.:: Neviditelný čert ::.

Co je to fosa?

rubrika: Pel-mel

Venku začíná tuhnout, a tak mě napadlo, že bychom se mohli zahřát velmi plodný kvizem. Kviz píšu s krátkým i, ale dle Pravidel českého pravopisu ho mohu psát i s dlouhým i, mohl bych to však také poangličtit na quiz. Zůstanu však u české verze, a s krátkým i proto, že ten quiz bude krátký. V nadpisu se skví otázka tohoto kvizu. Zkuste na ni najít odpověď, aniž byste obtěžovali tetičku Wiki nebo strýčka Googla či jakékoli jiné jejich příbuzné:

a) Vosa v hornoslezském dialektu
b) Vosa v dolnoslezském dialektu
c) Nezisková organizace poskytující služby sociální rehabilitace a osobní asistence
d) Něco jako kříženec mezi pumou a obří vydrou, která skáče mezi větvemi jako veverka
e) Feministická organizace svazu autorského
f) Fraktální objekt samostatné anihilace

Lucifer

Tentokrát jsem si s vámi trošku zav(f)tipkoval. Správné odpovědi jsou s jistým humorným nadhledem dvě, a totiž c) a d). Odpověď c) si sami nalezněte za pomoci strýčka Googla a dále se věnujme déčku.

Fosa (Cryptoprocta ferox) se vyskytuje jen na Madagaskaru, kde je největším ostrovním predátorem. Je velká jako kokršpaněl, vypadá jako kočka, ale je vzdálená příbuzná cibetek a promyk. Představte si křížence mezi pumou a obří vydrou, která skáče mezi větvemi jako veverka, a jste celkem blízko. Její název pochází z malgaštiny.

Fosa je obestřená mnoha záhadami, ale jedna je opravdu nevysvětlitelná a nevídaná. Mladým samičkám začne růst penis. Je to ve skutečnosti velký klitoris, ale obsahuje kost a je pokrytý stejnými, dozadu mířícími, hrůzně vyhlížejícími bodlinami, jako pravý samčí orgán. Samice vylučují jasně oranžovou tekutinu pohlavně dospělých samců a vyvinou se jim genitální hrbolky, které vypadají jako varlata. Ještě podivnější je, že když ve čtyřech letech dospějí, toto všechno končí a klitoris se zmenší na normální samičí velikost.

Proč mají malé samičky fosy vypadat zprvu jako samci, zoologové zatím nevypátrali. Tuto proměnu neprovází vylučování samčích hormonů, ani agresivita jako u hyen. Možná je to proto, aby si až do dospělosti udržely samce od těla. (Poznámka: Takže s tou Feministickou organizací svazu autorského to zase nebylo až tak vedle ];-) Letmý pohled na jejich sexuální zvyklosti tuto teorii potvrzuje. Samička, v době vrcholící říje, vyleze na vrcholek stromu, pod kterým se shromáždí houf samečků, kteří již vydávají výhružné zvuky a zuřivě se rvou.

Samička se asi týden s několika samci páří, dokud ji na stromě nevystřídá další adeptka. Každá kopulace trvá až tři hodiny a je přerušovaná olizováním, kousáním a vytím (Poznámka: Takové fosaporno ];-), přičemž se pár nějak musí udržet ve větvích. Samcův ostnatý penis se zaklesne a partneři bývají svázáni se zadky k sobě, podobně jako psi.

Fosy byly pro svět vědy popsány v roce 1833, ale podrobně prozkoumány byly teprve nedávno. Madagaskar - který je třikrát větší než Britské ostrovy - se oddělil od africké pevniny před 165 miliony let a čtyři pětiny jeho flory a fauny jsou endemické, to znamená, že se vyskytují pouze na něm a nikde jinde na světě.

Genetické důkazy nasvědčují tomu, že všechny madagaskarské šelmy jsou potomci jediného druhu cibetky, která se sem dostala z Afriky před více než 30 miliony let. Fosa je tedy příbuzná koček i psovitých šelem, což přesně odpovídá tomu, jak vypadá. Fosy jsou náruživí lovci, a ačkoli nenapadají dobytek, vrhnou se na velké lemuří samice a zkonzumují všechno: chlupy, kosti i drápy. Fosy loví i hady, hlodavce, ryby a ptáky. Jejich největším nepřítelem je, jak se dalo čekat, člověk, který ničí jejich přirozené prostředí. Lidé tu od svého příchodu, před pouhými 1500 lety, vymýtili 95% lesů, které ostrov pokrývaly.

Obyvatelé Madagaskaru se fosy bojí, možná i podvědomě díky tomu, že jejich nedávno vyhynulý příbuzný byl velký jako tygr. Rodiče tam straší své potomky příběhy o ukradených dětech nebo o tom, jak fosa mocným pšoukem vyhubila celý kurník.

Zoologové odhadují, že na Madagaskaru dnes zbývá 2500 fos, ale nejsou si jistí. Fosa se dokáže mistrně ukrývat: někteří vědci, kteří léta zkoumají lemury, nikdy v životě neviděli jedinou fosu.

Zdroj: John Lloyd a John Mitchinson, Kniha všeobecné nevědomosti o zvířatech