Neviditelný čert

Na policích veřejné knihovny je možné okamžitě rozlišit, které knihy se vůbec nepůjčují a které jsou žádané. Jednou z nejohmatanějších knih je, alespoň u nás, korespondence slavného spisovatele a proslulé novinářky (neřeknu…). Slavný neznamená ještě populární a vyhledávaný. Proto jsem se podivila, čím že přitahují pozornost právě dopisy autora tolik temného. Stačilo letmé prolistování: otevřená erotika, milostná setkání popisovaná slovy, jimž se básník a dobře vychovaný člověk pečlivě vyhýbá.

Stella

U nás se debaty na téma umělcova soukromí objevují nejspíš od poloviny 19. století, kdy poprvé vyvstala otázka, co s Máchovým životopisem a kde získat jeho podobiznu. Když později zvědavý Jakub Arbes rozluštil zašifrované Máchovy deníky, přemýšlel o tom, zda je vůbec myslitelné někdy něco podobného zveřejnit. Netroufl by si. Po listopadu 1989 se hurá sláva začalo z básníkových deníků hojně citovat a čas od času se Máchovými slovy ohání kdejaký pitomec, který ovšemže jinak ani neví, že existuje nějaký Máj. Proč to dělá? O Máchově zdravém těle přece nikdo nepochyboval.

Asi proto, že člověk bez talentu a bez schopností rád vidí, že velká osobnost se v soukromí chovala stejně jako on, možná i hůře. A přirozeně každému vadí, když je před něj umělec, člověk se svými vášněmi a slabostmi, stavěn jako morální vzor. Avšak za to nemůže ani Mácha, ani jiní autoři. Chyba se stala jinde. V upřednostňování životopisů na úkor samotného autorova díla. Ve zbožštění i sebezbožnování umělce. Protože potřebujeme mýtus, a tak si ho vytváříme, možná bezděčně.

Ale takový Tyl určitě netoužil po tom, aby se stal následováníhodným otcem a manželem. Protože jím ani nebyl. Jeho cílem bylo vytvořit české divadlo a k tomu ještě stihl položit základy české prózy a novinařiny (ač o tom nejspíš ani takto neuvažoval). Tak, chytrolíne, který o něm víš především to, kolik dětí měl se svou švagrovou (mimochodem, ve třech jim to dobře klapalo), odlišuj od Franty Nováka, který žije úplně stejně, ale převrat v literatuře sotva provede a nejspíš nezformuluje ani teorii všeho. Čímž není řečeno, že jeho lidská hodnota je nižší.

Tak mě napadlo, proč si někdo jako předlohu pro televizní seriál nevezme život takové Marie Majerové? Psala dobře, platila za moderní spisovatelku a její život přímo ukázkově odráží cestu umělce první poloviny 20. století. Ta byla čilejší než Božena Němcová! Vždyť sám bohém Gellner si ji odmítl vzít proto, že je v ní „příliš mnoho pohlavnosti“. Pokud jde o pikantérie, tato představitelka socialistického realismu skýtá větší inspiraci už proto, že málokdy schází na fotografiích či filmových záběrech komunistických shromáždění všeho druhu (ještě začátkem 30. let kritizuje komunisty za ztrátu mozku). U ní jde o kontrast vzorové soudružky, jako reprezentantky impotentního režimu, a ženy „z lidu“ – která ovšem toužila po lepší společnosti. „Strana“ jí tuto možnost poskytla. Zvolit si Majerovou (Neumanna, Nezvala, Pujmanovou…), to by nebylo ono? Proč?

Vůbec, při vnímání minulosti se děje zvláštní věc: čím časově vzdálenější událost nebo člověk, tím spíš si dovolujeme postoj shovívavý, až posměšný. Legrácky z divocha, komické scénky s torturou. Zkuste to, jste-li toho schopni, vtipkovat o Aborigincích či o hrůzách páchaných islámským státem. Anekdoty o koncentráku vypráví jen úplný idiot. (Jsou mezi námi a stydí se čím dál míň.) Asi v nás pracuje sebezáchovný pud – nemůžeme hluboce prožívat nános minulých hrůz. Děláme si místo pro ty nové. K osobnosti dávné doby si už můžeme ledacos dovolit, opak sotva někdo dokáže… To už je dávno! Říká se. Ale – ono to BYLO! Z minulé viny se zločinec nevylže.

Stará pravda říká, že na nás nejvíce působí to, co v nás probouzí nejnižší pudy, erotika především. Jenomže: ty Máchovy deníky nebyly určeny veřejnosti. U dopisů ovšem mnozí literáti přímo předpokládali, že si dopisy někdo schová a že korespondence dokreslí dílo a ušlechtilou povahu autora. Máchův deník cizí oči vidět neměly. Snad jen, kdyby Karel Hynek tušil, co o svých intimnostech jednou kdekdo naplácá na internet, nic by nešifroval.

A jsme u jádra problému: znamená soukromí umělce něco méně, než soukromí běžného člověka? A druhá část otázky: když umělec zemře, automaticky se jeho intimita, jeho nejvnitřnější záležitosti, mohou stát veřejným majetkem? Odpovídám: Ne. Prostě a jednoduše, co nám umělec sám neodkázal, to budiž skryto. Stručně řečeno: co nám je do toho.

Tvářit se poťouchle a zasvěceně šeptat tajemství o někom, je snad omluvitelné u klepů o veřejné osobnosti, která se sama prezentuje jako vzor všech ctností. Ale skutečný inteligent ví, že vzorem být nemůže. Ani jako vzor nevystupuje. To až frustrovaný jedinec mu připisuje první poslední, obvykle slovy: Takoví jsou nejhorší. A frustrovaný jedinec (často sdružený s jemu podobnými frustrovanými jedinci) začne, obvykle před volbami, házet do sociálních sítí fakta i fotografie (videa) o úspěšnějších, než je on… Už to opět běží!

V osmé třídě nás češtinářka napomenula, abychom o manželovi Magdalény Novotné nemluvili jako o Jiříkovi, protože on pro nás žádným Jiříkem nebyl. Byl to manžel Magdalény Novotné a dědeček Barbory Panklové (Barunky Proškové). Myslím, že to se vztahem k Jiříkovi jako literární postavě přehnala, ale vštípila nám uvažování, o tom, kam až můžeme. Vzpomněla jsem si na to, když nás v sedmdesátých letech doma navštívil neznámý soudruh (Říha, jak jinak), aby sondoval o životě příbuzných v zahraničí. O mém otci a matce klidně mluvil jako o mámě a tátovi. Nebetyčná drzost!

Seriál o Boženě (Němcové!) skončil a na jiném programu dávali reprízu filmu Dlouhá bílá nit. Ztráta nevinnosti, zmarněné sny a zmarněná láska, malí lidé a veliké drama - všechno „potichu“, náznakem. Žádné rány mezi divákovy oči, jak je do nás buší televizní obrazovka, protože on by jinak nikdo asi nepochopil, co tam ti dva dělají.

Film jako čistá voda! V dusné, přehřáté době. Zastavení, ohlédnutí. Zamyšlení nad tím, že i ten náš život je nejspíš drama, které stojí, stálo, za to. Také tak se může.

Pozn. Stella: Na podobné téma zde byl už příspěvek Na jedno téma (na dvě, na tři…) – Odhalování.

06.02.2021, 17:14:50   Publikoval Luciferkomentářů: 4