Na rozcestí
Lucifer
Vánoce jsou na dohled a jak se zdá, tak kulinářsky si je už užíváme. Proto jsem se rozhodl, že během svátečního období přeruším dodávku fyzikálních myšlenek a zaměřím se na něco svátečnějšího. V knihkupectví jsem si dnes obstaral další knížku, a tentokrát není téměř vůbec zaměřena fyzikálně. Jmenuje se Lidstvo na rozcestí a napsal ji Radomil Hradil. Předem podotýkám, že obsahuje i myšlenky, se kterými tak úplně nesouhlasím, ale její podstata je velmi zajímavá. Na úvod započínajícího týdne - spolu s Mikulášem, Čertem a Andělem - ocituji krátkou pasáž, která se týká mobilních telefonů. Užijte si to: Není tomu tak dávno, kdy mnoho domácností nemělo dokonce ani pevnou linku a telefonovat se chodilo do telefonní budky nebo na nejbližší poštu. Spojení bývalo velmi špatné, linky přetížené a vyřízení jednoho hovoru na poště mohlo zabrat třeba hodinu, než se úřednici za přepážkou podařilo navázat spojení. Tato situace trvala ještě nějaký čas po listopadu 1989 a například volání z mincovního automatu do ciziny bylo značně dobrodružné. Dnes potkáváme na ulicích, v dopravních prostředcích, v obchodech, v restauracích, ve foyer divadel a koncertních síní běžně lidi s mobilním telefonem přitisknutým k uchu a hlasitě a bez větších skrupulí řešící své soukromé i pracovní záležitosti. Mladší ročníky s nevídanou zručností vyťukávají své SMS zprávy a ti ještě mladší na mobilech nových generací hrají hry, surfují na internetu, dívají se na filmy a kdoví co všechno ještě. Někteří lidé se dokonce pohybují nebo sedí ve vlaku a jinde s mobilním telefonem v ruce, i když ho zrovna nepoužívají, snad aby mohli okamžitě reagovat, kdyby jim někdo zavolal nebo poslal zprávu. Trochu připomínají zbožné věřící svírající v rukou modlitební knížku či růženec a odříkávající si své modlitby; i jejich poněkud nepřítomný pohled bývá podobný. Mobilní telefon za těch pár let změnil a ovládl náš svět, přinejmenším jeho lidskou část. Tato technologie se však dotýká i ostatních přírodních říší. Mobilní telefony přinášejí nejen změny ve způsobu mezilidské komunikace, ale také velká zdravotní rizika. O těch se obvykle příliš nehovoří - tedy alespoň u nás, zatímco v zahraničí jsou předmětem bouřlivých diskusí laické i odborné veřejnosti. Konec citátu - a já se domnívám, že se jedná o jeden z příznaků naší cesty na rozcestí.
06.12.2010, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 12