Zuzana
Cituji: "Nejde o formu. Dejme tomu, že to není špatný nápad na provokativní uměleckou performanci. Možná kouzlem nechtěného mi toto krátké video připomnělo, že obžerství, nenasytná konzumace a pubertální rozežranost víc než cokoli charakterizuje naši dobu."
Dle mého názoru - v ocitovaném odstavci je jádro pudla: provokativní forma má ve své provokativnosti náboj, jenž připoutá pozornost a donutí lidí přemýšlet - např. Lucifera přiměl přemýšlet na téma 'obžerství, nenasytná konzumace a pubertální rozežranost'. Umělec přiblíží problém formou, která celou věc umocňuje. Odpovědný je za zhruba 50% obsahu své práce, zbývající polovina je na divákovi, co z toho pro sebe vyvodí.
V podstatě žádný objekt není uměleckým objektem, dokud ho nikdo nevidí v kontextu s uměním. Uváděla jsem příklad obrazu Vincenta van Gogha, který Gogh vyměnil za jídlo s jistým arleským farmářem. Obraz sloužil u farmáře jako záplata na kurníku, dokud ho neobjevil náhodný sběratel. Sběratel umožnil výstavu Goghova obrazu v galerii a tím ho do vztahu s uměním dal. A tak je to i s na PP diskutovanými objekty jako např. struhadlo, oranžová deka Larissa, nebo třeba 'Fat Chair" (Joseph Beuys). Umělec vezme objekt denního života a přenese ho do jiných souvislostí. V tom okamžiku objekt ztratí svůj původní, užitkový význam a přijme na sebe význam, řekněme komunikativní - míněno jako komunikace mezi umělcem a divákem. Není rozdíl v tom, zda umělec objekt namaluje, vytesá, vymodeluje, atd., nebo ho přenese jako 'readymade' do souvislosti s uměním.
Před renesancí byli malíři, sochaři považováni za řemeslníky. Jediní, kteří byli považováni za umělce, byli architekti. Renesance pozvedla status řemeslníka na status umělce, téměř génia. A konceptuální umělci pak zpochybnili význam provedení umělecké práce a zdůraznili jeho konceptuální podstatu.
V r. 69 konceptualista John Baldessari požádal 12 umělců, které objevil na lidové umělecké výstavě, aby pro něj namalovali obrazy. Kazdy z umělců vyprodukoval realistickou kopii fotografie, které jim Baldessari rozdal. Na fotografiích je ruka, ukazující na obyčejné předměty a objekty, např. na nepořádek na kuchyňském pultu, lahvičky s pilulkami, či kus srolovaného plechu. Baldessari požádal přítele, aby vyfotografoval objekty, na které ukáže (odkaz k prohlášení malíře Al Helda: "Celé konceptuální umění spočívá v ukazování na věci."). Nakonec profesionální malíři podepsali namalované obrazy takto: Malba od Jane Moore, Pat Nelson a podobně. Baldessarimu se tak podařil husarský kousek: zpochybnit unikátnost a význam řemeslné dovednosti jako prvku určujícího kvalitu umělecké práce. A podařilo se mu perfektně analyzovat malířství v sekvenci separátních prací: konceptualizaci, vizualizaci, provedení a určení autorství.Ta práce je filozofická úvaha o tom, v čem umění 'spočívá' .
25.02.2010, 09:55:00 Publikoval Luciferkomentářů: 13