Neviditelný čert

Znáš ten transparentní typ fantastického zrcadla, které je jako okno - ve kterém vidíš krajinu - ve kterém se zrcadlí všechny předměty ve tvém pokoji?

Lucifer

Najednou spatříš lidi, jací skutečně jsou - v tom krátkém, prchavém okamžiku těsně po probuzení, s rozcuchanými vlasy, zcela uvolnění, ještě ne ve stresu, beze jména či kariéry nebo společenského postavení. A pak vzápětí, již zcela probuzení, stávají se vlastní karikaturou, mění se v upachtěného klauna ve vlastním cirkuse a po skromném představení si zase sbalí svých pět švestek. Na scéně nakonec zbudou jenom šašci a kašpaři.

A pak je tady ten zvláštní pocit, když stojíš před zrcadlem, brzy ráno, utíráš si tvář a představuješ si, že jsi právě smyl svoje myšlenky spolu se vším - a možná jsi tak, tou trochou vody, zničil kousek nekonečné pravdy. Možná ty sám jsi skřítek - uprostřed nekonečného vesmíru, který existoval mnohokrát předtím. Možná žiješ na nejnižší planetární úrovni - možná má naše Země stejný význam pro ostatní planety, jako měl před staletími pes Leonarda da Vinci, který právě zašel támhle za ten roh? Co kdyby se da Vinciho pes náhle zastavil pod světlem plynové lampy a uvědomil si, že život je hledáním „něčeho" kvůli „ničemu"? Da Vinci by jistě byl rád, že se dozvěděl něco od svého psa. Na oplátku by tomu zvířeti mohl říct něco o těle - které zviditelňuje duši.

Ale teď, když jsme zcela vyčerpali den, vyšplhejme zvolna zpět k jitru.

(Christian Morgenstern)

05.03.2010, 11:42:00   Publikoval Luciferkomentářů: 2