Lucifer
Tak a teď si hrábnu daleko i do své minulosti. Ještě do předinternetového věku. Tedy vlastně někam až do svého pravěku. Napsal jsem tehdy již spoustu básní a nebyl jsem sám. Kolem mne se tenkrát vyskytovalo několik básníků, z nichž dva nakonec vyšli knižně. Oba už želkrišna nežijí. Já jsem však znovu obživnul a občas se obracím dozadu, abych se inspiroval. Pro začátek zde uvedu jednu z nich, která možná není nic moc, ale na úvod by mohla stačit. Jestli v tom budu pokračovat, ještě nevím, ale když ne, tak to vnímejte jen jako lehkou vzpomínku ]:-)
Píšu báseň okousanou tužkou Našel jsem ji v kredenci na polici Je to lepší než psát básně obnaženou puškou
Píšu báseň na zmačkaný papír Našel jsem ho v přihrádce na zahrádce Připadám si jako poetický fakír
Píšu hrotem svého srdečního svalu Našla jsi ho ve skříňce na peřince Ať to každý vidí že nenašla jsi skálu
Snad napíšu ještě mnoho jiných básní A snad najdu další tužky družky Pod kterými i ten špatný papír zkrásní
Teď však verše rychle běží k cíli Tužka klouže v tiché víře po papíře Báseň končí v téhle chvíli
19.09.2010, 13:37:00 Publikoval Luciferkomentářů: 3