Neviditelný čert

Právě se zametá pod kobereček aféra s úplatky za objednávku vozidla, v Rakousku označovaného za Pandur. Kdo byli ti slavní Panduři?

Milda

V němčině najdete velmi přesné a podrobné vysvětlení na stránce http://www.kuk-wehrmacht.de/regiment/grenzer/panduren.html

Já si zde dovolím podat stručný výtah z tohoto obsáhlého díla a případně doplnit, čeho je třeba z našeho českého pohledu. Ne každý je němčiny tak mocný, aby všemu beze zbytku porozuměl a porozumění považuji za nejdůležitější součást všeho spisovatelství.

Tato vojenská jednotka, existující pouhé desetiletí, zapsala se však do dějin, jako málokterá jiná.

Označení Pandur bylo již dříve běžné, byli to ozbrojení četníci najatí některým šlechticem. Slovo samo je pravděpodobně fonetickou obměnou latinského „Banderium". Pandury mívali zejména šlechtici severního Balkánu. Jako vojenská jednotka však vznikla především v době krize kolem Slezska a Kladska, do kterého v prosinci 1740 vpadly vojska pruského císaře Friedricha II. Později Prušáci vpadli i do Čech. Marie Terezie neměla dostatek vojska, aby se vetřelcům mohla bránit. V této těžké době byl ve Vídni i důstojník František von Trenck, energický muž se zkušenostmi z Ruska. Ten Marii Terezii, tehdy mladičké císařovně, milované lidem, nabídl, že na vlastní náklady vyzbrojí a vycvičí jednotku 1000 odvážných mužů. Císařovna nabídku přijala, Trencka jmenovala velitelem této jednotky a 27.února 1741 byl Trenckovi vydán velitelský patent.

Trenckovi bylo jedno, koho bere, z celé Slavonie a okolí turecké hranice posbíral svoji jednotku, která měla poněkud neobvyklá pravidla, zejména si vojáci směli ponechat dobytou kořist. Výsledkem byla spíše lupičská banda, než pravidelné vojsko. Už 1. dubna 1741 vyrazila tato jednotka na obranu Slezska, procházeli Vídní, kde toto spíše orientální vojsko udělalo obrovský dojem. Zejména jejich vojenská kapela, vyzbrojená šalmaji s pronikavým tónem, činelami a bubny působila odstrašujícím dojmem. Sbor měl 20 kumpanií s 50 muži a velitelé kumpánie se jmenovali Harumbassa.

Brzo se velitelé sousedících armád s Trenckem pohádali, panduři přepadli majora Menzela a málem jej zabili, za to byli vůdci vzpoury v počtu 20 mužů odsouzeni k pevnostní vazbě v tehdy ještě českém Kladsku, dnes polské Klodzko. Zbytek pandurského vojska pak byl využíván k dobrodružným přepadením a bojům v Bavorsku, snad nejznámější akcí bylo vypálení a vyrabování města Cham. Později už Baron v. Trenck svoji armádu zdvojnásobil a dalších 1000 mužů Naverboval také nové důstojníky, u nás snad nejznámější je Gideon Laudon, o němž je známá česká písnička. Spolu s pandurskou jízdou o 400 jezdcích byla pandurská armáda v počtu 2700 mužů až na Rýně.

Když však Fridrich II vpadl do kotliny České, přesunuli se panduři usilovnými pochody do Čech, kde přešli hranici u Domažlic. Pruská armáda se mezitím opevnila v Temelíně. V důsledku přerušení zásobovacích cest se však Prušáci museli stáhnout. Cesta vedla přes Týn nad Vltavou, kde se ale už v cihelně usadili panduři. Ti měli ovšem modernější taktiku, než Prusové, skrývali se v terénu a postupovali v malých skupinách, zatlačili Prusy zpátky za Vltavu a obsadili most. Na rakouské straně u Týna padl hrabě Esterházy, Prušáci měli značné ztráty a odtáhli v noci směrem k Táboru.Ztratili polovičku svého proviantu a hladověli, po Vltavě měli lodí dostat 40.000 bochníků chleba, kterou v panice sami potopili. Panduři obsadili suverénně Prusy obsazený Tábor, později i Hlubokou, kde se Prusové vzdali, docházela jim už munice. Po třech marných pokusech se vzdala u pruská posádka v Českých Budějovicích, když už Trenck chtěl obléhání ukončit. Do zajetí v Kaplicích tak padlo přes 1000 Prusů. Panduři pak přepadávali hlavně pruské zásobovací konvoje a pruskou armádu velmi oslabili. U Kolína byl Trenck zraněn, ještě ne zcela uzdravený byl císařovnou Terezíí přijat ve Vídni s velikou slávou.Trenckovo vojsko se ještě rozrostlo a bylo prohlášeno za oficiální slavonskou armádu. To se ale brzo změnilo, panduři se dali těžko ovládat a drancovali raději, než válčili. Po válce jim to spočítali, Trencka odsoudili do vazby na Šilberku, kde 4.října 1749 zemřel. Z jeho armády se stala regulární jednotka.

Panduři zavedli do tehdejších válek novou taktiku partyzánské války, která stála Prušáky více, než ztráty, které jim zasadila klasická rakouská císařská armáda. Ta bojovala ještě v blocích, ve kterých žádná kulka nepřišla na zmar.

V závěru snad poznámku - nebýt pandurů, nejspíš by Čechy obsadili Prušáci a ti by si s nějakými českými obrozenci určitě nehráli. Příklad Slezsko a Lužice, za RU tam bylo školství a úřední jazyk ještě slezský a lužickosrbský, Prusové tuhle zábavu promptně ukončili. I po obsazení Slezska Poláky byla slezská původní řeč vytlačována, nepodařilo se . Je s podivem, kolik těch Slezanů po více, než 250 letech ještě tím starým slovanským nářečím mluví. I u nás, na Moravě, ještě mnoho lidí zná původní moravské nářečí, škoda, že jich s moderní dobou ubývá. Je to snad způsobeno obrovskou migrací obyvatelstva a neúctou k tradici.

24.02.2010, 19:48:00   Publikoval Luciferkomentářů: 3