Možná by bylo snazší definovat, co umění není.
Lucifer
To mi připomíná, že jsem počátkem roku na Filmboxu viděl film bratrů Coenových The man who wasn´t there. Je tam roztomilá scéna, kdy hlavní hrdina Ed Crane zaveze dceru své známé, Birdy, která hraje hezky na klavír, na zkoušku k jednomu význačnému hudebnímu mistrovi. Po zkoušce se Ed ptá mistra, jaká byla, a mistr odpovídá, že výborná, že všechno zahrála perfektně - kde bylo Es, zahrála Es, pink, pink, pink, zkrátka dokonale. Pak se mu snaží vysvětlit, že hudba vzniká někde uvnitř, a pak se může prostřednictvím prstů, pokud jsou toho schopny, dostat ven. A nakonec mu poradí, že by z dívky mohla být dobrá pink, pink, pink, písařka.
Takže to bychom měli, co umění není. Není to pink, pink, pink, byť sebedokanalejší a řemeslně zmáknutější. Není to ani plác, plác, plác, jenom aby to nejvíc provokovalo či šokovalo. Není to ani líbí/nelíbí, protože tím pádem by bylo uměním kupříkaldu souložit nebo chlastat. Ačkoli posledně zmiňované je jistě umění provozovat, ale je to kapku jiné umění. Rozdíl mezi tím je stejný asi jako mezi kohoutkem vodovodním a samcem kura domácího.
Přesto si nakonec dovolím podat jednu definici: Umění je zprostředkovaný polibek od Boha.
Ve filmu se mimo jiné objevila parafráze Heisenbergova principu neurčitosti: Čím víc se díváš, tím míň víš. To mě přivádí k následující nanoskopické úvaze.
Čím víc se na někoho díváš, tím míň se o něm dovíš. Podle pana Heisenberga je proces zjišťování informace o nějakém objektu dán jeho měřením. Přičemž pod pojmem měření je myšlena jakákoli akce, směřující na objekt za účelem jeho identifikace. Jakýkoli pokus zjistit stav daného objektu nevyhnutelně vede ke změně stavu objektu, a obdržená informace tudíž referuje ne o tom, v jakém stavu byl objekt před tím, než jsme ho chtěli zkoumat, ale v jakém je poté, když jsme ho prozkoumali. Takže, vulgárně řečeno, vše, co se dovíme, je do jisté míry dáno tím, jak se na to díváme.
A co z toho plyne. Pokud chcete poznat člověka, nedívejte se na něho, ale na věci kolem něho. Dívejte se, jak ovlivňuje věci kolem sebe. Měřte, jak se mění věci, kterých se dotýká. Vtip je v tom, že vy se nepotřebujete o věcech kolem něj dovědět, jaké jsou, pouze jak se mění. A to už není v rozporu z principem neurčitosti.
31.08.2010, 18:27:38 Publikoval Luciferkomentářů: 11