Komunikace ve dvou jazycích oddaluje příchod demence

rubrika: Pel-mel


Hovoříte-li dvěma jazyky, zabraňujete ochabování mozku, jež přichází s věkem.

Zuzana


brainsecondlanguage.jpgPoslední studie, prezentovaná vědci americké 'Association for Advancement of Science' ve Washingtonu, přišla na to, že lidé, hovořící dvěma jazyky, jsou mnohem více chráněni proti Alzheimerově chorobě než ti, komunikující pouze jedním jazykem. Několik studií demonstrovalo zřetelné spojení mezi používáním druhého jazyka a kognitivním ochabováním. Bilingvismus funguje jako 'mentální gymnasium', které udržuje mozek v aktivitě i v pozdějším a pozdním věku, tvrdí vědci. Vědci přišli na to, že bilingvální pacienti s pravděpodobně přicházejícím Alzheimerem daleko spíše oddálí symptomy nemoci než monolingvální pacienti. Dvojjazyčnost ve skutečnosti dokázala oddálit příchod Alzheimera lip a účinněji než jakékoliv léky, které jsou v současnosti předepisovány ke kontrole této nemoci.

Zjištění, že dvojjazyčnost může oddálit choroby na čtyři až pět let, je pozoruhodné. Neexistuje žádný farmakologický zásah, jehož efekt by se s tímto dal srovnat. Bilingvismus je kognitivně náročný a přispívá kognitivním rezervám úplně stejně jako další stimulující intelektuální a sociální aktivity. Vědci věří, že tento efekt je podstatně víc spojen s používáním zde zvaného "second language', než je spojen s faktory rozdílu ve vzdělání a v povoláních mezi dvojjazyčnými a jednojazyčnými lidmi. Experimenty ukazují, že to má co dělat s mnohem větší duševní námahou, kterou užívání druhého jazyka vyžaduje.

Bilingvální člověk povzbuzuje mozkovou činnost obzvláště v jedné velmi důležité oblasti, která je známá jako řídící kontrolní systém. Tento kontrolní systém s věkem chátrá, ale u bilingválních lidí je tato funkce v mnohem lepším stavu a na lepší úrovni. Dá se to přirovnat k rezervní nádrži v autě. Jestliže vám dojde benzín, můžete pokračovat v jízdě, neb máte rezervu.

Shrnuto a vědci podepsáno - současné studie ukázaly, že žonglování mezi dvěma jazyky pomáhá procvičovat mozek a udržuje ho v kondici i u starších lidí. Závěrem tedy vědci mohou potvrdit, že bilingvismus je velká výhoda. Bilingválni lidé musí 'přepínat kód', což je mentální vyjednávání mezi jazyky, které používají.


21.02.2011, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 25         



Komentáře (25)

Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 2 »

10
Miloš (neregistrovaný) 21.02.2011, 19:41:02
Nevím, jestli ty výstupy studií nejsou trochu matoucí. Není spíše tak, že lidé zabývající se jakoukoliv duševní činností a soustavně tak procvičující mozek jsou Alzheimerovou chorobou méně ohroženi?
9 :)
Zuzana (neregistrovaný) 21.02.2011, 19:24:22
Kdo se neuci cizi jazyky, tomu nejen zakrnuje mozek, ale nedomluvi se nikde nez v mistni hospode. Na druhe strane tenhle vyzkum neresi dobrovolne uceni se cizim jazykum, zatimco sedime doma za peci. Zabyval se starsimi lidmi s hrozicim Alzheimerem a zaroven zjistil, ze lidi, kteri se byli nuceni naucit jazyk nove zeme, protoze predtim byli nuceni odejit ze stare - at uz z ekonomickych nebo politickych duvodu, se jaksi nechtene dopracovali timto lepsiho stavu mozku. Byt In nebo neIn je jina otazka.
A ne, nedela se z toho 'zbytecna veda', je to imho zajimavy a poucny vyzkum a vsimnete si, ze prepinani z jednoho jazyka na druhy ma lepsi ucinky na mozek nez vzdelani a jakkoliv na mozek narocne povolani.
Takze nove zjisteni oproti vasim argumentum o davne prokazanosti to podle meho nazoru je. Pricemz samozrejme respektuji vas nazor.

A Marii dekuji zejmena!
8
MAX (neregistrovaný) 21.02.2011, 19:04:42
No já nechci někoho naštvat, ale to už je dávno, dávno prokázaný, že učení cizích jazyků, jakož i např. učení se různejch textů, básniček atd.,se podílí velkou měrou na tom, že ty naše mozkovny fungujou jak mají delší dobu. Myslim, že se z toho tady dělá zbytečně velká věda. Doba z nás všech dělá tyhle "bililidi", protože cizí jazyky jsou všude kolem nás. Kdo se neučí cizí jazyk - není IN. Kdo nemá mobil - není IN. Kdo nejí zdravě - není IN. Kdo nemá milenku - není IN atd. Tak díky tomu aby jsme měli pocit že jsme IN, možná nebudeme trpět Alzheimrem.
7
Marie (neregistrovaný) 21.02.2011, 14:28:32
Zabrousila jsem sem, abych si trochu oddychla od nekončícího příběhu v mém rodném hnízdě a povedlo se mi osvěžit mozkovnu tématy, zde probíranými. Děkuju za bilingvální procesy, jakož i za jogurty a další tématiku, kterou jsem s chutí pročetla a přišla tak na jiné myšlenky...
6
Zuzana (neregistrovaný) 21.02.2011, 13:24:23
Podotykam, ze ziju v zemi emigrantu a je zde samozrejme spousta lidi, kteri jsou 'bilingual', t. j. mluvi jazykem zeme do niz se pristehovali a zaroven i svym rodnym jazykem. Prave na tech bilingvalnich(a zejmena starsich lidech, jimz hrozi Alzheimerova choroba) se delaly dlouhotrvajici vedecke vyzkumy a testy. Vysledek tezko muze byt nahoda. V clanku je to celkem jasne receno. A nikdo zde by nepochyboval, ze se - ve vyzkumu - jednalo o bilingual people, tedy ty, hovorici plynne dvema jazyky. A to i v pripade, ze mozna nekteri z nich mohou jednim z tech jazyku mluvit o neco hur nez druhym. Presto musi neustale 'prepinat kod'.
5
Zuzana (neregistrovaný) 21.02.2011, 02:03:35
..nebo jim mluvi hur...
4
Zuzana (neregistrovaný) 21.02.2011, 02:00:15
A povazuji za mylne tvrzeni, ze lidem, kteri mluvi druhym jazykem nejaky cas, dela potize vyjadrit se v nem presne nebo jim mluvit hur. Nekterym dela naopak mirne potize vyjadrit se presne v puvodnim rodnem jazyce, protoze v naproste vetsine zacnou v novem jazyce myslet. Presto jsou bilingvalni..:)
3
Zuzana (neregistrovaný) 21.02.2011, 01:46:01
Uzitecne bude zalovit ve slovnicich - na webu je jich taky dost. Bilingvalni jsou lidi, kteri se domluvi dvema jazyky. Cim plynneji jsou schopni komunikovat ve druhem jazyce tim bilingvalnejsi jsou. ;) A cim pozdeji se zacnou jazyk ucit, tim vetsi dusevni namaha a tim tedy prospesnejsi ridicimu kontrolnimu systemu.
A nezalezi na tom, zda mluvi dvema jazyky s rodici, nebo v emigraci ci zamestnani v zahranici nebo mnoha jinych prilezitostech. Cizi prizvuk - u nekoho slaby u jineho silnejsi - nema s diskutovanym bilingvismem a procvicovanim mozku nic spolecneho.
Lucifer
2
Lucifer 21.02.2011, 01:25:54
Slyšel jsem o lidech, kteří se na stará kolena začali učit několik jazyků a velmi jim to prospívalo. Jinak je samozřejmě pravda, že mnozí lidé, kteří s tím při emigrování započnou v pozdějším věku, mají s druhým jazykem problémy. Důležité je započít v raném věku, což běžně probíhá v mnohých vyspělých zemích, aniž by se dotyční museli trmácet na druhý konec světa. Tím druhým jazykem budou samozřejmě mluvit o trochu hůř, ale bez problému se domluví a budou bilingvální. Ti, kteří si s tím až tak neporadí a občas usilovně přemýšlí ve svém jazyku, budou bilingvální taky, protože musí také povzbuzovat svoji mozkovou činnost.
1
Wien (neregistrovaný) 21.02.2011, 01:09:58
Podle mého názoru jsou bilingvální lidé ti, kdo s oběma jazyky vyrosli (např. rodiče mluvili každý jiným jazykem). V tom případě je ale druhá řeč natolik zažitá, že přepínání mezi oběma řečmi člověku nečiní potíže a ani u jednoho se nemusí nějak zvlášť namáhat a tak si nemyslím, že by ta studie měla v tomto případě pravdu.

Něco jiného to je, když se někdo začne jiný jazyk učit až později (třeba emigruje do jiné země), tam už se asi nezbaví toho, že musí občas usilovně přemýšlet, jak se vyjádřit. V tomhle případě bude mít studie pravdu, nicméně tady lidi nenazýváme bilingvální, pač tím druhým jazykem většinou budou mluvit o něco hůř.
«   1    2     »