Neviditelný čert

Téměř bezodkladně – pouze s jednodenním zpožděním, což je na Neviditelném čertovi už po nějaký čas standardní frekvence vypouštění dalších příspěvků, přičemž není vyloučeno, že se může ještě snížit, popřípadě stát se naprosto nepravidelnou, což je vlastně vpravo nahoře už od počátků NČ vypíchnuto – přicházím s druhou částí miniseriálu o neviditelnosti, jenž k NČ tak nějak zcela viditelně patří, jež téměř automaticky navazuje na první část, a zároveň chci říci, že se zatím k tomuto tématu nebudu nějak individuálně vyjadřovat, ačkoliv bych mohl, ale nechám si to na někdy jindy, možná na nikdy, to když upadnu do naprosté neviditelnosti, čehož se samozřejmě zcela viditelně obávám.

Konec první věty a zároveň i celého perexu.

Lucifer

Mystikové tvrdí, že mají schopnost u lidí ve svém okolí vyvolat mentální zmatek. Tento jev má dvě podoby. Buď se jedná o mentální mrak či mlhu, jež vám zatemní mysl. Nebo jde o využití faktu, že se lidská mysl nechce zabývat ničím, co okamžitě nezapadá do jejího vnímání reality. Například nějakým velice chaotickým či spletitým výjevem. Pakliže hledíte na podobný výjev, vaše oči jej doslova přeskočí a budou hledat známé vizuální prostředí, které nevyžaduje tak vysoký stupeň analýzy. K něčemu takovému došlo například, když připlouvaly první španělské lodě k Americe. Indiáni nebyli tyto lodě vůbec schopni uvidět. Teprve tehdy, když jeden z nich popsal, co vidí, uviděli to i ostatní. Jedná se o jakýsi vizuální případ fenoménu sté opice (zde zmíněno v příspěvku Kde sídlí vědomí? II, pátý odstavec pod perexem).

Ruský vědec Vasilijev, jenž zkoumal paranormální jevy a také dokázal číst lidské myšlenky, popsal experiment, při němž podal úředníkovi u přepážky v bance místo šeku prázdný papír. Úředník mu následně vydal tisíc rublů. Vasilijev údajně promítnul do úředníkovy mysli, že právě hledí na šek na tisíc rublů. Peníze byly po skončení a potvrzení experimentu vráceny do banky. Dalším Vasilijevovým experimentem byla sázka se Stalinem. Většina ruských vědců neměla trpělivost zkoumat paranormální jevy. Vasilijev však chtěl se svými kolegy založit výzkumný ústav paranormálních jevů. Vsadil se se Stalinem, že pakliže se dokáže zjevit v jeho soukromé pracovně v osm hodin večer předem dohodnutého dne, Stalin bude se založením tohoto ústavu souhlasit. Stalin byl neustále hlídán ochrankou, dokonce i doma. Byl tudíž přesvědčen, že nemůže prohrát.

V osm hodin daného večera seděl Stalin u krbu ve své studovně a četl si. Náhle uslyšel zakašlání, vzhlédl a uviděl Vasilijeva sedícího na protějším křesle. Stalin okamžitě zavolal svou ochranku a dožadoval se vysvětlení. Chtěl vědět, jak je možné, že se přes ně Vasilijev dostal. Všichni členové ochranky popřeli, že by toho večera Vasilijeva viděli. Dříve než je mohl Stalin všechny odsoudit k smrti, Vasilijev mu vysvětlil, že když procházel kolem strážníků, promítl do jejich mysli místo sebe obraz jednoho ze Stalinových nejdůvěryhodnějších rádců. Jednalo se o vysoce postaveného úředníka, jehož nemuseli strážci vůbec kontrolovat. V tomto okamžiku byl Stalin přesvědčen o užitečnosti výzkumu okultních či paranormálních jevů a počal ho finacovat.

Madam David-Neel vysvětluje ve své knize Magic and Mystery in Tibet, že pokud procházíte mezi lidmi hlučně a do všech narážíte, všichni vás zcela jasně uvidí. Když se ale budete pohybovat tiše, nikoho se nedotknete ani na nikoho nepohlédnete, možná se vám podaří projít davem zcela nepozorovaně. Podobně se chovají zvířata na lovu. Existují důkazy o tom, že ksyž někdo dokáže sedět zcela bez hnutí, výrazně tím redukuje svou viditelnost.

Tato metoda má ovšem jeden háček. Naše mysl je totiž neustále neklidná. David-Neel praví: Mysl vytváří energii, jež se rozprostírá kolem osoby, jež ji produkuje. Lidé, kteří s takovou osobou přijdou do styku, pociťují energii její mysli nejrůznějšími způsoby. Je třeba tento zdroj energie utlumit. Jestliže to dokážete, budete pro ostatní naprosto „tiší“. I přesto vás ale může někdo uvidět. Například fotoaparát či zrcadlo by v takovém případě stále odrážely vaši podobu, nikdo by si vás ale nevšiml.

Marie Harlowe zažila v roce 1925 něco velice zvláštního, co ji přesvědčilo, že neviditelnost je možná. Pracovala tou dobou v malém západoamerickém městě v kanceláři jistého průmyslového podniku. Jednoho dne se nepohodla s místním zlatníkem ohledně ceny prstenu. Hned poté musela ve spěchu utíkat na vlak, aby nepřišla pozdě na schůzku v nedalekém městě. Když nasedla do vlaku, všimla si, že do jejího vagonu nastoupili průvodčí, zlatník a místní šerif. Všichni tři muži přišli až k ní a zastavili se přímo u místa, kde seděla. Průvodčí řekl: Seděla přímo tady. Nevím, jestli vystoupila nebo kam šla, ale tady seděla. Marie si uvědomila, že nejenže ji nevidí tito tři muži, ale dokonce ani téměř plný vagon lidí. Když si celou událost znovu vybavovala, vzpomněla si, že hned, jak uviděla zlatníka a šerifa, jí bylo jasné, že ji jdou zatknout. Měla pocit, jako by se zastavil čas. Víc než cokoli předtím ve svém životě si v tu chvíli přála, aby mohla být neviditelná. Vlak se rozjel a průvodčí se velice divil, když ji uviděl sedět přesně na tomtéž místě, kde seděla předtím, než zmizela. Zlatník nakonec svou stížnost stáhl a přiznal se, že se ji snažil ošidit.

Umění neviditelnosti nás detailně učí například tibetská tantra jóga. Podle ní se jedná o přeměnu tělesných forem a s pomocí správného nasměrování mentálních schopností či duševních sil je možné doslova rozpustit lidské tělo a docílit neviditelnosti. Jistý J. H. Brennan přišel na metodu, jak zastavit energii myšlenek, přesněji řečeno jejich únik do vašeho okolí. Tvrdí, že když sám nedokáže zastavit křik myšlenek, pomůže mu vytvořit si jakousi bariéru, která ho do vnějšího světa nepropustí.

Zdroj: Velitel X: Jak být neviditelný a levitovat, Alexander Giertli – EUGENIKA Pbl., Bratislava 2012 (z anglického originálu Commander X: Invisibility & Levitation, Global Communication/Inner Light Publications, USA 1998)

20.01.2016, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 2