Neviditelný čert

Když se studentům poštěstí, dostanou učitele se smyslem pro humor. Když se příroda splete, obdaří smyslem pro humor i významného ekonoma. Když se významnému ekonomovi poštěstí, uplatní i literární talent, jako se to podařilo Stephenu Leacockovi, ekonomovi i spisovateli v jednom. A když sáhneme po jeho věhlasných Literárních poklescích, poštěstilo se také nám, čtenářům. Protože je čas lásky a namlouvání, sáhněme po Leacockových dobrých radách v Průvodci dokonalého milence neboli Jak si vybrat družku na moři i na souši.

Stella

Předmluva

O důležitosti výběru manželky

Velice málo lidí oceňuje pravý význam výběru manželky. Stačí pohled na manželky jiných mužů, aby si člověk uvědomil, jak nedbale byly tyto manželky vybrány. Spousta jich je příliš malá, jiné jsou zas příliš velké. A opět jiné, i když svými rozměry vyhovující, jsou zase nevalné jakosti. Některé mají nedokonalé zabarvení nebo se z nich barvy snadno smyjí…

V jakém stáří se má muž ženit

... Čtrnáctiletému muži se dosud nedostává dost šířky – ba dokonce ani výšky. Jeho charakter sotva dosahuje oné zralosti, kterou bude mít v šedesátce… Západní ženy nejsou ve dvanácti letech ještě zformované. Moudrý muž tedy počká, až budou větší…

…V jakém věku tedy by měla mladá dívka nebo mladý muž pomýšlet na manželství?… Jakmile mladá dívka začne mít pocit, že chce mít svůj vlastní dům – a to veliký –, dům s komorníkem a šoférem a se dvěma auty v garáži a s lóží v opeře, pak nastal čas, kdy se musí ohlížet po manželovi. Její otec jí tyhle věci nikdy neposkytne…

Co by mladí lidé měli vědět

... Nejdůležitější je, aby se naši mladí lidé patřičně seznámili se zdravotnickými zásadami, krátce řečeno, aby znali svá vlastní těla. My sami jsme onehdy poznali jednu dívku – pořádně velkou, žádnou maličkou Indku – která nevěděla, kde má jícen. Zřejmě dvacet let s tím jícnem chodila a netušila, že nějaký má… Tahle dívka, třebaže se zdála půvabná navenek, se pro manželství zřejmě nehodila. Skutečně musíme každému mladému milovníkovi důrazně poradit, aby si nenechal vnutit žádnou dívku postiženou ignorancí tohoto druhu. Milenec by měl napřed jemným vyptáváním zjistit, jaký je stav vědomostí jeho nastávající nevěsty. Může své otázky formulovat s něžností vypočítanou na to, aby utlumila každé možné znepokojení. Například:“ Pošeptej mi, miláčku, co pokládáš za primární funkci jater?“ Nebo: „Dušičko drahá, pověz mi, jaké jsou varovné signály koagulace v hlavě?“

... Jeho dotazník pak může vypadat třeba takhle:

1. Drahoušku, označ mi co možná stručně umístění a funkci tukových žláz.
2. Vyjmenuj mi tím svým živým způsobem všechny kůstky lebky a potom mi dej pusu.
3. Co bys pokládala, miláčku, za varovné příznaky ataxie lokomoce a co by sis, srdíčko moje, počala, kdyby mě to postihlo?“

Námluvy, jejich postup a etiketa

... Všechny autority v téhle záležitosti se shodují v jednom bodě. Mladý milenec musí trávit čas v bezprostředním styku s přírodou. Na útěku před lidským hemžením se musí zahrabat v lesích: tam, v srdci hvozdů musí lehat na zádech, vzhlížet vzhůru k obloze a přemýšlet o tom, jaký je bídný červ. Nebo musí šplhat do horských výšin, stát na závratném útesu a nechat vítr, aby mu dul do vlasů. Přitom musí meditovat, jak nepatrně by záleželo na tom, kdyby ho vichr rozerval na cimprcampr a odfoukl pryč…

Poněvadž takovýhle postup byl celými generacemi básníků a milenců uznán za absolutně povinný, troufáme si v naší příručce poněkud jej zjednodušit jeho zredukováním do běžné rutiny. Takže mladý milenec, který si třeba není jistý, kde a jak by měl začít, může plnit své povinnosti systematicky.

Rozvrh dne pro dokonalého milence:

…

Nabídka k sňatku

…Dáváme proto rozhodně přednost nabídce k sňatku dopisem… Troufáme si navrhnout následující text:

Drahá slečno Taková a Maková,

od první chvíle, kdy jsem měl tu čest poznat Vás u hromady pilin za naší pilou na pikniku Ymky dne 18. června t. r., uvědomil jsem si, že k Vám chovám cit, který se liší od jakéhokoli citu, který jsem kdy choval ke komukoli, k němuž jsem vůbec choval nějaký cit… Od té chvíle, co jsem Vás poznal, měl jsem také to potěšení, že jsem poznal i Vaši matku a Vašeho pana otce a naučil jsem se je ctít a milovat. Myslím, si, že Váš pan otec je roztomilý nad všechno pomyšlení. Nevypadal snad k zbláznění elegantně v tom rozkošném sametovém kuřáckém kabátku onehdy večer? Moje city k Vaší paní matce jsou také něčím, co by mi mělo dát další nárok na Vaše vlídné uznání. Já sám jsem matku nikdy neměl. Ale teď, když jsem viděl Vaši matku, jsem svým způsobem rád.

Moje vyhlídky do života jsou takové, že mi přinejmenším umožní udržovat Vás na té úrovni, na jaké jste udržována teď. Třebaže můj plat není velký, postačí Vás uživit a oblékat Vás aspoň částečně, což je vše, co si nyní troufám žádat. Po smrti svého strýce očekávám, že zdědím velmi značné osobní jmění, pročež je jasné, že abych získal uspokojující postavení, stačí mi jen strýce otrávit. Na základě tohohle všeho si troufám požádat Vás o Vaši ruku a prosit o laskavou odpověď co nejdříve, až se Vám to bude hodit, do skřínky 606, poste restante na zdejším poštovním úřadě.

Sotva je nutné naznačovat korektní formu, v jaké by měla být odpověď na takovouhle nabídku stylizována. Výuka v obchodní korespondenci, poskytovaná teď všem mladým dívkám na našich školách druhého stupně, takovou stylizaci nesmírně usnadňuje. Ale můžeme pouze navrhnout, že normální a obvyklá odpověď v nejlepších kruzích vypadá asi takhle:

Vážený pane,

potvrzuji příjem Vašeho dopisu z 18. t. m. a odpovídám, že Vaši nabídku kdykoli na dobírku přijmu.

S láskou a políbením Vaše milující Lucinda

Fyziologie lásky

... Zdálo se nám, že moderní próza už stejně hodně dluží fyziologům a jejich výzkumům o životních procesech v lidském těle a že by mohla s prospěchem jít ještě dál týmž směrem…

... Jako ilustraci připojujeme zde ukázku z takové povídky. Má název Fyziologický Filip…

... Filip přitahoval dívčinu postavu k sobě, až ji měl těsně u své vlastní postavy, paralelně k ní a perpendikulárně, a pak naklonil horní obratle své páteře vpřed a stranou, až se svou tváří přiblížil těsně k její tváři. V téhle pozici, ve které se dá těžko setrvat delší dobu, spojil svůj horní ret s dolním, vyšpulil oba vpřed a přitiskl je hebce k jejím rtům, pohybem, který je možno vidět u orangutanů, nikoli však u hrochů…

Konec ukázek.

„Co tím autor chtěl říci?“ Neberme se vážně, neberme se vážně.

Dobrý humor nestárne. I k té shovívavé ironii ovšem musí člověk dozrát…

Zdroj: Leacock, Stephen: Literární poklesky, Mladá fronta, Praha 1986

22.05.2021, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 6