Neviditelný čert

Lucifer

Tak a teď si hrábnu daleko i do své minulosti. Ještě do předinternetového věku. Tedy vlastně někam až do svého pravěku. Napsal jsem tehdy již spoustu básní a nebyl jsem sám. Kolem mne se tenkrát vyskytovalo několik básníků, z nichž dva nakonec vyšli knižně. Oba už želkrišna nežijí. Já jsem však znovu obživnul a občas se obracím dozadu, abych se inspiroval. Pro začátek zde uvedu jednu z nich, která možná není nic moc, ale na úvod by mohla stačit. Jestli v tom budu pokračovat, ještě nevím, ale když ne, tak to vnímejte jen jako lehkou vzpomínku ]:-)

Píšu báseň okousanou tužkou
Našel jsem ji v kredenci na polici
Je to lepší než psát básně obnaženou puškou

Píšu báseň na zmačkaný papír
Našel jsem ho v přihrádce na zahrádce
Připadám si jako poetický fakír

Píšu hrotem svého srdečního svalu
Našla jsi ho ve skříňce na peřince
Ať to každý vidí že nenašla jsi skálu

Snad napíšu ještě mnoho jiných básní
A snad najdu další tužky družky
Pod kterými i ten špatný papír zkrásní

Teď však verše rychle běží k cíli
Tužka klouže v tiché víře po papíře
Báseň končí v téhle chvíli

19.09.2010, 13:37:00   Publikoval Luciferkomentářů: 3