Někdy téměř v půli února jsem zde s pomocí Johna Lloyda a Johna Mitchinsona zanechal drobnou informaci o opicích. Jednou z nadčeledí tohoto infrařádu jsou hominoidi, kteří se dělí na dvě čeledi, gibonovití a hominidi (hominidé), k nimž patří orangutani, gorily, šimpanzi a lidé. Dnes si tak trochu posvítíme na šimpanze.Lucifer
Výraz "šimpanz" pochází s bantuského kivili-chimpenze, což znamená "posměváček". V Evropě se začal používat v roce 1738, ovšem portugalští cestovatelé je nazývali "trpaslíci".Je téměř nemožné hovořit o dějinách našeho nejbližšího příbuzného, aniž bychom mluvili o nás. V roce 2002 skončila v britské televizi reklamní série, ve které vystupovali šimpanzi oblečení jako lidské rodina, a která běžela 46 let - nejdéle vysílaná reklamní kampaň všech dob. Její nepopíratelný úspěch byl založený na klamu: šimpanzi jsou jako veselé, neposedné lidské děti. Ironií ovšem je, že pravdě se spíše blíží opak: lidé jsou šimpanzi, kteří nevyrostli. Místo toho jsme zmoudřeli. (V poslední době to však vypadá, že se s nimi opět snažíme srovnat krok.)Dospělý šimpanz (Pan troglodytes) není o moc vyšší než desetileté dítě, ale váží dvakrát tolik a má pětkrát silnější tělo než dospělý člověk. Šimpanzi poznávají sami sebe v zrcadle, používají hlasové projevy a komunikují důmyslnými gesty (v podstatě něco jako lidští herci v televizních seriálech). Mladí šimpanzi se smějí při hře nebo když je polechtáte. Zdá se, že dávají najevo i city. Nemají hlasové ústrojí, ale dokáží se částečně naučit lidskou znakovou řeč - ovšem bez gramatiky a syntaxe. Umějí používat různé nástroje - někteří "loví" termity pomocí oloupané větvičky, jiní rozbíjejí ořechy kamenem nebo si ostří kopí pomocí zubů. Učí se jeden od druhého. A díky tomu mají jednotlivé komunity šimpanzů vlastní "kulturu".Zvláště jejich příbuzný druh, šimpanz bonobo (Pan paniscus), vědecky popsaný teprve v roce 1929, bere otázky rozdělování potravy a rozmnožování mnohem veseleji. Zatímco tlupám šimpanzů velí skupiny dominantních samců, bonobové vypadají jako kolektiv feministických hipíků, kteří používají sexuální kontakty - samec-samice, samice-samice, dospělý-mládě - k snižování společenského napětí. Cokoli, co vzbudí pozornost více než jednoho bonoba, končí sexem. Na rozdíl od šimpanzů, bonobové často kopulují tváří v tvář. Samci mají obrovská varlata, protože samice obou druhů jsou velmi promiskuitní. Mezi šimpanzi zuří válka spermií: čím více sexuální zdatnosti, tím více partnerů, a tím lepší šance zplodit vlastního potomka.To všechno nás fascinuje, a jak by ne? Šimpanzi jsou nám bližší než gorily a máme s nimi společných přes 98 % genů. Chováním se nám na jedné straně podobají a na druhé jsou úplně jiní (viz první poznámka v závorce). Ale šimpanzi a bonobové nejsou jen milníkem na cestě k člověku. Naše cesty od společných předků se rozdělily před 5 miliony let, a z analýzy genomů (souboru všech genů) zjistíme, že evoluce šimpanzů byla zásadnější než naše (to znamená, že se u nich v důsledku selekčních tlaků změnilo více genů než nám). Jsou také daleko více geneticky variabilní než člověk, z čehož vyplývá, že se kdysi vyskytovali běžně a my jsme byli vzácní. Přestože nám zpočátku zdánlivě bezvýznamná genetická odchylka umožnila postavit se na zadní nohy, a díky tomu se nám osvobodily ruce, které mohou sevřít dlaň a uchopit, a zvětšil a diferencoval se nám mozek, nejde o nedostatek jiného druhu, ale pouze o odlišnost. A jak kdysi řekl Darwin, odlišnost člověka spočívá ve způsobu rozrůznění, a ne jenom v pouhé kvalitě.Ve volné přírodě dnes žije pouze 200 000 šimpanzů a bonobů. Počátek jejich úbytku začal dřív, než se vyvinul člověk, ale ani my jsme jim nepřidali. Každoročně je jich v Africe kvůli masu zabito více, než je chováno v zoologických zahradách na celém světě. Představte si svět bez šimpanzů. A právě proto, že my můžeme a oni nemohou, bychom je měli chránit a nechat žít.Zdroj: John Lloyd a John Mitchinson, Kniha všeobecné nevědomosti o zvířatech
04.05.2012, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 1