Neviditelný čert

Název tohoto příspěvku je totožný s názvem podkapitoly první kapitoly knížky Marka Mansona ‚Nesnažte se‘, z níž jsem tady posledně dával ‚Důmyslné umění, jak mít všechno u prdele‘. Takže jsem stále ještě na začátku tohoto roztomilého dílka; a to jenom proto, že už první kapitola je nabita velmi vtipnými a inspirativními postřehy a myšlenkami podávanými náležitě drsným a peprným způsobem. V posledním odstavci předchozí kapitoly Mark Manson píše: „Klíčem k dobrému životu není zajímat se o víc, ale mít více u prdele, zajímat se pouze o to, co je pravdivé, okamžité a důležité.“

Lucifer

Pekelná smyčka zpětné vazby je zákeřná manýra vašeho mozku, která, když to dopustíte, vás může dohnat k naprostému šílenství. Kupříkladu vás popadne nezvladatelný vztek kvůli naprosté prkotině a fakt, že se tak snadno naštvete, vás rozčílí ještě víc. Začnete být naštvaní sami na sebe. Zklidněte se a zkuste se na sebe podívat: jste naštvaní, protože jste naštvaní kvůli tomu, že jste naštvaní. Naser si, zdi, tady máš mou pěst.

Nebo se tak obáváte toho, abyste udělali správnou věc, že se začnete obávat toho, jak moc se obáváte. Nebo se cítíte tak provinile kvůli každé chybě, kterou uděláte, že se začnete cítit provinile kvůli tomu, že se cítíte provinile. Nebo jste smutní, a často osamělí, že vás to nutí cítit se ještě smutnější a osamělejší jen tím, jak na to myslíte.

Takhle nějak funguje pekelná smyčka zpětné vazby. Něco jako obehraná vinylová deska, která začne přeskakovat na stejném místě. Stále dokola slyšíte krátký úryvek skladby, a i když se vám ta skladba nesmírně líbí, tak pokud urychleně nevstanete a nepřesunete přenosku dál anebo ten gramofon zkrátka nevypnete a nezajdete si koupit novou desku, tak z toho zešílíte.

Proto je klíčové mít všechno u prdele… George Orwell řekl, že co je před naším nosem, vyžaduje neustálé úsilí. Řešení našeho stresu a naší úzkosti máme přímo před nosy, ale jsme moc zaneprázdněni koukáním na porno a reklamy na stroje na cvičení, co nefungují, a přemýšlíme, proč neklátíme tu blondýnu s nabušeným břichem.

Máme tak zkurveně moc věcí a možností, že už ani nevíme, co mít a co nemít u prdele. Právě proto, že existuje nekonečně mnoho věcí k vidění nebo vědění, existuje také nekonečně mnoho cest, jak objevit to, že nestačíme, že nejsme dostatečně dobří, že věci nejsou tak skvělé, jak by měly a mohly být. Přesně to nás vnitřně trhá na kusy.

Touha po pozitivnějším zážitku je sama o sobě negativním zážitkem. Paradoxně přijetí negativního zážitku a zkušenosti je vlastně pozitivním zážitkem a zkušeností. Filosof Alan Watts to nazval „obrácené pravidlo“ – představa, že čím víc se snažíte cítit lépe, tím méně spokojení budete, jelikož usilování o něco pouze posiluje fakt, že vám daná věc jednoznačně chybí.

Existenční filosof Albert Camus řekl: „Nikdy nebudete šťastni, dokud budete hledat to, z čeho se pravé štěstí skládá. Nikdy nebudete žít, dokud budete hledat smysl života.“ Nebo řečeno jednoduše: nesnažte se.

Je to tak. Místo abyste hledali smysl života, tak svůj život prostě žijte. Naplno, suverénně, dle svého vlastního uvážení a bez zbytečných obezliček. Smysl života si vás najde sám.

V krátkém čase mezi tím, co je teď, a tím, co bude, máte jen omezený počet možností, kdy můžete něco nemít u prdele. Pokud hodláte řešit naprosto všechno a všechny, aniž by to mělo smysl – tak budete v prdeli… Je třeba, co nejefektivněji soustředit myšlenky a seřadit priority.

A jako návdavek předkládám z předposlední podkapitoly první kapitoly této knížky tři nuance:

1. Mít u prdele neznamená být lhostejný, znamená to být spokojený s tím, že jste jiný.
2. Proto, abys mohl mít u prdele nepřízeň osudu, musíš nejprve najít něco důležitějšího, než je nepřízeň osudu.
3. Ať už si to uvědomujete, nebo ne, vždy si vybíráte, co budete řešit.

A nesmažte se! (To není překlep…)

Zdroj: Mark Manson, Důmyslné umění, jak mít všechno u pr**le, z anglického originálu The Subtle Art of Not Giving a F*ck přeložil Jan Kučera, vydal DOBROVSKÝ s.r.o.

09.09.2019, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 6