(Quo vadis)
Lucifer
Mám Tě teď před sebou
takovou malou Monu Lisu
obrázek z výletu
prý někde v Paříži
Dívám se Ti do očí
a hladím úsměv na tvé tváři
ten úsměv s vodopádem vlasů
jenž zvolna mizí
v závoji mlhy
a čísi hlas mi něžně říká
déjà vu
Mám Tě teď před sebou a v sobě
a jak se blížím k Tobě
obloha padá
mizí slunce
...
zůstává po mně
jen prázdná židle
a zvláštní pocit
Quo vadis?
To je tajemství.
Někdy Ti ho pošeptám v rozkvetlém sadu na planetě Zemi…
a pak ho zase zapomenu
Náš život je neustálé vzpomínání
na něco
co už tady dávno bylo
a sladké zapomínání
a sladké usínání…
Déjà vu
29.03.2014, 00:19:47 Publikoval Luciferkomentářů: 19