Neviditelný čert

Tohle je poslední báseň, kterou tady dávám v rozkvetlém Máji. Stejně jako předešlé není ode mne, ale od Jaromíra Pelce z jeho parafrází Rockové poezie. Týká se The Beatles. Tak si ji vychutnejte. Můj májově květnový poetický breviář je u konce.

Lucifer

Vidíš sám sebe v loďce na řece.

Z břehu se uklánějí tajuplné mandarinkovníky

a obloha má barvu marmelády.

 Nějaký hlas tě volá,

zvolna

otáčíš

hlavu,

zpomaleně odpovídáš.

Obří kytky z celofánu,

zelené a žluté,

kývají nad tebou svými hlavami.

Z ničeho nic je tu dívka

s rozzářenýma očima.

Všimneš si jí – a ona zmizí.

Jdeš za ní po visutém mostě.

Na druhé straně řeky,

u fontány,

tančí kentauři

a polykají ibiškové koláče.

Pobaveně pozorují,

jak rukama odháníš šlahouny květin,

které šplhají

vysoko,

vysoko

vzhůru.

Na břehu nehlučně přibrzdil taxík,

slepený z novinového papíru.

Otvírají se dvířka,

kdosi tě zve dovnitř.

Rozjíždíte se pozpátku,

hlavou prorážíš oblaka –

a všechno mizí.

Vidíš sám sebe ve vlaku,

který pomalu vjíždí do stanice.

Chodbičkou procházejí

konduktéři z plastiku,

jeden jako druhý,

mají porcelánové kravaty.

Na perónu se rozletí prosklené dveře,

vejde dívka s rozzářenýma očima.

Všimneš si jí – a ona mizí.

Lucie na nebi

posetém démanty.

Lucy In The Sky With Diamonds

23.05.2022, 18:29:30   Publikoval Luciferkomentářů: 6