Pro tebe

rubrika: Poetický koutek


Honza


Koukal jsem mnohokrát očima
A jako by se mozek koukal
Věděl dopředu, co vidí
Uvidím tě někdy vůbec?

 

Slyšel jsem tě občas ušima
A jako by tě mozek slyšel
Předem věděl, co slyší
Proč se neposloucháme srdcem?

 

Něco jsem ti chtěl onehdy říct
A sám se divil, co říkám
Někdo ve mně říkal něco sám sobě
Ty jsi tam stála sama
A čekala, až ti vyznám lásku.


17.02.2010, 20:53:00   Publikoval Luciferkomentářů: 3         



Komentáře (Array)

Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

3
Kopecký (neregistrovaný) 17.02.2010, 22:47:52
Geronti šmírujou po prázdných domech / ptají se po ekonomech.

Nic nepopisuju, fetyšysto, mám jako vždy v hlavě vymeteno a nic si nepamatuju.
2
Honza (neregistrovaný) 17.02.2010, 22:39:20
Kopecký, to popisujete nějaký fetišistický sny?
1
Kopecký (neregistrovaný) 17.02.2010, 22:34:15
Nikdy nekoukám očima / někdo zabalenej do celofánu / někdy jsem mimo tělo / vždycky k ránu
«     1     »