První červnová

rubrika: Pel-mel


Byl pozdní večer, poslední Máj… Až to budete číst, bude už první červen. Někteří to možná stihnou posledního Máje, protože to vyjde těsně před půlnocí, ale věnování patří červnu. Nečekejte nic zádumčivého, mám kecací náladu. Kecy v kleci. Směska několika směšných postřehů.

 

Lucifer


Na Neviditelném psovi vyšel článek „Kde se vzali, tu se vzali – rouškomilci“.  Jeho autor dostal pořádně na budku. Hlavním argumentem bylo, že je posedlý rouškami. To pravili ti, kteří jsou jimi opravu posedlí. Autor ne, ten jenom na tu posedlost umírněně reaguje. Jako kdyby píchl do vosího hnízda. Stejně jako on, ani já nepopírám, že za současné pandemie koronáče je třeba projevovat přiměřenou ohleduplnost vůči ostatním občanům. Například jim dát v blízkém kontaktu jasně najevo, že na ně svého koronáče nevyprsknu, i když ho třeba vůbec nemám. Ale to oni přece nemusí vědět. Musí se cítit bezpečně. A na to samozřejmě mají právo.

 

Ti, kdo se chlubí rouškou i tam, kde blízký kontakt s ohroženým občanem nemají, nechť si to užijí. Stejně jako autor onoho článku, ani já jim to nadšení neberu. Žádné nadšení z toho, že na svém obličeji nemám roušku, když je tam naprosto zbytečná, necítím. Snažím se pouze zachovat si rozum. O takovou posedlost se připravit nenechám.

 

Sledoval jsem zakotvení Crew Dragonu společnosti SpaceX k Mezinárodní vesmírné stanici. Nejdříve na Novinkách, potom jsem si to pustil přímo na portálu NASA. Vydržel jsem u toho asi čtyři hodiny, pak moje trpělivost přetekla. Asi hodinu a půl byl na videu pohled na maličkého Dragona na černém pozadí. Občas něco bliklo, ale jinak se nic nedělo. Dragon se krůček po krůčku přibližoval k ISS. Chápu, bylo třeba zachovat absolutní bezpečnost obou stran. Kdyby Dragon napálil do ISS poněkud neurvale, tak by ji zřejmě roztřískal. Rychlá pomoc by dorazila přinejlepším za dva dny, i s rakvemi. Jsme stále ještě v kolébce kosmického věku, zhruba jen osmdesát let, a to, co píšou autoři sci-fi, jsou stále ještě pohádky.

 

Dragon nakonec bezpečně zakotvil. Očekával jsem brzké přivítání jeho dvoučlenné posádky usedlíky na ISS. Na videu se objevila vstupní komora ISS, v níž se čiperně pohyboval jeden ze starousedlíků a Připravoval přivítání posádky Dragonu. Nedočkavě a s nadšením jsem ten slavný okamžik, kdy na Mezinárodní vesmírnou stanici poprvé vstoupí astronauti z komerční kosmické lodi. Mé nadšení postupně ochabovalo.

 

Nejdříve jsem asi přes hodinu sledoval, jak čiperný obyvatel ISS v kraťasech a košili a neustále něco někam montuje, pak to zase odmontovává, občas si někam odskočí, asi na záchod nebo do restaurace, pak se vrátí a zase něco někam montuje, odmontovává, přemisťuje, občas mačká čudlíky na tom či onom monitoru, něco prohodí do mikrofonu na dlouhém kabelu, se kterým občas zápasí, aby se do něho nezamotal. Na jednu tyč například přimontoval kameru a pokoušel se její polohu zafixovat, pak někam odběhl, za chvíli se vrátil zpět a kameru pootočil o pár milimetrů doleva, potom doprava, pak s ní zacloumal na všechny strany a tak dále. Po nějaké době zmizel, po další době se vrátil v overalu a čiperně pokračoval v tomtéž.

 

Po asi hodině a půl došlo konečně i na posádku Dragona. Asi hodinu jsem ji sledoval, jak se chystá vstoupit na ISS. Oba neustále něco balili, rozbalovali, zase zabalovali, jeden z nich občas komunikoval s čiperou za poklopem, jehož otevření se zdálo být stále v nedohlednu. Občas komunikovali s centrálou v Hustonu, kde jim několikanásobně vysvětlovali, co patří do jaké krabice s nejrůznějšími čísly. To si nemohli nacvičit a nabalit ještě před startem? To se jako dívám na komedii s mistrem Beanem? Laurel a Hardy na Dragonovi a Charlie Chaplin na ISS? A k tomu ještě nekonečné vyrovnávání tlaku a teploty… A dost! Přestalo mě to bavit.

 

A teď ještě něco k ponožkám v sandálech. Tohle téma se totiž objevilo pod článkem o rouškomilcích, i když jen okrajově. V českých krajích je nicméně velmi oblíbené a mnozí z těch, co radostně nosí roušku za všech okolností, s odporem hledí na „burana“, který nosí ponožky v sandálech.

 

Po mnoho let jsem považoval za samozřejmé, že v létě nosím sandály bez ponožek. Nijak zvlášť jsem nad tím nepřemýšlel, prostě jsem byl rád, že mám na nějaký čas od ponožek pokoj. Nepovažoval jsem to za jakousi povinnost nevypadat jako blb, ale za ulehčení. Někdy v devadesátých letech jsem si však všiml, že mám pěkně zasviněné sandály. Ne zvenku od bláta, ale zevnitř od vrstvičky nevoňavého nánosu. Tak jsem ty sandály šel vydrhnout do koupelny. Jsem čistotný člověk, a pročež jsem je drhnul čím dál častěji. Začalo mi to vadit.

 

Zkrátka a dobře: Každý člověk má na povrchu těla nějakou vlhkost. To platí i pro chodidla. Když jdete naboso v sandálech ve městě, kde je spousta prachu, v němž se může nacházet všelijaké svinstvo, včetně zbytků psích exkrementů, tak vám ta směs na povrchu zvlhlého chodidla začne vytvářet film. Ten pak při chůzi vmačkáváte do výstelky sandálů. Ráno do těch zasviněných sandálů v pohodě vsunete právě osprchovaná chodidla, a když uvidíte nějakého týpka, který má v sandálech ponožky, bohorovně se tomu zasmějete.

 

Netrvalo dlouho a pochopil jsem, že kdybych chtěl udržovat svoji čistotu, musel bych každý večer prát sandály. Jedny by samozřejmě nestačily, protože by do rána neuschly. U ponožek je to ale úplně normální. Čistotný člověk má sadu ponožek a každou z nich má na jeden den. Ponožky fungují jako hygienická vložka. Od chvíle, kdy jsem tohle pochopil, nosím do sandálů ponožky. Ne vysoké až na lýtka nebo podkolenky, ale kotníčkové.

 

Sandály se v létě nosí proto, aby v tom parnu mohla noha větrat. Hygienická vložka tomu nijak zvlášť nebrání, jelikož je prodyšná, ne však svinstvu prostupná. Sandály tak udržuji v čistotě dostatečný čas, hygienické vložky měním každý den. Je třeba podoktnout, že mám na mysli kompaktní sandály. Něco jako více větrané mokasíny, ne nazouvací umělohmotné šlapky. Do těch druhých, ve kterých vyjdete na krátkou procházku do přírody či na pláž, ponožky skutečně nepotřebujete. Ty šlapky se totiž dají snadno opláchnout.

 

Jsou tací, co v létě nosí neprodyšné umělohmotné tenisky. Někteří v nich mají ponožky a nikdo se jim nesměje. Ani ti, co v nich ponožky nemají, takže jim ty tenisky zasmrádnou rychleji. Je to prostě cool a in. Na každém rohu je kontejner se směšným odpadem. KONEC (Máje).


komentářů: 5         



Komentáře (5)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

Evo
5
Evo * 04.06.2020, 09:34:30
'Snažím se pouze zachovat si rozum.'
Good luck. Ja uz se nesnazim.

4
K predchozimu: (neregistrovaný) 03.06.2020, 22:38:59
No jo, to jo. Úžasný .

Lucifer
3
Lucifer * 02.06.2020, 22:28:22
Možná že se mýlím

https://www.youtube.com/watch?v=HMtDEindvYU

Lucifer
2
Lucifer * 01.06.2020, 18:08:03
Vladimír Mišík a ETC / Josef Kainar - Sochy

https://www.youtube.com/watch?v=2GY_0CrrDSI

Evo
1
Evo * 01.06.2020, 17:13:31
No jiste. Povazovat to vsechno za samorejme je prirozena vec. Úžasný Úžasný Úžasný

«     1     »