Která nikdy neskončí
Lucifer
Ve snu jsem vždycky osamělý
Zjevují se různé postavy
Jsou však jen mými stíny
Promítnutými obrazy
Na stěnách mého nočního pokoje
Mluvíme spolu se sebou
Jedno já se druhým
A třetí čtvrté sto čtyřicáté deváté
Nenechají na sebe čekat
Všechny zábrany padají jako omítka
Krásná je ta osamělost
Když nikoho nepotřebuji
A přesto jsem obklopen vlastními lidmi
Které jsem vytvořil ve snu
Abych nebyl tak osamělý
Co se asi stane
Když ve svém nočním snu nebudu
Když všechny moje projekce
Zmizí v nezvratném nicotnu
Když prostě nebudu
Tahle noc nikdy neskončí
Ani moje osamělost
Jen někde na dně studny
Ozývají se tiché hlasy
Abych si nařídil budík na ráno
Let it be
05.02.2025, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 3