Jak jste jistě zaznamenali, včera ve velmi požehnaném věku odešla snad nejvýznamnější česká filmová režisérka Věra Chytilová. Žádnou tryznu, rekapitulaci její tvorby atd. ode mne nečekejte, je toho plný internet. Seznam filmů, které režírovala, najdete na Wikipedii, když si kliknete na její výše uvedené jméno. Mnohé z nich jsem viděl, za jeden z nejzajímavějších považuji kupříkladu Kopytem sem, kopytem tam, mimo jiné také proto, že se mezi hlavními aktéry vyskytují herci divadla Sklep. Nejspíš mě ale přebijete třeba Sedmikráskami nebo ještě něčím jiným. Já však dnes přicházím s Vlčí boudou, filmem, který mě už kdysi dávno velmi zaujal a který jsem si nedávno stáhl a až do této chvíle nejméně třikrát shlédl. Jak jsem včera zjistil, tak se nalézá i na YouTube, ovšem v anglickém podání, jež je však omezeno pouze na titulky. Fascinující je, že se tam objevil čtyři dny před odchodem Věry Chytilové.
Lucifer
Vlčí bouda má v sobě vcelku jednoduchou myšlenku, jejíž realizace je však pro lidskou společnost velmi často téměř neuskutečnitelná. Lidé si jdou vzájemně po krku, povětšinou se sdružují do skupin, aby jim to šlo lépe, ale při nejbližší příležitosti si jdou po krku i v těch specifických skupinách. Můžeme to samozřejmě vnímat jako přirozený boj, v němž vítězí ti silnější, čímž se lidský genofond zušlechťuje, jenže ono tomu tak není. Ve Vlčí boudě to přijdou prozkoumat a eventuálně ke svému prospěchu využít tři jakoby mimozemšťané, Táta, Dingo a Babeta, kteří ten experiment uskuteční na skupince dospívajících jedinců, které vylákají na jakýsi speciální lyžařský kurz, jenž se odehraje na horské chatě Vlčí bouda za situace, kdy je v důsledku špatného počasí takřka odříznuta od okolního světa. Víc vám k tomu neřeknu, podrobnější popis naleznete kupříkladu v Blesk – Vlčí bouda.
Kdo jste ten film neviděl, můžete si ho tady pustit, kdo jste ho už viděl, můžete si to zopakovat, zamyslet se a udělat si svůj vlastní úsudek. Abych to tak nějak nadlehčil, tak se svým neutuchajícím humorem pouze dodávám, že se mi v tom filmu nejvíc líbila Babeta a Gitka. Skvělý byl jistě taky Táta, ale já jsem spíš na ženský. Babeta proto, že působí až skoro morbidně erotickým dojmem a pokud zrovna neumrzne či jinak neztuhne, tak je přímo k nakousnutí, a cikánka Gitka proto, že svou roli sehrála naprosto věrohodně.
Vítejte ve Vlčí boudě!
13.03.2014, 00:00:17 Publikoval Luciferkomentářů: 7