Před pár dny se tady objevil Patrik ze slovinské Lublaně. Žádný komentář nenapsal, ale komunikoval se mnou přes redakční email. Zaujalo ho básnické dílo Karla Jana Čapka, kterého jsem osobně znal a už jsem tady od něj dával báseň Trochu mráz po zádech. Jestli se Patrik ještě ozve, netuším, nicméně mi zkopíroval a ve formátu pdf zaslal básnickou sbírku Menuet s krejčovskou pannou od K. J. Čapka, po níž jsem před řadou let marně pátral v knihkupectvích a antikvariátech. Za to mu samozřejmě děkuji a předkládám jeden kousek z ní. Než si ho přečtete, tak vás musím varovat: Je to hodně silné kafe – sám jsem se pokoušel a jistě ještě budu pokoušet o básnické výpravy do takových úletů, nicméně až tak daleko, kam směřoval Karel Jan Čapek, doletět nehodlám. Jsem dostatečně uzemněný.
Lucifer
Mrtví na lovu
(Menuet s krejčovskou pannou)
Karel Jan Čapek
Kolem černých hnědých a bílých kabátů
ovívá vlá chrtí vítr Rahm
naši lakomou samotu
(je to zvláštní: bez jediné kapky krve)
které běloústí knihkupci
(ti co se milují skrze bláznovské hry nicoty
a také pohlavní orgány úhořů)
snášejí k nohám červených po lázni
stále více kostýmů
pro jednu postavu
ještě azurová kantiléna
Klotyldy
milostné akty zabíjející Sapfó
svět okolo jemně přitakává
hvězdice snů snové hvězdice
neviditelné ornamenty vadnoucí růže v temnotách
sen ve snu mezi pozůstalými v kasematech
zamění formu rostliny v kamennou sochu s nehybnými ústy od mléka
v kritických letech
spalující lásky k vlakům dobytčákům
ještě před cestou
do vyhaslých měst sněhových
v jeskyni Trois fréres
kde stříhají mnohobarevné vousy odsouzence k smrti
se zpovídám
příběhu mého života
z ochrnutí chátry před mými dveřmi
a zapalují velké ohně
mrzuté ošetřovatelce z blázince
Dejte mi za ženu Sylvii
a
zkurvím jí jemně život
Zdroj: Karel Jan Čapek, Menuet s krejčovskou pannou, brněnské nakladatelství Host, 1993
05.09.2019, 23:31:07 Publikoval Luciferkomentářů: 6