Neviditelný čert

Podle Gregoriánského kalendáře, který je momentálně na světě nejpoužívanějším, nastává 31. prosince konec roku. Přesně o půlnoci se starý rok změní v nový rok. Jako když starou verzi nějakého programu v počítači nahradíte novou verzí. V přírodě však změny tak bleskově neprobíhají. Některé sice proběhnou rychle, většina z nich se však děje pozvolna. Nečekejte tudíž, že první minuta na Nový rok se bude lišit od poslední minuty na Silvestra.

Lucifer

Kalendářních svátků máme v jednom roce dost velký počet. Vypadá to, že máme pořád co slavit. Po Vánocích Silvestr s Novým rokem, potom Velikonoce atd. A kromě toho ještě narozeniny a jmeniny. Chápu, že pro mnohé lidi je to vítána příležitost, jak dát nebo dostat dárek, sejít se se svými blízkými a popřípadě i kamarády, odšpuntovat láhev vína nebo nějakého jiného alkoholického moku … Fantazii se meze nekladou.

Lidé si občas potřebují oddechnout od běžných starostí. Uvolnit se, zrelaxovat a popřípadě i pořádně si zařádit. Někteří si libují v pyrotechnických pomůckách, klidnějším stačí marihuana nebo perník. Ti hloubavější se začtou do nějakého literárního skvostu.

Jeden z nich vám nabízím. Totiž pohádku o Reinkarněnce. Je krátká, takže by vám k přečtení mohla stačit minuta po silvestrovské a novoroční půlnoci. Pak můžete v klidu usnout za zvuku petard a dalších rachejtlí, a někdy v poledne se znovu narodit.

V jednom království, které se nacházelo na planetě Potulné obíhající kolem hvězdy Toulavé někde na okraji Šlehačkové dráhy, se velmi konzervativně vyhlížejícímu královskému páru už asi pojedenácté narodilo dítě. K naprostému uzoufání krále (královna si vcelku lebedila) to zase bylo děvče – tedy princezna. Chudák král z představy, že už má asi jedenáct princezen a furt žádného prince, z toho byl takříkajíc na plech, což jeho rádcové přijali jako výzvu vybrat si další dovolenou – tedy celkově zhruba už jedenáctou.

Když se Jedenáctka, které se v tajných kruzích posléze začalo říkat Reinkarněnka, narodila, zjistila, že to není poprvé. Nevěděla sice, kolikrát se už narodila, protože byla ještě malá a neuměla napočítat ani do dvou, ale cítila, že už hodně krát. A také měla pocit, že v minulém životě nebyla děvčetem. Přišla na to, když se poprvé počůrala.

Chtěla svůj objev sdělit velkým lidem, kteří se kolem ní motali – především královna, král byl stále ještě na plech –, ale ať se snažila sebevíc, nic víc než békání ze sebe nevypravila. A tak békala, počůrávala se, békala, občas i spala, až se konečně naučila mluvit. No jo, ale teď zase nevěděla, co chtěla těm velkým lidem říct. A tak žvatlala takové ty běžné roztomile hloupoučké nesmysly, které pak říkala svému princi, a když se jí narodila princezna, tak na ni šišlala totéž.

Celý život žvatlala o ničem. Občas se v noci probudila s takovým divným pocitem, že jako něco, ale kurňa co. No a tak nakonec umřela.

A znovu se narodila.

31.12.2024, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 0