Umět užívat si života a nacházet svůj vnitřní klid

rubrika: Pel-mel


Předchozí lekce z kočičí učebnice se zabývala charismatem. Název příspěvku zcela jasně naznačuje, čemu bude věnována tato lekce. Takže si ji užívejte plnými doušky a pokud dosáhnete vysoké hladiny vnitřního klidu, můžete si otevřít láhev lahodného vína (abstinenti třeba krabici lahodného mléka) a připít si na zdraví, nejen tělesné, ale, a to především, duševní.

 

Lucifer


Když vidíme, jak kočka stojí, sedí nebo leží a do nejmenších detailů pozoruje okolí, napadne nás, že je to neskutečná lenoška, která celý den nic nedělá! Podle našeho současného systému nic nedělat, užívat si rozkoší, rozjímat, dýchat… pozorovat, prostě vychutnávat život, je dnes považováno a téměř podezřelý postoj! Je třeba se hýbat, využívat každou minutu, vyplnit ji, kumulovat úkoly, aktivity, „neztrácet čas“! To je normální, téměř povinné pravidlo naší společnosti!

 

Když nás kočka pozoruje, jak se neustále, až neuroticky, pohybujeme, jak makáme na rotopedu, přitom telefonujeme a ještě sledujeme televizní zprávy atp., tváří se pobaveně a nejspíš nás pokládá za lehce praštěné, když se tak vysilujeme (občas přitom i vyšilujeme).

 

Užívat si život neznamená vyplnit do zemdlení každou chvilku svého života s tím nejasným pocitem strachu ze smrti: muset mít všechno jasné, všechno udělat předem… Užívat si život naopak znamená uvědomit si každý okamžik, brát ho v úvahu, přizpůsobit se mu, lépe si ho užít a těšit se z něho do nejmenšího zlomku vteřiny… Tak to dělá kočka, která často na první pohled nedělá nic, nemá žádný pojem o čase (aspoň v takovém smyslu, jak ho chápeme my), ani žádný pojem o smrti, která ji čeká a kterou do poslední chvíle v životě nikdy nepředvídá.

 

Prožít smysluplně život znamená užívat si života naplno, a ne jen hromadit na minuty rozdělené plánování všeho, co „je potřeba udělat“, všeho, co „je potřeba mít jasné“, všeho, co „je potřeba navštívit“… Dokonce i dovolená je pro některé lidi vyčerpávajícím závodem se stopkami v ruce, který je horší než pracovní týden! Vypněte, posaďte se, pozorujte… Dělejte to jako kočka a vychutnejte si, jak se k vám vrací trocha vyrovnanosti…

 

Po většinu času jsme ve víru hluku, klaksonů, stresu, zavírajících se dveří v metru, zvonění telefonu, v pozoru před pracovními úkoly, schůzkami, e-maily… neustálý hlučný pohyb, který opotřebovává nervy. Kočka je zdrojem klidu, má do ráda, miluje ho, vyhledává ho. Vnější klid podporuje její vnitřní klid. Proč to tak také neděláme? Proč se nezkusíte každý den na pár okamžiků ponořit do absolutního klidu, do ticha. Poslouchejte jen sebe, svůj vnitřní hlas, svoje tlukoucí srdce… posílit tak svůj vnitřní mír, pěstovat ho a každý den udržovat, abyste zase našli svůj vnější klid…

 

Dělejte to jako kočka, při nejbližší příležitosti hledejte trochu klidu. A jestli k tomu není vhodné prostředí, zachovejte se stejně jako ona: odejděte beze slova do ústraní, na místo, které znáte jen vy sami! A nevracejte se, dokud nebude vaše potřeba klidu uspokojena, vaše zásoba energie doplněna. Hluk okolního světa můžeme snášet, pokud nám nenaruší náš vnitřní klid.

 

Dodatek kočičího Lucifera:

 

Již v úvodním příspěvku Stanu se kočkou čerpajícím z této knížky jsem v perexu konstatoval, že s některými vlastnostmi kočičí duše jsem se narodil, a dodal jsem, že tento stav hodlám vylepšit. Umět užívat si života a odebírat se do svého vnitřního klidu jsem za jistých okolností dokázal. Proti této schopnosti však stála zodpovědnost vypořádat se, často až s perfekcionistickou umanutostí, s jakýmkoli úkolem, který mi život předložil. Činil jsem tak v zájmu svého společenského, kariérního a všeobecně existenčního uplatnění. Oba přístupy k životu se mi někdy nepodařilo sladit, přičemž ten druhý začal vítězit. Ne nadlouho, protože to, co bylo do mne vpečetěno už od kolébky, se nakonec dokázalo prokousat až napovrch.

 

Nyní pracuji na tom, abych svou kočičí zodpovědnost k sobě a lidskou zodpovědnost k vnějšímu světu definitivně skloubil tak, aby zmizela jejich protichůdnost, antagonismus. K tomu je zapotřebí dosáhnout dostatečnou suverenitu a nadhled jak vně, tak uvnitř sebe.

 

Zdroj: Stéphane Garnier, Chovejte se jako kočka, JOTA, s.r.o., Brno 2018

 


komentářů: 64         



Komentáře (Array)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 4 »

19
Zuzana (neregistrovaný) 27.01.2019, 17:59:16
Nohavicovi jsem napsala jednu (možná a půl) věty a kromě té věty tam byly jiné, podle mne a pro mne podstatnější věty.

Vyjádřili jste se zajímavé, ale nesoushlasim se slovy o zatracování, o povyšování se, o jakémsi 'absolutním přesvědčení' nebo dokonce 'nenávisti'! - nic takového v mém příspěvku vůbec nebylo.

Je to podle mne vyrábění kompllikace tam, kde není důvod. Jak dokládá Lucifer, před časem prohlásil, že Nohavicu už nemusí a řekl důvod.

Já jsem udělala totéž a to je všechno - kromě toho jsem ale napsala i jiné věci, které byly konkrétně k tématu i když jsem možná měla víc zdůraznit že o tom vím, že článek byl napsán famózně metaforfózne.;)

Nevzdávat to - hodně lidí v procesu stárnutí propadá depkam a panice, není k tomu důvod.

Dokonce to vzdáleněji má co dělat s plazmatem, shodou okolností ke mne včera přišlo (náhodou a před tím, než jsem si tento článek přečetla) něco, co by se dalo nazvat 'great conincidence'. Vy tomu tady říkáte odborněji. :)

(Jestli už chceme dělat rozdíly v myšleni různych narodů, u Cechu se shodli snad všichni. Podezíravost). Mrkající Nebo podle sebe soudim tebe - někdy. Mrkající

18
Gogo (neregistrovaný) 27.01.2019, 16:09:21
Tu to máme, ale som z teho volaký zmetený, jasné prečo »

https://youtu.be/TBz_7nItxME

Tak ještě natotéž thema »

https://youtu.be/rNlVl63HtbQ

...a do třetice jatečného »

https://youtu.be/YmurdvXiswY

GE

17
Gogo (neregistrovaný) 27.01.2019, 15:57:50
[15] Dík za identyfykacy, jedna z nejkrásnějších melodyjí, kerá na této planeťe vznikla a já vostuda nikdy nevjeďel zčehožeje! O interpretce nemluvje.

Tady více píce »

https://www.youtube.com/playlist?list=PLFezMcAw96RGvTTTbdKrqew9seO2ZGRmk

Kejty bušojc má taky z tohodle mjůziklu svou tvorbu, pohledám, a šópnu sem za moment, vydržať...
Zatim

Lucifer
16
Lucifer * 27.01.2019, 15:01:41
I've been in my mind
It's such a fine line
That keeps me searching for a heart of gold
And I'm getting old

https://www.youtube.com/watch?v=u925g6CgKuw

15
xxx (neregistrovaný) 27.01.2019, 14:43:58
Cats Memory

https://www.youtube.com/watch?v=8gd_ohoPzYc

14
xxx (neregistrovaný) 27.01.2019, 14:38:53
Zdá se mi, že kdyby nepřišel čas od času nějaký objevitel, který ukáže prstem: Hele, ten se ti posmívá, tak by nějaký společenský rozdíl 90% lidí vůbec nenapadl. V naší zemi ne. (Např. ve VB i Francii ano.) Cíle takového objevitele jsou ovšem všelijaké, jen ne poctivé. Nejjednodušší způsob, jak lidi ohloupnout a strhnout.

Ale o tom starý muž Lucifer Metamorfózový nepsal...

Lucifer
13 K vloženému videu
Lucifer * 27.01.2019, 14:34:09
Můj zájem o Nohavicu v nedávné době silně ochabl. Proč? Už jsme tady o tom diskutovali, nebudu se k tomu vracet. Jen bych chtěl podotknout, že není moudré tvorbu někoho zatracovat kvůli averzi k povaze onoho tvůrce.

Původně jsem neměl v úmyslu k tomuto článku přidávat žádný obrázek či video. Během psaní se mi však v hlavě vyklubala píseň Starý muž. Má v sobě totiž něco k obsahu článku souvztažného (poklidné užívání života se sklenkou vína a pozorování cvrkotu vůkol). Dal jsem si ji tedy do vedlejšího okna prohlížeče. Když jsem text dopisoval, zjevila se mi v hlavě Zahrada ticha (něco podobného, ale vznešenějšího). Přidal jsem ji do okna ke Starému muži.

Když jsem to dopsal, blížila se už půlnoc, a já se nemohl rozhodnout, kterou z těch písní k tomu připojím. Nohavicova je taková přízemnější, ale ponoukal mě ten název „Starý muž“. Na konci článku jsem totiž naznačil, že se hodlám poněkud transformovat do poklidnějšího a vyrovnanějšího stavu. Takže to byla tak trochu humorná nadsázka s tím, že mi bylo jasné, že s Nohavicou budu provokovat.

Zkuste si ale slovo „starý“ zaměnit za slovo „moudrý“, a nemusí jít o muže, ale i o ženu, všeobecně o člověka, který nemusí být až tak starý. To už je mnohem výstižnější. Ovšem Zahrada ticha, jak už jsem naznačil, jde ještě o něco hlouběji.

S volbou písně jsem váhal až do poslední chvíle a na obě hromádky přihazoval plusy. Nakonec zvítězila Nohavicova, asi 51 na 49. Na Zahradu ticha jsem pak odkázal v prvním komentáři.

Nevinný

12
Zuzana (neregistrovaný) 27.01.2019, 14:24:23
St, Kocoure, Vaše příspěvky jsou imho zajímavé - ale poslední dva mají máloco
dělat s tím, co jsem napsala. Mám pocit, že jste tomu neporozuměl.

Nikomu nevytýkám nekonformní názory.
Chtěla jsem říct, že píseň je poetická pohádka, realita je jiná. Písnička se tu
objevila jako doplnenk článku. Žádné absolutní přesvědčení jsem tu nevyJEVila.

Uvedla jsem příklady dvou mužů jako doklad, že muži ve vyšším věku můžou
přinést světu hodně. Pokud jde o ty dva, tak každý jiným způsobem, ale
neustávají. Zmínka o metálech možná nebla zrovna konformní - takové věci se
neříkají, ale:

Podle mě nemá smysl u nasazovat každému kdo má jiný názor než my nálepku jakési
kavárny tj.špatného příkladu, jak nemá vypadat intelektuál. A zdůrazňovat
přitom svůj vlastní původ, jenž má imho máloco dělat s moji poznámkou o
přebírání cen. A to i když jinak je vaše vyprávění o rodině zajímavé. Jen jsme
si neporozuměli.


11
Gogo (neregistrovaný) 27.01.2019, 13:36:17
Nech mě jít chvíli osaměle
Mezi posvátnými skalami a kameny
Nech mě sledovat v beznadějné víře
Krásu každého listu

Je tu zeleň všude kolem
Vršky stromů vrhají stín
Otáčí se kolem pólu května za šťastného zvuku
Mocné přírody

Je tam kůň, co necítí tu bolest
Jeho železná síla otupuje napětí
Houpe děti sem a tam
Ty si v jeho lesku, poklidně popíjejí

Na obloze bez mraků
Nemyslí na hřmot odhozeného rubáše
Na tomto místě, tak plném radosti
Nádherném místě určeném pro lásku...

https://youtu.be/F22wggjtIX8

Další dětkové z Parku(výše), po gibovejch Ďžíbís S vyplazeným jazykem

GA na gaučíčkách, v klidu a pohodě

Stary kocour
10 2 Zuzana
Stary kocour * 27.01.2019, 08:20:47
Ještě dodatek:
Jsem ze zparchantělé rodiny. Sice žádný komunista ale taky žádný žid. Katolíci a čeští bratři ale většinou bez vyznání. Děda úředník, druhý taky. Babička dcera velkostatkáře, druhá vlastně ani nevím - ale bohatá nebyla. Strejda si vzal vzdálenou příbuznou od Bati. Teta z tátovy strany zase člověka, který bojoval s maršálem Rommelem v Africe - tedy na jeho straně a tedy prohráli. Vrátil se domů jako zajatec přes Francii a Rusko. Táta tak-tak přežil koncentrák, kde byl za sabotáž. Dědu vyhnali po Sedmidenní z Polska - nepomohlo mu, že měl Polku za ženu. Musela jít s ním. Prateta, Němka z Drážďan, zase do smrti schovávala ve skříni fotku Hitlera.
===
Nečekejte tedy ode mě nikdy nějaká absolutní přesvědčení. Prostě je s takovým příšerným rodokmenem je nemohu mít. Lidi soudím kus od kusu. Nejlépe po osobní zkušenosti s nimi. Podle něčího "návodu" raději nesoudím - pokud mi nesahají na mou svobodu nebo majetek. Ale ten nestojí za zmínku, takže jenom na ta má práva.

Co opravdu nemám rád je lhaní a vymývání mozku. Jako příslušník "nižší třídy" nemám rád ani povýšenectví hlavně to "intelektuální". Mám příliš hodně zkušeností s intelektuály v krizových situacích. Nejsou o nic lepší než ti, kterými tak často pohrdají. Oni neříkají hlupáci, ale "lidé s nižším vzděláním..."
Jak vznešené!!

Jistě to nelze generalizovat. Znám spoustu vzdělanců, intelektuálů, na kterých to není na první pohled patrné. Znají pojem skromnost. Na to, že toho hodně ví, přicházíte postupně.

Takže se předem omlouvám za případné nekonformní názory. Úžasný

Stary kocour
9 2 Zuzana
Stary kocour * 27.01.2019, 07:46:06
Být v pohodě znamená nebýt nenávistný.
Nevím do jaké míry znáte Jarka Nohavicu Vy (já docela dobře, občas se potkáváme) a proto vím, že z dálky to možná opravdu tak nějak vypadá. Možná. Někteří to tak popisují. Nevím, nemám ten odstup.
Nebudu Vám brát vaše přesvědčení. Ale vězte, že názory na Nohavicu jsou různé.

8
Zuzana (neregistrovaný) 27.01.2019, 04:19:35
"Prožít smysluplně život znamená užívat si života naplno, a ne jen hromadit na minuty rozdělené plánování všeho, co „je potřeba udělat“, všeho, co „je potřeba mít jasné“, všeho, co „je potřeba navštívit."

Tak dle tohoto návodu, (názoru), jsem zatím v životě moc neprosvihla. Mrkající

7
Zuzana (neregistrovaný) 27.01.2019, 03:50:32
Nohavica nedělá ale nic z toho, co nasliboval, ať už sobě nebo jeho čteným obdivovatelům.

Měl zpívat 'až budu starý muž, zajedu si za Zemanem a Putkou pro metály.

Starý člověk je ten, který se tak cítí. Ne, že by musel mlčet a myslet si, že už všechno ví.

Kundera napsal svoje ne-li nejlepší, tak velmi dobré po šedesátce. A to mu bude tento rok devadesat a neustává...a pořád ví, že nic neví..


Je to individuální věc: jestli si člověk myslí, že už udělal dost, proč ne.

Nohavica, jenž text napsal někdy ve čtyřicítce dojemně zabasnil, pak starého může odložil napak - a jede dál.. Vydělává...

G
6
G 27.01.2019, 01:45:25
Třebas i taglenc...
Štastní to lidé...

https://youtu.be/OZMv6kSt_g0

GN, GM

Stary kocour
5 2 Světlonoš
Stary kocour 27.01.2019, 01:09:20
Bydlíme obvykle se dvěma kocoury.
A můj nick/avatar je vybrán podle nich, takže mám naprosté pochopení. Ale každý kocour je trochu jiný. Některý je obezřetný, některý zvídavější, jiný zase extrovert spíše s povahou psa.
V každém případě se už nenechám hnát do \"Carpe diem\" v dnešním významu toho rčení. I práci už beru jen takovou, která mě baví a beru si ji tolik, aby mě bavit nepřestala.
Hromadění peněz nebo věcí mě naštěstí nedrželo nikdy a moje žena po několika letech pochopila, že sice zajistím rodinu, ale level toho zajištění nebude ke chlubení. Dobrý život je takový, že máme kde bydlet, v suchu a teple, blízko místa, ke pracuji (kde jsme pracovali oba.). Nemusíme škudlit na jídle nebo na oblečení, máme nějakou rezervu v penězích i jiných cennostech, zato žádné dluhy. Exotické dovolené našich známých mě nerozhazují, v Kotlince je taky krásně, když člověk ví, kam se podívat. Co chci?
Být někde v lese, daleko od lidí, aut a koukat třeba na srnky nebo jinou žoužel - a až dostanu hlad, tak se přesunut na chalupu, cosi si uklohnit k jídlu a pak ze zápraží nebo z lehátka na louce pozorovat hvězdičky, když je čistá obloha. A až mě rozrazí noční chlad zalézt do kanafasu. Spát až do dobyl, než mě vzbudí ptáci nebo kohouti.
Asi už žiji podle kocouřích not.

A přeji tuhle pohodu všem, kteří se dokáží zklidnit. Jako staří kocouři, kteří vědí, kudy chodí myši a jak se vyhnout zlým psům.
Úžasný Mrkající

«   1  2  3    4    5   »