Zapomenutá struna

rubrika: Pel-mel


Někdy můžete mít pocit, že vše se zhroutilo a vy nevíte jak dál. Zachvátí vás hluboká deprese a přemýšlíte, že svůj život ukončíte. Život vám však nabízí poslední záchranu, kterou máte v sobě. Jestli si myslíte, že vám praskly všechny struny, mýlíte se. Vždy je k dispozici alespoň jedna struna, kterou jste opomíjeli. A tak svůj život znovu rozehrajte. Nikdy se nevzdávejte.

 

Lucifer


Kdysi žil slavný houslista Paganini. Někteří o něm tvrdili, že je to podivín. Jiní zas, že hraje jako anděl. Ze svých houslí vyluzoval kouzelné tóny.

 

Jednou večer hrál v přeplněném sále. Paganiniho přivítali s potleskem. Mistr uchopil housle a začal v naprostém tichu hrát. Noty čtvrťové a osminové, tóny a půltóny, oktávy a trylky jako by měly křídla a na pokyn jeho ruky létaly. Najednou posvátné vytržení publika přerušil cizorodý zvuk.

 

Paganinimu praskla jedna struna.

 

Dirigent se zarazil. Orchestr doprovázející houslistu utichl. Publikum oněmělo.

 

Paganini ale nepřestal hrát. Díval se do partitury a dál na své housle spřádal kouzelné melodie. Za několik okamžiků mu ale praskla na houslích další struna. Dirigent se zastavil. Orchestr opět utichl. Paganini ale pokračoval.

 

Jako by se nic nedělo, dál hrál překrásné melodie. Publikum si ničeho nevšimlo. Dokud s nepříjemným zavrzáním nepraskla třetí struna.

 

Všichni zděšeně vykřikli: „Ach!“ Orchestr přestal hrát. Publikum zadrželo dech, ale Paganini pokračoval.

 

Smyčec hbitě běhal po jediné zbývající struně houslí a vyluzoval nadpozemské tóny.

 

Ani na jedinou notičku se nezapomnělo. Orchestr se vzpamatoval a publikum bylo přímo nadšené.

 

Paganini ke své slávě přidal další vavřín.

 

Stal se symbolem člověka, který dokáže nemožné.

 

Zdroj: Bruno Ferrero, La cena in Paradiso, Elledici, Torino 2016; překlad Veronika Matiášková, Hostina pro duši, Portál s.r.o., Praha 2017

 

Dodatek

 

V životě se může stát, že se vám vše zhroutí. Máte pocit beznaděje. Uvědomte si, ještě máte aspoň jednu strunu, takže můžete hrát dál.

 

Osvoboďte svého Paganiniho!

 

Naučte se vidět, že život vám vždycky nechává aspoň jednu strunu. Když vám není do zpěvu, nepovolujte. Zůstala ještě struna moudré vytrvalosti, to staré dobré „zkusím to ještě jednou“.

 

Život vám nikdy nepřetrhne všechny struny. A nejlepší tóny zahraje vždycky ta zapomenutá struna: vaše víra, vnitřní síla, vaše naděje, ti, kdo vás mají rádi.


komentářů: 0         



Komentáře (0)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_