Kdysi napsal jeden básník, že napíše básně kytkám na listy. Někdy také píšu básně. Dnes však žijeme v kosmickém věku - i když se někteří tváří, jako by žili v pravěkých jeskyních - a tak, abych se po něm neopakoval, píšu básně vesmíru na hvězdy.Lucifer
Píšu na oblohu plnou černých a červích děrněkdy i barevných či červivýchna Mléčnou dráhu či kometám na ohonyna obydlené či neobydlené planetya na všechny jejich klonyKdyž píšu básněa hledím skrze hvězdy do vesmírumám zvláštní pocitže tam všude musí býti krásněDopíšu každou jednu ze všech básnía náhle procitnu do realityPokaždé do trochu jinév žádné z nich však není všechnojak má krásné býtTakový už je tento vesmíra nejkrásnější ze všehoje porozumětjak krásně v tomhle světě žítObčas napíšu báseň i kytkám na listynejraději na ty jarníNechci se podobat dávnému básníkukytky jsou však na jaře všude kolema spolu s hvězdami spějí k zánikuVe skutečnosti však nic z toho nezanikneVšechno se vrátíi když v jiné podoběNěco obrousí a jiné zaostří své hranyPoslední báseň napíšu do nirvány
13.04.2011, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 2