.:: Neviditelný čert ::.

Betlémská hvězda

rubrika: Pel-mel

Přibližně před 2000 lety se podle křesťanské víry narodil Ježíš Kristus.

Lucifer

Krátce po jeho příchodu na zem stáli tři králové před jeslemi, v nichž ležel chlapeček. Jedna hvězda je údajně měla přivést do Svaté země. Avšak žádná ze známých hvězd a souhvězdí nepřipadá do úvahy jako ukazatel na cestě. Co vlastně ale tehdy svítilo na nebi? Touto otázkou si lámou hlavu již dlouho slovutní teologové, právě tak jako i astronomové.

Zdroje jsou skutečně velmi nejisté. V Novém zákoně je hvězda z Betléma zmíněna na dvou místech v Evangeliu apoštola Matyáše. Je zde psáno: "Když se nyní Ježíš narodil v Betlému v Judei, ve dnech krále Heroda, viz, zde přišli mudrci z Východu do Jerusalema, říkali: Kde je nově narozený král Židů? Neboť my jsme viděli jeho hvězdu na Východě a přišli jsme, abychom ho vzývali." To druhé místo zní: "A viz, ta hvězda, kterou viděli na Východě, šla před nimi sem, až došla a tiše stála na místech, kde bylo to dítě."

Aby astronomové mohli určit tento nebeský jev, který přichází do úvahy jako vysvětlení pro hvězdu betlémskou, musí znát, pokud možno co nejpřesněji datum tohoto úkazu. Také zde poskytuje Bible jeden odkaz. V Lukášově evangeliu stojí: "V oněch dnech vydal císař Augustus rozkaz, zanést do daňové listiny všechny obyvatele říše. To se stalo poprvé; tehdy byl místodržitelem Syrie Quirinius."

Další záchytné body poskytují historické osoby. Klíčovou postavou je přitom král Herodes. Dlouhou dobu historikové věřili, že zemřel v roce 4. př. n. l. odvolávali se na zprávy židovského historika Flavia Josepha, který vše sepsal na konci 1. století našeho letopočtu. Podává zprávu, že Herodes zemřel krátce po zatmění Měsíce před pašijovým svátkem. Nejprve se astronomové domnívali, že se muselo jednat o zatmění z 13. března roku 4. př. n. l. Další líčení Bible ze života Ježíše dovolují závěr, že mudrci navštívili dítě, když bylo asi 15 měsíců staré. V důsledku této skutečnosti se Ježíš nemohl narodit po roce 6. př. n. l. Ve skutečnosti je skoro jisté, že se Ježíš nenarodil v roce nula, nýbrž již mnohem dříve.

Běžné vysvětlení "betlémské hvězdy" bylo po dlouhou dobu takové, že se jednalo o kometu, tedy o skutečně nápadný nebeský úkaz. Čínské zdroje popisují hvězdu s ohonem v roce 5 př. n. l., kterou bylo možno spatřit v souhvězdí Kozoroha. Již od 14. století ukazují četná umělecká zpodobnění tři mudrce a kometu nad chlévem, v němž obklopeny volem a oslem měly stát jesličky s Ježíškem. Jedním z nejznámějších děl tohoto druhu je freska Giotto di Bondone "Klanění tří králů". Giotto pozoroval v roce 1301 Halleyovu kometu, o níž je zmínka již v antických zdrojích. Pod dojmem této nebeské podívané namaloval o dva roky později na svém obraze na nebi hvězdu s ohonem.

Mezitím astronomové z několika důvodů opět ustoupili od teze komety: v dobách kolem narození Krista byly hvězdy s ohonem spojovány spíše s pohromou, než se spásou. Dále není důvěryhodné, že by kometa byla nápadná pouze mudrcům z Východu, a ne lidu Judey nebo římským okupačním vojskům. Na každý pád žádné další zdroje neinformují o takovémto nebeském fenoménu z dané oblasti. také hlášení o pozorování z Číny je omezeno pouze na jedinou zprávu. Halleyova kometa rovněž vypadává z vysvětlení: stála na nebi dávno před narozením Krista, a to od srpna do listopadu roku 12 př. n. l. Kromě toho mluví apoštol Matyáš vysloveně o hvězdě. Přitom rozdíl mezi hvězdou a nápadnou kometou s ohonem byl tehdy lidem naprosto běžně znám.

Z dalších možností přicházela astronomům do úvahy supernova, avšak při četných pozorováních nebe, které se dosud uskutečnily, se nenašel žádný zbytek supernovy, jenž by zapadal do předpokládaného narození Krista. Další teorie se vrací k slavnému astronomovi Johannu Keplerovi, který začátkem 17. století vypočítal, že v roce 7 př. n. l. se musela objevit takzvaná královská konjunkce. Při této konstelaci planet je postavení Jupitera a Saturnu na nebi velmi blízko sebe. V daném období to nastalo během jednoho roku dokonce třikrát. Přesto však nesplynuly do jedné jediné světlé hvězdy, jak o tom hovoří evangelia, nýbrž byly viděny vždy odděleně od sebe.

Dodnes není žádná definitivní odpověď na fenomén zvaný betlémská hvězda. Je dost možné, že se jako astronomická událost nikdy nestala a měla být považována pouze za symbol jednoho vyprávění autorů Bible.