zachována. Už jsem to tady zřejmě možná několikrát zmiňoval, ale nechce se mi to hledat. Namátkou jsem našel pouze zmínku někde ve druhé půlce povídání Neznámo

http://www.neviditelnycert.cz/blog/povidani/53-neznamo.html

rezy
8
rezy 17.09.2013, 16:52:05
v krajině není problém vodu najít. My jsme v podstatě na skále, na vápenci, ale všade, ve všech udolíčkách kolem nás je nějaký pramen.

rezy
7
rezy 17.09.2013, 16:49:37
pokusy s proutkaři jsou nanic. Jediný pokus který uznávám je, nechat si od skutečného proutkaře najít vodu a pokud to není v hloubce 30m, tak vzít do ruky krumpáč a tu studnu vykopat. Já mám takhle jednu studnu za sebou, nebyla hluboká, necelých 5m takže vím co to obnášíUsmívající se U nás na vsi je několik studní přes 20m a věřte, nikdo by si asi netroufl z někoho dělat blázna. Ono kopat v téměř lité skále s vidinou pramenu je sice unavné, ale zase člověk tak nějak zesílí, svaly v železo ztuhly, jak tu zmínil už kocour, a ten pseudoproutkař by neměl šanci,kdyby pramen nebyl. Já senzibil nejsem, mě virgule v ruce nic nedělá, ale jsou lidi kteří hledají a nacházejí.

6 K proutkaření:
Starý kocour (neregistrovaný) 17.09.2013, 15:36:15
Když jsme se s kamarádem za mlada potloukali slovenskou krajinou jako "nezávislí turisté" t.j. ne ti, kteří běhají po značených cestičkách, musí za den ujít tolik a tolik kilometrů, navšívit hrady, vyhlídky a vodopády a sbírají dřevěné medaile (kdysi kovové plíšky na hůl) a rovněž ne trampové, kteří si jeli někam k ohni zazpívat své sladkobolné písničky a přitom se "udělat" doneseným alkoholem, ale skutečně jako tuláci, vybavení vším na bivakování, ale jen občas mapou (kdyby mi tehdy někdo ukázal GPS navigaci, asi bych ho považoval za cestovatele z daleké budoucnosti nebo planety a s strachem bych utekl) býval problém, jak se k večeru dostat k nějakému pramenu, k vodě, abychom nemuseli sestupovat do dolů údolí, tam teče nějaký potok téměř vždy. Ale bývá tam v noci zima. A lidi.
Nacvičil jsem se tak, že jsem docela podvědomě na úpatí nebo úbočí jakéhokoliv vršku odhadl, kde v lese nějaký pramínek najdeme. Úspěšnost dost vysoká - nepamatuji ani jednou, že bychom šli spát žízniví a neumytí.
Ale ani kdybyste mě mučili nevím, jak jsem věděl, že to bude zrovna na tomhle úbočí a ne na tom druhém. Ale věděl jsem to bezpečně. Jestli jsem to poznal podle morfologie kopce nebo podle odstínu zeleně...
Podvědomí někdy zdá se vyhodnocuje jevy, které vědomě nedokážeme registrovat. Taky se přece říká: "Zdá se mi, že..."
====
Takže možná je ta virgule proutkařova jenom takový atribut, insignie. Aby bylo na co se odvolávat. Mrkající

Lucifer
5
Lucifer * 17.09.2013, 13:33:58
K tomuhle zajímavému pojednání o spiritismu se to asi nehodí, ale když St. Kocour vzpomněl kelklíře, tak jsem si vzpomněl na Potulné kejklíře od Jarka Nohavici. Tu písničku jsem znal už někdy z počátků osmdesátých let. Nahrávka byla samozřejmě na kazetě z druhé či třetí ruky pořízená na koncertu. Když jsem ji slyšel v devadesátých letech na albu Divné století, stejně jako některé další písničky, které jsem už znal, tak jsem Jarka na nějaký čas zatratil. Zněla totiž dost výrazně jinak, než jak jsem byl zvyklý a dokonce jak jsem si ji i hrál na kytaru. Nakonec jsem ale ten Nohavicův přerod strávil a Divné století dnes považuji za jedno z jeho nejlepších alb.

K posouzení přikládám nejdříve Kejklíře zhruba v podobě, v jaké jsem je původně znal

http://www.youtube.com/watch?v=zt3Zi47Jsek

a zde její verze z Divného století

http://www.youtube.com/watch?v=KtZ1qccek-Q

h
4
h * 17.09.2013, 13:27:56
Článek jest o spiritismu. To je něco zcela jiného než proutkaření, které pánové nakousli. Jako matfyák k tomu mohu říci asi tolik, že jsem znal a znám osobně pár lidí, kteří se tím na matfyzu seriosně zabývali. Byli to lidé na pomezí vědy a praxe, z katedry didaktiky fysiky. Takoví političtí a vědečtí outsideři, uklizení v suterenu. O to větší prostor měli pro své zájmy a mohli je volně rozvíjet. Všechny jejich pokusy s proutkaři a sensibily organisované přísně vědeckým způsobem dopadly stejně. Úspěšnost se nelišila od náhody odpovídající procentuálně uspořádání pokusu.

rezy
3
rezy 17.09.2013, 11:34:31
Kocoure, před třemi lety jsme na jedné parcele potřebovali najít vodu. Zavolali jsme profi proutkaře, vzal si drátěnou virguli a hledal. Našel tam dva prameny které jsme si označili a zaměřili. Vrtná souprava si přivedla svého proutkaře a ten potvrdil místa podle našeho proutkaře. Oba uričili hloubku okolo 24metru. Pak vrtali a vrtali a vrtali. Když byli na 27metrech a voda nikde, z vrtu se prášilo jak od kočáru, tak už jsme začali mít opravdu strach. Investice okolo 70 tisíc není nic, co by člověk jen tak oželel. No a pak asi 27,5 vylítla voda a doartézovala do -15m. Tak mi řekni, věřit nebo nevěřit. Zatím ten proutkař vodu našel všem co si řekli a co jsem slyšel, zatím se nestalo, že by nic nenašli. Bud je voda pod náma uplně všude, a nebo to prostě uměj.

2 ...Ti opravdoví jsou tiší...
St. Kococour (neregistrovaný) 17.09.2013, 10:03:35
Ti ostatní ale tiší nejsou. Většinou jde o transformované pouťové kejklířství na bázi koně, který umí počítat. Kouzelnické triky s kartami, předpovídání atd. Věc hodně založená na znalosti lidské povahy, psychologie, nezvyklé, ale správné logiky.
To, že u něčeho (zatím) nevíme, "jak to funguje" neznamená, že tady máme něco nadpřirozeného. Třeba jsme jenom přehlédli nějaký malinký detail. A o těchto jevech se pak píší velmi mystické knihy. Stačí pár pseudoodborných výrazů, pár špatně ověřitelných nebo neověřitelných příkladů, nejraději s aktéry, kteří jsou nedostupní nebo jsou už po smrti a už máme vhodný argumentační aparát.
Sledoval jsem nějakou dobu proutkaře (ty za peníze, tedy profesionály) a jednoho věštce. Měl jsem rozbor věšteb jednoho z nich z období cca 1996 - 2001. Měl dokonalou "úspěšnost" - netrefil se ani jednou. Ale článků mu v časopisech uveřejnili spoustu. Bylo by to taky na článek - o tom podvodu, ale zasáhly "nadpřirozené síly" a můj HD odešel neopravitelně do věčných lovišť i s výpisy jeho věšteb a nastalých skutečností.
Výsledek "soutěže proutkařů (měli najít potrubí s proudící vodou různé rychlosti a průměru na hraničeném pozemku) byl dost tristní - pro praxi naprosto nepoužitelný. Člověk z vodáren, vybavený kontaktním zemním mikrofonem měl úspěšnost tuším 75%. Takže se dokonce jednalo o veličinu technicky snímatelnou. Proutkaři, pokud si vzpomínám, měli úspěšnost pod 5% - odpovídající statistickém rozložení náhod. Celé to zkoumání proutkařské důvěryhodnosti vyšlo v nějakém časopise, ale už ani bohužel nevím, ve kterém. (To není nic tajuplného, to je skleróza.)
Ale netvrdím, že se s podivnými jevy nemůžeme setkat - nebo dokonce setkávat pravidelně. Budeme-li nad nimi poctivě bádat, věřím, že časem se najde skutečné vysvětlení a nebude třeba mrtvých svědků z pralesů Jižní Ameriky nebo knih, uzavřených v supertajné papežské knihovně.
===
Ae na druhé straně - rád si něco o paranormálních jevech přečtu... Úžasný

«   1    2    3   »