Neviditelný čert

Jak jsem v komentářích pod Dvoumiliontým klikancem naznačil, mám dovolenou, v jejímž rámci se pokusím navštívit některé pozoruhodné přírodní úkazy naší mlékem a strdím oplývající české krajiny. Vyrážím dnes za kuropění, včera jsem střídavě odpočíval a chystal se na výlet. Při doplňování některých zásob v Galerii Butovice jsem navštívil tamní knihkupectví, v němž mi jakýmsi záhadným způsobem padla do prvního oka knížka Lidé a manipulace od terapeuta, lodníka, klempíře, cestovatele a spisovatele Jana Jílka. Kdo se na NČ pohybuje už dostatečně dlouhou dobu, jistě ví, že je to jedno z mých nosných témat, takže ho nemůže překvapit, že jsem tu knížkou bez mrknutí druhého oka zakoupil. Zde je několik postřehů z její předmluvy a začátku první kapitoly, abyste alespoň tak trochu pochopili, oč v ní kráčí, čímž se dostanete na stejnou úroveň jako já, jelikož víc jsem toho z ní ještě nepřečet:

Lucifer

Jsou lidé, kteří vám sdělují pozitivní informace, a přesto cítíte nedůvěru. Zaklínají se, že jim jde o vaše blaho, a vy víte, že vše, co říkají, je v jejich prospěch. Argumentují a jejich argumenty, ač vypadají dobře, vám nějak nejdou pod kůži. Odvolávají se na tradice, slušnost, a vy víte, že je to jinak. Jen nevíte přesně jak. Přitom stačí pojmenovat emoci, kterou při naslouchání prožíváme, a zeptat se sami sebe, co v nás a proč jejich chování a řeč vyvolávají.

Dobře rozumět znamená jistou míru sebeovládání, nepropadnout emocím a dobře formulovat, což znamená být srozumitelný většině lidí. To poskytuje velké bezpečí. Vám i druhým. Vypočitatelní lidé vzbuzují jistotu. Slovní nedorozumění dost často přecházejí do sporů, které v dějinách lidstva končily válkami, zraněním, vraždou. Lidem se rozpadají i stabilní vztahy, které přestávají být stabilními jen proto, že někoho napadne, že dosáhne více ve vztahu úskokem, lstivostí, chytrostí, hrubostí. Takovému chování říkáme manipulace. O nich je tato kniha. Jak jim rozumět, jak jim předcházet, co která slova a věty mohou znamenat, v jakém smyslu se dají používat a jak se nevýhodným manipulacím bránit.

Kdyby byl ten člověk normální, vyslechne mě, zváží moje argumenty, a pak se rozhodne, zda se bude se mnou stýkat, či nikoliv.

Věty podobného znění v sobě obsahují jistou manipulační sílu. Ta manipulace spočívá ve slově „normální“. Normální jsme podle manipulantů jen tehdy, když se chováme podle norem, které oni určí jako závazné. Normální je z jejich hlediska, když s nimi diskutujete do úmoru, snášíte argumenty, na něž oni odpovídají stylem: Tyhle argumenty nestačí, musíte přinést jiné, lepší. Podlehnete-li tomuto mýtu, dostanete se do manipulační pasti, jež vás má znejistit, vyvést ze stability, kterou vám dává vaše zkušenost, že jen vy sami nejlépe víte, co je pro vás dobré, a co nikoliv. Snaží se vás tímhle způsobem přesvědčit, že oni jsou ti, co určují sílu argumentů, co určují kvalitu diskuse i člověka. Říká se jim manipulanti.

Existuje říkanka, kterou používají mnozí lidé, když se jich ptáte, jak sami sebe hodnotí. Zní: Nemám právo sám sebe posuzovat, na to jsou ti druzí. Taková říkanka se dá nazvat mýtem. Mýtem v tom smyslu, že druzí lidé vědí lépe než já, jaký jsem, v čem jsem dobrý, v čem nikoliv, a proto je bezpečné se řídit tím, co říkají jiní.

V momentě, kdy vím, že je pro mne něco dost dobré, dostávám se z pasti manipulativního hodnocení a z pasti, která tvrdí: Druzí lidé vědí lépe než já, co je správné, dostačující a vyhovující. Stávám se správcem svého života. Být správcem svého života znamená opustit bezpečí tradice, smlouvy, která je vždy k podpisu, smlouvy, která našeptává, že když budu podle cizích představ, budou mě mít druzí lidé rádi. Manipulace jinými slovy říká: budeš-li podle našich představ, budeme tě mít rádi a budeš žít v bezpečí naší přízně. Obvykle za tím bývá skryta výhrůžka, že nás ti lidé opustí, pokud se nebudeme chovat podle jejich přání – jako bychom ztrátou jejich přízně měli ztratit něco nenahraditelného.

Jedna z dalších manipulací zní: Nemáš právo na žádné chyby, protože se dotýkají druhých lidí. Pokud nějakou uděláš, musíš se za ni omluvit druhým a být smířený, že tě nebudou považovat za spolehlivého a dost dobrého. Ano, dotýkají, ale druzí lidé mají možnost se od nás vzdálit, udělat opatření, která dopad našich chyb na jejich osobu zmenší, nebo zcela eliminuje. Dále nám může být zcela jedno, že nás ti druzí považují za nespolehlivé a ne dost dobré. Cokoliv chcete vysvětlit, jakkoli se chcete omluvit, schopnému manipulantovi se vždy hodí otočit vaše omyly proti vám, odvolat se na tradice, zvyky, dohody, představy.

A to by tak bylo z této knížky pro dnešek všechno, dál jsem se fakt ještě nedostal. Beru si ji však na cestu do mlékem a strdím oplývající české krajiny, a pokud mi to mnou obhlížené pozoruhodné přírodní úkazy dovolí, budu do ní nahlížet a k nějakému tomu manipulativnímu výsledku se možná ještě před svým návratem doberu.

Zdroj: Jan Jílek, Lidé a manipulace

18.04.2014, 00:00:13   Publikoval Luciferkomentářů: 16